Články / Recenze

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová | Články / Recenze | 05.11.2019

Americká skupina The Lumineers se od doby svého vzniku v roce 2005 vypracovala na pozici jedné z nejznámějších folk-rockových kapel současnosti. Bývá přirovnávána k formaci Mumford & Sons, dvakrát obdržela nominaci na cenu Grammy. Na svém třetím albu vypráví životní příběhy členů rodiny poznamenané závislostmi, citovou deprivací a nenaplněnými touhami.

Od první, eponymní desky se zakládající členové a autoři většiny písní Wesley Schultz (zpěv, kytara) a Jeremiah Fraiters (bicí) poctivě drží škatulky indie a folk-rock. Písním vévodí lehce zastřený a poměrně vysoko posazený Schultzův hlas doprovázený kytarou, pravidelně zaznívá klavír nebo housle – Schultz a Fraiters dlouhodobě spolupracují s řadou dalších hudebníků, tady se podíleli mimo jiné houslistka Lauren Jacobson a pianista Stelth Ulvag.

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí. První přichází na řadu Donna, po ní následuje její vnuk Junior Sparks a nakonec Juniorův otec a Donnin syn Jimmy. Každý z těchto příběhů vyšel i samostatně jako EP.

Nedílnou součástí je i série videoklipů, které provázejí jednotlivé songy. Pomáhají fanouškům pochopit smysl textů, které se často vyjadřují pouze v náznacích. Donna, Jimmy i Junior mají tvář – jsou to tváře posmutnělé, pronásledované osobními démony, nejčastěji alkoholem. Jejich neradostné osudy se halí do šedavých pastelových barev, málokdy vysvitne slunce, všude jen mlha a nepořádek, často frustrace a neschopnost vystoupit z vlastního stínu.

Novinka III je propracovaná, komplexní. The Lumineers se nesnaží o velké hudební experimenty, spíše se zaměřují na atmosféru a celkové vyznění. Prim hraje akustická kytara, klavír, a především Schultzův vokál – jemný, a přesto naléhavý, účastný a něžný. Navozuje atmosféru prázdného podzimního rána, kdy se svět zdá být šedivý a nevlídný a obstát v něm je sakra těžké.

Info

The Lumineers – III (Dualtone Music Group, 2019)
album na Spotify

živě: The Lumineers (us)
10. 11. 2019 18:30
Forum Karlín, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...