Články / Recenze

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

ScreamJay | Články / Recenze | 16.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

Tvář cesty zbrocená potem, zlatá barva, které v parnu došel dech. „Nebojej se vás. Bojej se toho, co znamenáte. To, co reprezentujete, je svoboda. Oni jen kecaj a kecaj o individuální svobodě, ale když se s ní setkaj, tak se jí zděsí.“ Vzpomínám na tenhle příznačný monolog z legendární Bezstarostné jízdy. Deafheaven se toho nebáli, Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost. Záleží snad na tom? Vždyť rány způsobené vypočítavostí krvácejí úplně stejně jako ty od bezelstné, půvabné zákeřnosti. Jenom ta chuť a ten prožitek jsou jiné.

rozhovor s Georgem Clarkem z Deafheaven zde

Růžové polokošile v hájemství černého stínu? Kultu moderní doby? Čirá láska i nelíčená nenávist? Parta kolem frontmana George Clarkea šlape po stereotypech a stále čeří ty samé emoce, které rozvířila zásadní deska Sunbather. Subžánr blackgaze tehdy už dávno nebyl neznámou, svůj boom si odbyl s prvními alby francouzských Alcest, avšak teprve Deafheaven mu přihráli větší pozornost a (ne)chtěnou kontroverzi. Píše se rok 2018 a podobně jako Alcest na albu Shelter, i Deafheaven na Ordinary Corrupt Human Love prochází svou vlastní katarzí, reflexí vnitřních pocitů, která brnká na strunu trpělivosti stejně intenzivně jako na mnohdy zapíranou lidskou romantiku.

soutěž (pro registrované) o dvě vstupenky na pražský koncert Deafheaven s Touché Amoré a Portrayal of Guilt probíhá do 18. září 2019 zde

Pestrobarevná něha s krásně divným přebalem? Mikromotiv úvodní You Without End mi strašně připomíná nápěv Princeova Purple Rain. Blackové sypačky v Canary Yellow působí najednou až trochu směšně, nepatřičně, to všechno s upřímně chytlavou melodikou nenáviděných postgrungeových Creed. Akustika v Near zas dává vzpomenout hitovku Zombie od The Cranberries, jenomže Dolores tentokrát nepřijde. Baladu Night People si Deafheaven určitě nepsali pro sebe, ale přímo na tělo hostující Chelsea Wolfe. Doom, nedoom? Pointou celé nahrávce budiž závěrečná Worthless Animal, znovu vystavěná na jednoduché melodii ne nepodobné postrockovým jednohubkám typu Somniaferum, s kytarou, co zvoní jako švédská Katatonie, a o dvě, tři minuty delší, než by možná musela být. Ordinary Corrupt Human Love je zapomenutá romantika ze staré VHSky, ke které usrkáváte gin tonic. Brčkem. Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii.

Info

Deafheaven – Ordinary Corrupt Human Love (Anti-, 2018)
web kapely

Živě:
Deafheaven (us) + Touché Amoré (us) + Portrayal of Guilt (us)
21. 9. 2019 19:30
MeetFactory, Praha
fb událost

foto © G L Askew

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pohyby ledu, součást větší hry

prof. Neutrino 14.03.2020

Do Gravensteenova románu je absorbována většina atributů současné literatury – záhadná vražda, detektivní zápletka, prostředí investigativní žurnalistiky, manipulace s fakty.

Došla vodka, došla kola, zůstává blues (Streichl)

Jiří Vladimír Matýsek 13.03.2020

Ostravský bard, který dokázal do svých textů otisknout onu bluesovou náladu, opravdovost a zkušenost nelehkého života.

Reflexe dnešní doby (DJ Shadow)

Dominik Polívka 01.03.2020

Our Pathetic Age není nijak průlomové album, je však precizně poskládané, osobité a věrně zachycuje současnost co do zvuku i textu.

Making me sparkle (Blue Hawaii)

Karolina Veselá 23.02.2020

Nostalgicky se vracejí k hudbě svého mládí, a tak něžné a snové vokální party podkládají tranceovými a garageovými beaty.

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 22.02.2020

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou.

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.