Články / Rozhovory

Protokol: Chelsea Wolfe

Protokol: Chelsea Wolfe

redakce | Články / Rozhovory | 11.07.2018

Díky značnému magnetismu festivalu Roadburn se její královská výsost Chelsea Wolfe vloni podívala po necelém roce znovu do Evropy a před vydáním novinky Hiss Spun ještě jednou vystoupila v Praze. Během tehdejšího společného turné s novou skupinou Jacoba Bannona s roztomilým názvem Wear Your Wounds se zastavila koncem dubna v pražském Futuru. Co si budeme povídat, madam toho moc nenamluví a o svoje nejoblíbenější desky se nepodělí, ale nakonec nám v protokolu přece jenom nějaká ta doznání zanechala. The Fugees a Aaliyah bereme všema deseti, jenže Bush? To jsou tedy radosti...

První píseň, kterou jsi slyšela jako dítě, a stále si ji pamatuješ?

Big Love od Fleetwood Mac.

Jakou desku sis koupila jako první?

Aaliyah – Age Ain't Nothing But a Number

Album, díky kterému jsi přežila dospívání?

První album od Led Zeppelin.


Zásadní koncertní zážitek v mládí?

Sledování mého otce, jak hraje se svojí country kapelou po celé Kalifornii, když jsem byla malé děcko.

Které album tě donutilo začít tvořit hudbu?

Chtěla jsem dělat svoji vlastní hudbu, takže jsem začala vkládat své básně do písní. Otec mě učil nahrávat ve svém malém domácím studiu.

Na kterou píseň nikdy nezapomeneš?
Coververze Killing Me Softly v podání Lauryn Hill, respektive Fugees. Dodnes si pamatuji, jak jsem ji slyšela poprvé v rádiu a zamilovala se do jejího hlasu.


Guilty pleasure?

Razorblade Suitcase od Bush, to byla moje píseň v sedmé nebo osmé třídě. Stále mám moc ráda také jejich Swallowed.

Nejlepší album z posledního roku?

Marked for Death od Emmy Ruth Rundle.

Nejoblíbenější record store?

Amoeba v San Francisku a v Los Angeles nebo Vacation Vinyl, také v LA. V obou obchodech jsem hrála!

Info

Živě: Chelsea Wolfe (us) + Brutus (be)
5. 8. 2018 20:00
Lucerna Music Bar, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Michael Gira (Swans): Nebyť karikatúra

Lucia Banáková 23.09.2020

Michael Gira má bohatý životopis, začína zložitým detstvom, nie každému sa podarí osláviť šestnáste narodeniny vo väzení za predaj hašišu v Jeruzaleme. Rozhovor.

Deset lásek ze Žižkova: Pavel Karous

redakce 19.09.2020

Deset tipů na to, čeho si při příští návštěvě všimnout, kam zajít na pivo a kde si zanadávat na necitlivou výstavbu od autora projektu Vetřelci a volavky.

Vstupní prohlídka: Sketchbook Quartet

redakce 15.09.2020

Sketchbook Quartet je vídeňský jazzový kvartet, jehož členové sdílí svěží pohled na hudební improvizaci a kreativitu. Jaké další indicie nám dali?

Moon Crew #30: Matěj Krč

redakce 14.09.2020

Brno meets Praha, hardcore straight edge meets ořechovka. Jubilejní díl Moon Crew odhaluje našeho letitého fotografa Matěje Krče.

Colin H. van Eeckhout (Amenra): Nikto si v poslednej dobe nesiahol na dno

Lucia Banáková 13.09.2020

Za dvadsať rokov existencie toho Amenra stihli pomerne dosť, vydali šesť albumov z cyklu Mass, založili kolektív spriatelených projektov a tak trochu i vlastné náboženstvo.

Pořadatelská: Martin Režný (Hlukovæ mysteria)

redakce 09.09.2020

Můžete ho znát jako organizátora, ale i hudebníka, preferuje hraní v improvizačních kolektivech, u Korobushka records vydává pod nickem Sakkikangas.

Pořadatelská: Antonín Kocábek (Kaštan – scéna Unijazzu)

redakce 08.09.2020

V Pořadatelské zve Tonda na řadu koncertů, které v Kaštanu proběhnou a samozřejmě taky na UniMoon!

Jiří Jirák (Indican): Je to o spolupráci kultur, ras a principů

Vojta Chmelík 05.09.2020

Jak se v Indican setkávají různé kulturní a hudební vlivy a jak pracuje s mystikou a intuicí? A jaké mají Indican cíle?

Petr Vyšohlíd (Meat-House Chicago I.R.A.): Nával invence se nedal zvládat aneb osudový střet hardcoreu s popartem

prof. Neutrino 03.09.2020

Při setkání na jedné královéhradecké pivní zahrádce jsme potkali Petra Vyšohlída - frontmana kultovní hardcoreové formace devadesátých let Meat-House Chicago I.R.A.

Dmitri Bezkorovainyi: Bělorusové nikdy nebyli tak jednotní a aktivní jako nyní

Michal Pařízek 01.09.2020

Dmitri pracuje jako hudební manažer a novinář v Minsku, je velkým podporovatelem běloruské hudební scény a právě on napomohl jejímu mezinárodnímu zviditelnění v posledních letech.