Články / Rozhovory

Protokol: Kotsu Guy (Kikagaku Moyo)

Protokol: Kotsu Guy (Kikagaku Moyo)

redakce | Články / Rozhovory | 29.10.2018

Novinka japonských Kikagaku Moyo je tutová hašišárna – sitar, příčná flétna a mohutně zfuzzovaná hardrocková kila. K tomu neposedné houně, kytičky na klopě i v duši, v občankách stoprocentně natržená stránka patnáct a pořádně vysoké sebevědomí. Nejdůležitější alba jsou ty vlastní? Tomu říkáme sebedůvěra. Těšíme se na listopadový koncert a coby lákadlo přikládáme protokol, který za kapelu vyplnil basista Kotsu Guy. Blue Cheer, Black Sabbath a spousta dalších obvyklých podezřelých, ale také Robocop, gamelany a tipy na nakupování v Japonsku. Ikimasho!

První píseň, kterou jsi slyšel jako dítě, a stále si ji pamatuješ?

Určitě to byla nějaká klasická skladba, ale nevím přesně jaká. Měli jsme doma velkou stereo soupravu a hodně CD s klasikou. Často jsem náhodně vybral nějaké z nich, pustil ho pořádně nahlas a pak u toho tancoval jako blázen.

Jakou desku sis koupil jako první?

Když mi bylo šest nebo sedm, tak mě omrzelo tancovat na klasiku a koupil jsem si mini CD singl, na kterém byla nahraná píseň z japonské reklamy pro Coca Colu. Byl to hodně taneční track, takové to klasické devadesátkovské funky. Vlastně to znělo trochu legračně, respektive docela hrozně, ale já u toho stejně tancoval jako divý.

Album, díky kterému jsi přežil dospívání?

Na střední škole jsem objevil spoustu skvělé hudby, kterou jsem tehdy poslouchal téměř neustále. Například Blue Cheer, Black Sabbath, Deep Purple, Hawkwind, The Stooges, The Ramones, Milese Davise, Jimiho Hendrixe, Can, Neu!, Ash Ra Tempel, Faust, This Heat, Suicide, Terryho Rileyho, Flower Travellin‘ Band, High Rise a mnoho dalších. Všechna tahle jména jsou pro mě stále velmi důležitá.

Zásadní koncertní zážitek z mládí?

Když mi bylo osmnáct, tak jsem během krátké doby viděl koncerty Klause Schulzeho a Keijiho Haina. To mě naprosto odrovnalo.

Které album tě donutilo začít tvořit hudbu?

Ještě předtím, než jsme spolu založili kapelu, tak jsme se já, Tomo a Go scházeli u Toma a poslouchali hodně různorodé hudby. Jednou jsem přinesl můj oblíbený 4LP box od Pärson Sound, poslouchali jsme taky Cold Sun, Friendsound, White Noise nebo Taj Mahal Travellers a další, včetně nějakých tehdy současných věcí. Hodně téhle hudby nás inspirovalo k tomu, abychom začali sami hrát.

Na kterou píseň nikdy nezapomeneš?

Summertime Blues v podání Blue Cheer. Slyšel jsem ji poprvé v patnácti letech, tehdy jsem jel hlavně v punku a metalu. Ten špinavý zkreslený zvuk, primitivní bicí a syrová energie... úplně mě to šokovalo. Díky téhle písni jsem posléze začal pátrat po hudbě z šedesátých a sedmdesátých let.

Guilty pleasure?

Nedávno jsem viděl film Robocop z pozdních osmdesátek. Skvělý film a parádní soundtrack. Občas mě baví pouštět si podobně epickou filmovou hudbu v autě.

Nejlepší album z posledního roku?

Myslím, že to jsou reedice starých alb anglického bubeníka a skladatele Basila Kirchina – Worlds Within Worlds Part 3 & 4 vydal label Superior Viaduct a kompilaci Basil Kirchin is My Friend zase Trunk Records. On je jedním z mých největších oblíbenců, byl bych rád, kdyby někdo znovu vydal i jeho skvělé společné album s Johnem Colemanem Mind on the Run. Výtečná je taky kompilace The Gamelan of the Walking Warriors: Gamelan Beleganjur and the Music of the Ngaben Funerary Ritual in Bali nebo společné album Clear Stones od berlínského elektronického producenta Fise a maorského hudebníka Roba Thornea.

Nejoblíbenější record store?

V Japonsku určitě Meditations v Kjótu a Disc Union v Tokiu. Než jsem se odtamtud odstěhoval, tak jsem tam chodil až příliš často. Mají tam skvělou kolekci alb z druhé ruky. Doporučit mohu také NAT Records v Shinjuku, tam se rozhodně musíš někdy podívat!

Top 5 nejzásadnějších alb pro Kikagaku Moyo?

Tohle je komplikované, každý z nás má různé hudební vzory. Ale mohu vybrat některé ze jmen, na kterých se shodneme, například Träd Gräs Och Sterner, Nick Drake, Fairport Convention, Can, The Beatles nebo Happy End. Ale když o tom tak přemýšlím, pět nejzásadnějších alb pro kapelu budou asi naše vlastní (3 alba a 2 EP). Ta totiž nejlépe ukazují náš vývoj a výzvy, které máme za sebou.

Info

Kikagaku Moyo (jp)
15. 11. 2018 20:00
Futurum Music Bar, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Milan Tesař (Radio Proglas): Naslouchat a reagovat

Michal Pařízek 02.08.2021

Centrum world music v Brně? Může být. S Milanem Tesařem o nové scéně Maratonu hudby, důležitosti hudebních cen i pozitivním efektu covidu na rádio.

Duo Ruut: Inspirujeme se navzájem

Adéla Polka 20.07.2021

Získaly prestižní cenu Ethno Music Awards a letos se se svou citerou vypraví i do České republiky. Rozhovor o estonském zaříkávání i jednom nástroji pro dvě.

Barbora Koritenská, Libor Staněk (Živá vila): Prachatice jsou takové jihočeské Twin Peaks

cyril kosak 15.07.2021

Vivat Vila! Rozhovor o druhém ročníku festivalu, který přesahuje hranice prostého hudebního podniku se sebelepší nabídkou. Pojďte zažít Prachatice!

Raül Refree: Potřebuji být inspirován

Michal Pařízek 08.07.2021

Barcelonský rodák Raül Refree má pověst umíněného a talentovaného podivína, který si dělá věci zásadně po svém. Rozhovor, živá vystoupení u nás co nevidět.

Aleš Macenauer (Zapomělsem): Pro mě je důležitá upřímnost a přirozenost

Mária Karľaková 06.07.2021

V letním dvojčísle Full Moonu jsme s Alešem přinesli obsáhlý rozhovor, toto berte jako subtilní teaser, v němž jsme probrali pár dalších témat.

Adriana Světlíková (Nová síť): Kultura si prošla velmi těžkou zkouškou

Jarmo Diehl, su 24.06.2021

Jak se Nová síť snaží zlepšit podmínky pro umělce i kulturní projekty a na jaké problémy naráží nejen během pandemické krize?

Marie Voslářová: Neštěstí v lásce není životní selhání

Adéla Polka 15.06.2021

Paseka letos vydala druhou komiksovou publikaci kontroverzní švédské autorky Liv Strömquistové Nejrudější růže rozkvétá. Rozhovor jsme vedli s její překladatelkou.

Marie Joja (Archipop): Když opuštěné budovy nabídnou nevšední zážitek

su 18.05.2021

Rozhovor o databázi Archipop, jejíž cílem je zmapovat realizace dočasného využití opuštěných objektů.

SF MINI aneb Není to jen o nás

Michaela Susedíková 11.05.2021

Zatímco pamětníci vzpomínají na Olomouc kvůli devadesátkovému klubu Nausea, dnes nabízí výživnou dramaturgii prostor SF MINI. Hovory nejen o kompilaci z rukou Coffee Breath Records.

Shina (Slnko Records): Hudbu treba hnojiť a polievať

Kateřina Cumin 29.04.2021

Dnes, po dvaceti letech fungování, má Slnko Records ve stáji umělce několika generací a všech žánrů, za všechny jmenujme Modré hory, Katarzii, Bad Karma Boy nebo Janu Kirschner. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace