Články / Recenze

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

ScreamJay | Články / Recenze | 16.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

Tvář cesty zbrocená potem, zlatá barva, které v parnu došel dech. „Nebojej se vás. Bojej se toho, co znamenáte. To, co reprezentujete, je svoboda. Oni jen kecaj a kecaj o individuální svobodě, ale když se s ní setkaj, tak se jí zděsí.“ Vzpomínám na tenhle příznačný monolog z legendární Bezstarostné jízdy. Deafheaven se toho nebáli, Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost. Záleží snad na tom? Vždyť rány způsobené vypočítavostí krvácejí úplně stejně jako ty od bezelstné, půvabné zákeřnosti. Jenom ta chuť a ten prožitek jsou jiné.

rozhovor s Georgem Clarkem z Deafheaven zde

Růžové polokošile v hájemství černého stínu? Kultu moderní doby? Čirá láska i nelíčená nenávist? Parta kolem frontmana George Clarkea šlape po stereotypech a stále čeří ty samé emoce, které rozvířila zásadní deska Sunbather. Subžánr blackgaze tehdy už dávno nebyl neznámou, svůj boom si odbyl s prvními alby francouzských Alcest, avšak teprve Deafheaven mu přihráli větší pozornost a (ne)chtěnou kontroverzi. Píše se rok 2018 a podobně jako Alcest na albu Shelter, i Deafheaven na Ordinary Corrupt Human Love prochází svou vlastní katarzí, reflexí vnitřních pocitů, která brnká na strunu trpělivosti stejně intenzivně jako na mnohdy zapíranou lidskou romantiku.

soutěž (pro registrované) o dvě vstupenky na pražský koncert Deafheaven s Touché Amoré a Portrayal of Guilt probíhá do 18. září 2019 zde

Pestrobarevná něha s krásně divným přebalem? Mikromotiv úvodní You Without End mi strašně připomíná nápěv Princeova Purple Rain. Blackové sypačky v Canary Yellow působí najednou až trochu směšně, nepatřičně, to všechno s upřímně chytlavou melodikou nenáviděných postgrungeových Creed. Akustika v Near zas dává vzpomenout hitovku Zombie od The Cranberries, jenomže Dolores tentokrát nepřijde. Baladu Night People si Deafheaven určitě nepsali pro sebe, ale přímo na tělo hostující Chelsea Wolfe. Doom, nedoom? Pointou celé nahrávce budiž závěrečná Worthless Animal, znovu vystavěná na jednoduché melodii ne nepodobné postrockovým jednohubkám typu Somniaferum, s kytarou, co zvoní jako švédská Katatonie, a o dvě, tři minuty delší, než by možná musela být. Ordinary Corrupt Human Love je zapomenutá romantika ze staré VHSky, ke které usrkáváte gin tonic. Brčkem. Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii.

Info

Deafheaven – Ordinary Corrupt Human Love (Anti-, 2018)
web kapely

Živě:
Deafheaven (us) + Touché Amoré (us) + Portrayal of Guilt (us)
21. 9. 2019 19:30
MeetFactory, Praha
fb událost

foto © G L Askew

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jakub Šíma 02.11.2019

Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti.

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková 29.10.2019

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud.

Nejsem mladý a nejsem starý (TaxiWars)

maxim 27.10.2019

Oproti předchozím deskám TaxiWars je Artificial Horizon lehčí, více se tančí, více se fouká kouře na parket, ubylo hřmotnosti, důrazu, aniž by kapela ztratila groovy.

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

Vojtěch Březík 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.