Články / Rozhovory

Prouza: Demo 1994 je kompletní Hampelovina

Prouza: Demo 1994 je kompletní Hampelovina

Štěpán Bolf (A.M.180) | Články / Rozhovory | 27.06.2024

Na jedné streamovací platformě se 7. června zničehonic objevilo demo třetí, nedokončené a nepojmenované desky frýdecko-místecké Prouzy, nahrané roku 1994. Pro fanoušky kapely, která se v původní sestavě rozpadla před třiceti lety, ale s přestávkami hraje v různě obměňovaných formacích dál, je to velká událost. A jak se ukázalo během našeho rozhovoru, není to zdaleka to poslední, na co se mohou těšit. Na otázky odpovídali čtyři ze současných pěti členů kapely.


Nahrávka dema sice byla dostupná na internetu už dříve – někde spolu s coververzí písně Esther z „petrnovákovské“ kompilace Klaunova zpověď, kterou vydal v roce 1994 Monitor –, ale aktuální zveřejnění má přeci jen větší dosah. Proč jste se k tomu rozhodli teď?
TOMÁŠ: Nahrávka byla veřejná již dříve, různě koluje i mezi lidmi na netu nebo kazetách, ale nikdy nevyšla oficiálně. Tím, že je na Spotify, doháníme resty. Postupně tam přibude ještě více hudby.

Fragment alba vznikl v nejproslavenější fázi kapely, tedy v sestavě se zpěvákem a autorem textů Tomášem Hampelem. Můžete vzpomenout na okolnosti vzniku?
LÁĎA: Nahrávalo se živě, v roce 1994, v domácím studiu Radomíra Plašovského, kterému všichni přezdívali Šťávička, během jednoho odpoledne, na bubny hrál nový bubeník Richard Zajac, pak působil v Prouze spoustu let. Se Šťávičkou to chodilo tak, že jestli chtěla mít kapela opravdu dobrý zvuk, museli jste ho uplatit, což v jeho případě znamenalo tatranku a kofolu u mixu. Pak to hrálo krásně.

Kdo je autorem hudby a textů? Předpokládám, že texty jsou všechny Tomáše Hampela, je to tak?
TOMÁŠ: Je to kompletní Hampelovina, jak texty, tak písničky. Kapela se podílela na výsledných aranžích, ale dnes se asi málo ví, že Tomašisko nebyl jen skvělý textař, ale hitmaker se vším všudy.

Původní Prouza zazářila v rozmezí let 1990 až 1994. To mainstream nabourávaly alternativní, hlavně americké kapely, probíhal boom grunge. Jaká hudba Prouzu nejvíce ovlivňovala, a to při tvorbě debutu V otrhaném domě, pak v nabitých letech kolem desky Ve dne v noci, na které jsou jasné ozvěny grunge, až do roku 1994, kdy vznikl aktuální fragment, který zní skoro punkově, rychlejší skladby připomenou třeba Iggyho a Stooges i Sex Pistols?
LÁĎA: Nejzásadnější vliv měli Pretenders, AC/DC, dále The Cure, Sex Pistols, Nirvana, Thin Lizzy, Talking Heads, The B52´s. Tomáš Hampel poslouchal spíše Yazoo, Tuxedomoon, raného Kravitze nebo polské Maanam, jeho velkým idolem byl rakouský zpěvák Falco, ale nejvíce uznával Miroslava Imricha a jeho kapely Tango a Abraxas. Každopádně toho bylo spousta, nechávali jsme se inspirovat vším, co šlo tehdy sehnat, nikoho jsme ale nekopírovali.


Vliv punku v hudbě „kytarovky“ Prouza překvapivý vlastně až tak není, protože Prouza vznikla spojením členů punkových či alternativních kapel, mj. Bratrova svatba a Brumerova Prouza – je to tak?
LÁĎA: Někdy kolem roku 1988 se smísily kapely, které jmenuješ. Já s Dušanem a Broňou jsme hráli v Brumerovce, šlo o alternativní experimentál. Bratrovka hraje melodický punk, Broňa byl nějakou dobu v obou kapelách zároveň, asi polovinu písní včetně textů napsal Tomašisko Hampel.

Okolnosti rozpadu Prouzy nikde obšírněji nekomentujete, nicméně z poslechu dema je slyšet, že do poslední chvíle kapela tvořila písně minimálně ve stejné kvalitě, jako jsou na prvních dvou albech. Pak v podstatě rázem skončila. To je pro mě jako pro fanouška smutné, protože se dá jenom spekulovat, čeho jsme se mohli od této sestavy ještě dočkat.
BROŇA: Ano, kapela se tehdy bohužel rozešla ze dne na den, uprostřed rozdělané práce. Vraceli jsme se z koncertu v Paříži a když jsme byli na nádraží v Praze, Tomáš z toho vlaku vystoupil a od té doby jsme se s ním prakticky neviděli. To, proč odešel a co k tomu vedlo, nemá smysl rozebírat. Bylo to osobní, nepříjemné, a hlavně lidi, kterých se tyhle problémy týkaly, už nejsou mezi námi.

Jeden čas byl na internetu k nalezení i záznam snad prvního koncertu Prouzy, který, pokud je legenda pravdivá, proběhl 17. listopadu 1989 tuším v Ostravě? Když jste teď dali k dispozici demo 1994, neuvažujete o zveřejnění i této nahrávky? Těžko se hledá i zmíněná Esther, stejně jako bonus z CD verze V otrhaném domě, skladba Jó...
TOMÁŠ: Určitě sledujte Spotify, protože tam v budoucnu přistanou dva historické živáky, Ostrava 1989 a Rockihill/Hukvaldy 1992. Dále máme připravený takový „B sides mixtape“, který bude obsahovat písně Ester nebo Jó, ale ne jenom to.


Kapela prošla různými personálními změnami i obdobím, kdy nehrála vůbec. Dva z původních členů, Dušan Helštýn a Tomáš Hampel, už bohužel nežijí. V současné Prouze figurují dva původní členové Vladimír Franek a Bronislav Svoboda, spolu s nimi generačně mladší osazenstvo včetně zpěváka Tomáše Gavlase. Co právě je na písních původní Prouzy nejvíce oslovuje a baví a jaké je vystupovat po boku původní členů? A naopak: jaké to je pro členy první sestavy hrát skladby, které skutečně prověřil čas, s o jednu či dokonce o dvě generace mladšími spoluhráči?
BROŇA: I přesto, že stárneme, věkový průměr členů Prouzy klesá a klesá. Kluci jsou motivovaní a vnášejí svěží vítr, užíváme si spolu spoustu dobré zábavy, a hlavně si máme co nabídnout. My máme nějaké ty zkušenosti a oni mladickou bezstarostnost a spoustu energie, uprostřed stojí Tomajda ( zpěvák Tomáš Gavlas, pozn. aut.), který je věkově přesně mezi námi a drží nás pohromadě, hlavně tedy silou vůle, která se zatím zdá nezlomná.

ALEX: Nejvíc mě oslovily texty ve spojení s hudbou s výrazným nihilistickým a citově chladným potenciálem (Všechno jen jako, Před tebou) a následně kontrast s opačnými, optimistickými texty (To nic, Najednou). Původní zvuk a „feeling“ rané Prouzy je pro tuto kapelu nejcharakterističtější prvek, který bych se rád snažil v nové tvorbě nějakým způsobem rozvíjet... Mám pocit, že fans Prouzy se rozdělují na dva tábory: ti, kteří se bojí nových věcí, mají svou konzervativní bublinu, vs. ti, kteří se neustále nechtějí hrabat v minulosti a slyšet, jak se kapely rozvíjí. Jak říkal Dušan – dobře odehraný koncert nám vynahradí veškeré „útrapy a strasti“ na zkouškách.

TOMÁŠ: Můj hudební život se chtě nechtě točil kolem Prouzy. Přes svého otce jsem asi od deseti let koncertoval s Bratrovou svatbou a pak jsem hrál asi v pěti různých kapelách, s Prouzou jsme sdíleli historii, zkušebnu i pódia. Hraní v tak věkově rozkročené kapele je samozřejmě úplně super, tedy alespoň z mé perspektivy. Všichni se cítíme mladí jako ten nejmladší z nás.

Info

Prouza
Fb skupiny
Ig skupiny

foto © se svolením Prouzy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Maxl Walmsley-Pledl (Klangphonics): Sociální sítě jsou požehnání i prokletí

Filip Peloušek 10.07.2024

S kytaristou a hlasem Klangphonics Maxlem jsme se bavili o sociálních sítích, hře na alpský roh nebo o hraní na parkovišti.

Mike Kerr (Royal Blood): Že potřebujeme alkohol, abysme byli kreativní, je největší lež

Kristina Kratochvilová 09.07.2024

S frontmanem Mikem Kerrem z britského rockového dua jsme si před čtvrtečním koncertem popovídali o jeho hudebních začátcích, o boji s impostor syndromem, o cestě ke střízlivosti a tipy na…

Malcuth & Facutum: Jít tou těžší cestou

Viktor Hanačík 07.07.2024

Na konci minulého roku jim vyšlo album Alter, a to na americkém labelu Vale, s mezinárodními hosty i ohlasy. Rozhovor.

Anthony Béard, Benoît Lecomte (Ni): Hledání svatého riffu

Dominik Polívka 26.06.2024

Jejich hudba je útočná, podvratná, ale i náladová a poutavá. Nadsázka a hravost v surrealisticky progresivním běsnění není pouze prvoplánovým pozlátkem. Rozhovor, Pohoda.

Julien Racine: Hudba vzniká skoro vždycky v izolaci / Music is created almost always in isolation

Filip Hastík 24.06.2024

V rozhovoru probíráme pozadí vzniku aktuální desky a Julienovy práce obecně, vztah k Česku a také bohaté budoucí plány producenta současné experimentální elektroniky.

Petra Hradilová (Czech Music Crossroads): Pro mě to není jen práce

Mariia Smirnova 18.06.2024

To nejlepší ze světa world music, jazzu a alternativy můžete nasávat už za pár dnů v ostravském domě kultury Poklad a na koncertech pod širým nebem na Alšově náměstí. Rozhovor.

Marin Lalić (Bear Stone): Všetko je veľmi uvoľnené a bez stresu

Lucia Banáková 11.06.2024

Chorvátsky prírodný i festivalový unikát pre priaznivcov stoner a psychedelického rocku. Interview.

Pořadatelská: Tomáš Vobořil (Marienbad Film Festival)

Viktor Palák 07.06.2024

Co čekat od letošního ročníku již zavedené přehlídky v Mariánských Lázních? Svůj ideální festivalový den – a mnohem víc – vykresluje programový ředitel festivalu.

Randy Armstrong (Red): Plán B neexistuje

Dan Sywala 06.06.2024

Od té doby vydali dalších sedm alb, neměli žádné velké excesy, i když se jim nevyhnuly ani hodně mizerné dny, včetně jednoho pražského. Rozhovor.

Jonas Almén (Royal Republic): A najednou tam jsem!

Eva Karpilovská 03.06.2024

Sedmnáct let v nezměněné sestavě a čerstvě páté studiové album LoveCop mají za sebou švédští rockeři Royal Republic. Rozhovor, brzo živě na Rock for People.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace