Články / Reporty

Propojení je dokonalé II. (MFDF Ji.hlava)

Propojení je dokonalé II. (MFDF Ji.hlava)

Jakub Koumar | Články / Reporty | 28.10.2019

Letošní ročník Ji.hlavy provází nebývale vřelé počasí, takže město ožívá návštěvníky více než kdy dříve. Mohou se povalovat v parcích, vysedávají na zahrádkách a vypadá to, jako by nenuceně splývali s přirozeným šrumem jihlavských ulic. Jako by sem patřili odjakživa.

Letošní připomínka české historie videoartu neskončila filmem Viva Video, Video Viva, na programu byly i další tematické snímky. Jednak dokument k projektu Den videa 1989 – 2018 a především Efekt Vašulka. Islandský film režisérky Hrafnhildur Gunnarsdóttir zkoumá sociokulturní vazby a putování dlouholetého manželského páru, který zásadně proměnil audiovizuální svět, aniž by se o tom po dlouhou dobu vědělo. Setkání s Andym Warholem, natáčení Rolling Stones nebo Jethro Tull, drogové večírky… Důraz na experimentování s videem či samotná technika však byly poněkud v pozadí, a proto význam Vašulkových zůstal nedořečený, naznačený oceněním jejich práce v galeriích po celém světě. Ve filmu tak chybí akcent na to nejdůležitější. Jejich dílo.

Na plné obrátky jede program na experimentální scéně v kostele Svatého ducha a opět přiváží do Jihlavy skvělé autory. V sobotu v něm exceloval se svým částečně koncertem a částečně standupem Erik Sikora, následovaný vtipně obskurní seancí Samčo, brat dážďoviek & Revúca figa. V neděli pak rozvibrovala chrámové stěny experimentální hudebnice a filmařka Billy Roisz a nutno říct, že její vystoupení patřilo mezi nejlepší za dlouhé roky. Ve tmě utopený pult s nástroji propojila s analogovou televizí, která v temném sálu kostela působila jako zvrácený oltář, fantasmagoricky blikající modla, jejíž obraz se kroutil pod návaly noiseu a tepal v rytmech experimentálních zvuků.

fotogalerii z dalších festivalových dnů najdete tady

Rozhodně poutavá byla i procházka po Jihlavě s Milošem Vojtěchovským a jeho mobilní aplikací, z níž zaznívaly na různých místech zvuky, které dopředu v ulicích sám pořídil. Zejména pro Jihlaváky to bylo velmi zajímavé, protože jim umožnil vidět a slyšet známá místa v nových souvislostech.

Do hudebního experimentování nakoukla i sekce hudebních dokumentů Zkouška sirén, a to skvělou dronovou skladbou Harano Sur, v níž hráči na harmonium vytvářejí „wall of sound“ nejen zvukově, ale i doslovně, jelikož sedí s nástroji na několikaúrovňovém lešení. Do hudebního mainstreamu zavítal velmi svižný dokument Dělat Vlny: Umění filmového zvuku. Ani ten se však inovátorství nijak nevyhýbá, naopak zdůrazňuje, že bez zvuku by veškerá blockbusterová produkce nezněla tak, jako dnes zní. V dokumentu promlouvají největší hvězdy oboru společně se špičkovými režiséry jako George Lucas, Steven Spilberg, Robert Redford nebo David Lynch. Jde o konvenčně pojatý dokument, který se na ploše 94 minut nedokáže podrobně věnovat velmi obsáhlé problematice, zvukové efekty mají dokonce trestuhodně málo prostoru. Ovšem je radost pozorovat, jak nejsledovanější režiséři světa vnímají důležitost zvukové složky kinematografie.

Info

23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
24.-29. 10. 2019 Jihlava
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?