Články / Reporty

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 28.04.2019

Opravené fasády betonové džungle strahovských kolejí skrývají stále stejný podzemní klub 007, který oblečky nemění, a to je dobře. Džísky s nášivkami, staré křiváky, zarostlé ksichty a vypálené oči, toho večera taky trojice kapel, které spojuje špína a punková neomalenost.

Na úvod domácí noiserocková kapela Or. Trio s napumpovanou baskytarou, kytarovými záškuby a svérázným vokálem Adama Šťasty, hrajícím si s obrazotvornými texty. „Háčky v kůži, zkvašenej pot, děs cizích očí,“ kázal do mikrofonu ve skladbě Dolce Vita. Zvukovou rozháranost a rytmické slepence dokresloval skvěle, kousky Shellac nebo The Jesus Lizard poletovaly vzduchem, aniž by opisovali. Stísněnost, odcizení a atmosféra, jež vtáhla.

Švýcarští Coilguns, to je černé noisecore, disonance, bordel a špetka matiky. Chaotická čtveřice, složená převážně z bývalých členů progmetalové kapely The Ocean, totálně nabourala představu o průběhu hudebního večera. Porušováním zajetých koncertních principů a strháváním zavedených rolí diváka vs vystupujícího připomínalo jejich vystoupení až konfrontační performanci. Zpěvák Louis Jucker se svíjel v křečích, pobíhal po klubu, objímal návštěvníky a mrzačil sebe, mikrofon i kytaru, na kterou občas zahrál. Nepředvídatelnost chování znepokojovala opařené publikum. Zvuk hroutícího se světa, destrukce a zkázy zprostředkoval přesvědčivě, ale snaha lidi rozhýbat nebo jakkoliv zapojit byla marná. „I see you moving your hips, but you are trying to hide it,“ komentoval beznadějnou situaci. Krkolomné uvedení nového alba Millennials zasluhovalo jiné než převážně stonerové obecenstvo, které přišlo hlavně kvůli floridským Wrong.

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic. Kombinace stoner metalu s chromým noise rockem, zvukově připomínající mix Motorhead s Helmet, drtila ostrými riffy a neskutečnou úderností. Verva americké čtyřky střílející jeden track za druhým začala být ale po půlhodině předvídatelná – zuřivý vokál razil stále stejnou strukturu úsečného frázování a otravné intonace, kdy konce věty tahal zpěvák a kytarista Eric Hernandez nahoru. Situaci zachraňoval kytarista Ryan Haft ledabylými špinavými sóly, která lahodně tahala za uši, ovšem posledních patnáct minut bylo spíše přídavkem než vyvrcholením.

Středeční večer potvrdil, že koncerty můžou překvapit i jinak než přehnanými efekty nebo naleštěným zvukem. V době, kdy se choreografie pódiových tanečků takřka neliší, je důležité každé vybočení. Pódium je přežitek…

Info

Wrong (us) + Coilguns (ch) + Or
17. 4. 2019 Klub 007 Strahov, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #5: Nečekané úsměvy

redakce 22.07.2019

„Jaký byl váš nejlepší sobotní zážitek a proč?“ Stejně jako jiné dny pokládá Instagram Colours of Ostrava jednoduchou otázku...

Barvy jsou vrženy (Colours of Ostrava)

redakce 21.07.2019

Proč jezdíme na ten který festival? S jakým očekáváním? A naplňuje se? Co si myslíte, že organizátoři považují za úspěch?

Colours po úplňku #4: Slangy, které neznáme

redakce 20.07.2019

“Toho si musíš jít poslechnout, ještě vtipnější Xindl,” říkají mí rodiče před festivalem o Pokáčovi. Kofola stage je okupovaná davem.

Čas není gentleman (Handsome Furs)

redakce 19.07.2019

Dana Boecknera (Wolf Parade, Operators) jsem s Handsome Furs prvně viděl před deseti lety v Nodu a těžko už si teď rozvzpomenu, co bylo jinak.

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.