Akana | Články / Recenze | 28.12.2013
Šestiletá pauza rockovým věrozvěstům z Palm Desert očividně prospěla. Jsou zpátky v plné síle a s vynikající studiovou vizitkou. Deska ...Like Clockwork se nerodila snadno, pro Joshe Hommea bylo její nahrávání spíš terapií v těžkých chvílích než spontánním výtryskem tvořivosti, ale snad právě proto je tak intenzivní a působivá. Dalším důležitým faktorem byla i výměna bubeníků v průběhu nahrávání, kdy dlouholetý člen Joey Castillo byl nahrazen Davem Grohlem, spolutvůrcem nejopěvovanějšího opusu kapely Songs for the Deaf. Na albu se nakonec oběvily skladby s oběma výtečníky, ale jeho soudržnost to nijak negativně nepoznamenalo.
Z těchto peripetií zřejmě pramení silné temné proudy, které se vinou celou nahrávkou, neodráží se v nich ale bezradnost nebo frustrace, spíš pevný postoj a odhodlání se vším se porvat. Materiál se obejde bez větších úletů, je sevřený a přitom rozmanitý, songwriting i drive jsou svěží a beze stínu rutiny. Na úvod nám Queens of the Stone Age servírují valivou, soumračnou psychedelii v Keep Your Eyes Peeled, nechybí svižné riffovačky I Sat by the Ocean a My God Is the Sun (skvěle vyhmátnutý pilotní singl), naléhavý hymnus I Appear Missing a vyloženě parádní jsou pecky, v nichž páteř tvoří dobře promazaný groove: zneklidňující If I Had a Tail a Smooth Sailing (není náhoda, že v obou bubnuje Grohl).
Máme tu i jemnější chvilky, jakou je archetypální a přitom netuctová balada The Vampyre of Time and Memory a částečně i Kalopsia (ta právě v poklidných verzích připomene artrockovou lyriku 70. let) a ...Like Clockwork. Tradiční hostovačky se většinou omezují na doprovodné vokály (Trent Reznor, obligátní Mark Lanegan či ztracený syn Nick Oliveri), pikantnější je příspěvek Eltona Johna za piánem v písni Fairweather Friends.
Queens of the Stone Age se vracejí tam, kam patří: rovnou na vrchol. Joshova kytara je pořád stejně jedovatá a nevypočitatelná, zpěv důrazný i tvárný (skvělé přechody do falzetu a zpět ve Smooth Sailing) a kapela i přes personální rošády pevně semknutá. Dobře známá směs chlapáctví i křehkosti, tlakové vlny i rafinovaná zákoutí pro třetí, pátý poslech, všechno tu najdeme v exkluzivním, sebevědomém podání. Svět rock'n'rollu je bohatší o jednu vynikající, pravověrnou, ale nezastydlou fošnu.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.