Články / Recenze

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

Bára Jurašková | Články / Recenze | 02.08.2019

Poslední dobou se kulturním prostorem prolíná téma konce, často podávané s nadhledem, který připomíná poslední smích toho, kdo už nemá co ztratit. Tahle hysterie má co dočinění s čím dál citelnější klimatickou krizí. Lidé se dostávají do stavu zvaného solastalgia: „Je to bolest, kterou prožíváme, když jsme svědky bezprostředního útoku na místo, kde žijeme a ke kterému máme citový vztah,“ vysvětluje autor termínu G. Albrecht.

Hudba Rafaela Antona Irisarriho byla už dříve společensky angažovaná – nahrávka Shameless Years příznačně nahraná v Mexiku je spojována s Trumpem a mexickými přistěhovalci, novější Colourful Midnight se už obrací k prostředí, ve kterém žijeme, a k enviromentálním tématům. Deska Solastalgia působí o mnoho konkrétněji, je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu. Ať už jde o dětství ovlivněné ničivými povodněmi v Portoriku nebo život uprostřed lesů ve státu New York, sužovaných extrémními mrazy. Zásadní vliv na vznik alba měla nicméně návštěva islandského ledovce Snæfellsjökul, který mizí před očima. Odtud pochází jak cover, tak terénní nahrávky.

„Vážně mě to začalo tížit. Je to největší výzva naší civilizaci, a když se jí neujmeme, tak si vůbec neumím představit, co se bude dít,“ popisuje Irisarri pro časopis Vice a dodává, že tvorba hudby je pro něj terapií. Jeho nejnovější album není lehké na poslech, dlouhé intenzivní pasáže plné hutných dronů ve skladbách Coastal Trapped Disturbance a Visible Through The Shroud na nás doléhají doslova, jako by padalo nebe. Snad to není jen hudbou, ale i pocitem viny, který vyvolává. Na nahrávce nacházíme i optimističtější pasáže, občas se ze záplavy dronů a deformovaných kytar, field recordings i lidských hlasů vynoří harmonický příliv oceánu. Po tlaku prvních skladeb se materiál postupně zjemňuje, až je možné při smířlivé Kiss All The Pretty Skies Goodbye zaznamenat takřka melodickou kytarovou linku. Každý záchvěv naděje se ovšem v závěrečné Black Pitch rozplývá v chaosu šumu a disonantních tónů.

report z vystoupení na festivalu Spectaculare zde

Zdánlivě jednotvárné drony rezonují mezi temnými polohami a částmi, kde lze rozeznat zvuky harmonické islandské krajiny i hlasy Irirsarriho a jeho přítele, přenášející nás zpátky do reality. A my se nemůžeme zbavit tíživého strachu o vlastní budoucnost.

Info

Rafael Anton Irisarri – Solastalgia (Room40, 2019)
bandcamp interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.

Pokoj na celé léto (Pottery)

Štěpán Sukdol 02.09.2020

Žánrově Pottery originálně přistupují k postpunku a art popu, nebojí se ale zapracovat i další stylotvorné prvky, například funky a groovy basové party.

Konců se nebojme, naopak je vítejme (Protomartyr)

Max Friedrich 31.08.2020

Ultimate Success Today je ucelené dílo, které demonstruje konečnost jako takovou, ať už je to, jak říká Casey, život kapely nebo život soukromý.

Izolace i nekonečná samota (Fur)

Ondřej Rudel 28.08.2020

Facing Home Mixtape obsahuje sedm skladeb připomínajících nostalgické melodie The Beatles, The Beach Boys a The Monkees.

Fantazijné podoby budúcnosti (Deerhoof)

Richard Michalik 24.08.2020

Motív apokalypsy zvukovo definuje roztržitosť jednotlivých skladieb. Deerhoof sa príliš neohliada za melódiou alebo harmóniou.

Všetko zlé raz predsa musí skončiť (Old Man Gloom)

Filip Švantner 22.08.2020

OMG na svojej novinke vstávajú doslova z popola a je potrebné podčiarknuť, že smútok je integrálnou súčasťou nahrávky.

Ničivě přesný hlas T. S. Eliota

Libor Staněk 21.08.2020

„Do dnešní doby žádný z básníků Eliotovu Pustinu nepřekonal,“ zapsal si do deníku zkraje šedesátých let Jiří Kolář.

Zábavná hudební archeologická výprava (Yaeji)

Jiří Akka Emaq 18.08.2020

Za obřími brýlemi, které se před pár lety společně s mrkváči a roláky prokopírovaly skrz časoprostorovou anomálii do současnosti, se skrývá americko-korejská hudebnice.