redakce | Články / Seriály | 22.03.2023
S rubrikou Protokol máme občas problém. Ne že by ji respondenti neměli rádi nebo že by o ně byla nouze, ale kolikrát už jsme jen četli, že si tenhle nepamatuje, co slyšel jako první, nebo která kapela mu „zachránila život“ na střední. Lauren Ruth Ward si pamatuje úplně všechno a možná ještě něco navíc. Marylandská rodačka bývá označována jako spojení Janis Joplin, Florence Welch nebo Courtney Barnett; její písně jsou neúprosně přímočaré a otevřené, každá z nich je sebezpytující sondou do vlastního nitra i elektrizujícím poselstvím posluchačům. Ward se stala gay ikonou hovořící o potřebě sebelásky i LGBTQ+ inkluzivity. Na koncertě v pražském Futurum Music Baru v neděli 26. března představí své loňské EP Mindseye a my zaručujeme, že si při její show na vlastní emo začátky vzpomenete také. Aneb All We Know Is Falling.
První píseň, kterou jsi slyšela jako dítě, a stále si ji pamatuješ?
Sakra, tohle je těžké! U nás doma pořád hrála hudba. Jednou z mých prvních vzpomínek je, jak s tátou a sestrou po cestě na hodinu baletu posloucháme album Mixed Up od The Cure na kazeťáku v našem dvoumístném pickupu. Nejvíce se mi líbily Close To Me a Lullaby. Bylo mi asi pět.
Kterou desku sis koupil jako první?
První CD, které patřilo jenom mi, bylo album Middle of Nowhere od Hanson. Věnoval mi ho strýc Ron k mým devátým narozeninám. Krátce nato jsem získala všechny další klasiky – Spice od Spice Girls, eponymní desky od Christiny Aguilera nebo 'N Sync, Whoa Nelly od Nelly Furtado, Baby One More Time od Brit nebo Come on Over od Shanii Twain. A samozřejmě S Club 7 a zejména Robyn Is Here od Robyn, tou deskou jsem byla úplně posedlá! Ale první album, které jsem si koupila za své vlastní peníze – vydělala jsem si je jako babysitter, mimochodem –, byla deska Celebrity od 'N Sync. Bylo to v létě 2001, nádherný čas na pop music!
Album, díky kterému jsi přežila dospívání?
Tak těch mám upřímně celý seznam:
Silverstein – When Broken Is Easily Fixed
Bayside – Sirens and Condolences
Mirah – C’mon Miracle
Taking Back Sunday – Tell All Your Friends
Dashboard Confessional – A Mark, a Mission, a Brand, a Scar
Le Tigre – This Island
From First to Last – Dear Diary, My Teen Angst Has a Bodycount
The Used – s/t
Good Charlotte – The Young and the Hopeless
Paramore – All We Know Is Falling
Eisley – Room Noises
Bright Eyes – Fevers and Mirrors
Hot Hot Heat – Make Up the Breakdown
Death Cab for Cutie – Transatlanticism
Elliott Smith – New Moon
Hawthorne Heights – The Silence in Black and White
Tegan and Sara – The Con
The Starting Line – Say It Like You Mean It
Zásadní koncertní zážitek v mládí?
Vyrostla jsem v Baltimore. Viděla jsem koncerty mnoha místních kapel plus ty výše zmíněné emo/screamo kapely v klubech jako Ottobar, 8x10 nebo Soundstage. Všechny tyhle koncerty byly pro mou individualitu nezbytné. Tehdy jsem také stále ráda poslouchala disco, alba z Motown Records a další americké klasické rockové či popové kapely ze 60. a 70. let, s nimiž mě seznamovali rodiče, ale žánr emo mě povzbuzoval k ponoření se do mých vlastních emocionálních hlubin. Inspirovaly mou osobnost jako člověka a umělce, ve dvanácti mě přiměly začít hrát na kytaru a psát vlastní písně a poezii.
Které album tě donutilo začít tvořit hudbu?
Podívej se nahoru!
Na kterou píseň nikdy nezapomeneš?
První, které mi přišly na mysl:
Mirah – We’re Both So Sorry
Le Tigre – Eau d'Bedroom Dancing
Elliott Smith – Angel in the Snow
Tummy – Tamino
Rett Madison – Mother’s Girl
Angel Olsen – Unfucktheworld
Jessica Lea Mayfield – Our Hearts Are Wrong
LP – Into the Wild
Swimm – Speak Politely
Laura Viers – July Flame
Hannah Cohen – Claremont Song
Leonard Cohen – Famous Blue Raincoat
Biig Piig – Feels Right
Black Rebel Motorcycle Club – Red Eyes and Tears
Son Little – Lay Down
Nejlepší album z posledního roku?
Dijon – Absolutely
Amyl and the Sniffers – Comfort to Me
The Marías – Cinema
Biig Piig – The Sky Is Bleeding
Tummyache – Soak
Turnstile – Glow On
SZA – SOS
Nejoblíbenější record store?
Mám hned dva, oba z Kalifornie:
Cosmic Vinyl v Echo Parku a Mystic Mountain Music v Crestline.
Top 5 nejzásadnějších alb pro Lauren Ruth Ward?
Podívej se nahoru, plus pár dalších:
Jen Cloher – s/t
Cotton Jones – Paranoid Cocoon
Tamino – Amir
Valley Queen – Supergiant
Courtney Barnett – Sometimes I Sit and Think, and Sometimes I Just Sit
Miniature Tigers – Fortress
Steely Dan – Aja
Led Zeppelin – Physical Graffiti
The Rolling Stones – Hot Rocks a More Hot Rocks
The Beatles – White Album a Rubber Soul
The Best of od Franka Sinatry, Jackson Five, The Carpenters nebo Jima Croceho
Fleetwood Mac – Rumours
Janis Joplin – Pearl
The Doors – L.A. Woman
Lauren Ruth Ward (us)
web
Živě:
Lauren Ruth Ward (us)
26. 3. 2023 20:00
Futurum Music Bar, Praha
Fb událost
foto © Nicol Biesek
Michal Pařízek 02.06.2023
„Existuje něco jako ‚kvalitní hudba‘? Pokud ano, jak je možné ji poznat?“ Tyto a podobně zvídavé otázky padaly při úterní debatě se studenty na pražském gymnáziu Na Zatlance.
redakce 29.05.2023
Festival Habrovka svou atmosférou navozuje pocit velkého pikniku a je určen pro malé i velké diváky. Pár otázek, pár odpovědí. A pár kroků ke svatému Františkovi.
redakce 26.05.2023
Co vydalo a co chystá slovenské hardcore-punkové vydavatelství Analog Freaks?
redakce 24.05.2023
Těšíme se na 28. ročník MišMaš párty, ke které v redakci chováme velké sympatie, a povídáme si o ní s jedním z organizátorů.
redakce 22.05.2023
I Love You Honey Bunny se vrátili z evropského turné s novou deskou. Ještě je můžete zastihnout v Praze, Brně i jinde.
redakce 21.05.2023
Koikoi pocházejí z různých prostředí, ale mají společný cíl, totiž dělat hudbu propojující underground a mainstream.
Michal Pařízek 19.05.2023
„Počkej, moje DJka Karin je Češka, musím vás hned seznámit.“ S Richardem Fosterem si povídáme v tallinnském klubu Uus Laine, kolem nás prochází rapper Bemz...
redakce 17.05.2023
Dnes ji můžete snadno vystopovat za programem holešovického Výstaviště, a to nejen za akcí #5PROSTOR, která je zrovna na svém začátku.
redakce 08.05.2023
Pražskou skupinu Tengri můžete znát z koncertních pódií, ale projevují se i mimo ně, tedy pořadatelsky, jakkoliv se sami za promotéry nepovažují.
Michal Pařízek 05.05.2023
Řeč dojde i na Marka Stewarta, smutná novinka o jeho odchodu vylezla ven zrovna během bratislavské akce. Vzpomenu si na desku Citizen Zombie, říkám to Bobovi a společně se tomu…