Články / Recenze

Rafinovaně vyplněný prostor Core of the Coalman

Rafinovaně vyplněný prostor Core of the Coalman

Jakub Koumar | Články / Recenze | 22.11.2013

Jan Švankmajer tvrdí, že nejdůležitější zprostředkovatel světa je dotek. Je-li tomu tak, i hudebníci se mohou snažit zpřístupnit svá díla tomuto dnes trochu podceňovanému smyslu. Největší potenciál k jeho hudební iniciaci má bezpochyby noise.

Ten dnes není nedostatkovým zbožím, povedlo se mu prorůst do všemožných škatulek. Hojně ho využívá i Core of the Coalman, vlastním jménem Jorge Boehringer, nutno však dodat, že noise pro něj není ani zdaleka jediným výrazovým prostředkem. Jorge s oblibou mučí zvuk violy v nekonečných zacykleních a hloubkách obvodů, zároveň využívá field recordings, neboli zálibu takzvaných lovců zvuku, rád se interpretuje skrze doprovodné vizualizace a hoví si v performancích. Jeho akustické kompozice se prohnaly přes významné světové festivaly, pod svým alter egem přivedl na svět hned několik alb. Plastová okna a dveře jsou druhou spoluprací s labelem KLaNGundKRaCH, z čehož tou první byla You'll Need a Katapult. Deska vyčnívající téměř regulérními písněmi i sklony k minimalismu.

Ničeho takového se na nové nahrávce nedočkáme. Útržkovitými melodiemi pochopitelně disponuje, jsou to ale spíš cáry, ledabyle rozházené po celé stopáži, žádné postupně piplané motivy, zacyklené melodické kaskády se přelévají do hrubozrnného noiseu nebo se klubou jakoby odnikud. Tyto elementy jsou do sebe prorostlé jako hudební jin a jang, i ty nejnekompromisnější ataky jsou přívětivé, zajímavé a snadno poslouchatelné.

Elektronické kompozice jsou kulaté, plné pomalých pohybů a přitom hravé. Nebudete ani na chvíli pochybovat, že právě ty symbolizují Boehringerův čas strávený pod hladinou, až je těžké uvěřit, jak věrné je abstrahování těchto pocitů do skladeb, což lze směle říct i o zvukové přilnavosti k okolí. Při poslechu jste sváděni k uchopení tónů, jejich převracení, necháte si je brnět do dlaní a skrze celé tělo, dojem taktilního několikrát přejde až v příjemně elektrizující pocit.

Díky zvukům odcizeným z okolního světa nastupuje dojem autentičnosti. Neodtrženosti. Tyhle nahrávky nejsou úmyslně zbavovány reálných kontextů, stojí spíše nad nimi jako Platónovy ideje. Všechny vlivy zapříčiňují, že album stojí mimo pseudointelektualismus i nucenou touhu po něčem novém, konečná nenásilnost a samozřejmost může docela dobře oslovit i novou hudbou zcela nepoznamenané posluchače.

Core of the Coalman vyžaduje možná trochu trpělivosti, zejména u skladeb, jejichž více než patnáctiminutová stopáž nenabízí žádný osvobozující pocit. Jeho síla je v rafinovanosti; chvíli je ostrý jako Xennakis, chvíli těkavý jako Stockhausen, velice nenápadně si pohrává s minimalismem a je radikální jako noise. Nikdy ale destruktivní nebo plochý, je plný plastičnosti. Můžete se ho dotknout a on se zároveň dotýká vás.

Info

Core of the Coalman - Plastová Okna a Dveře (KLaNGundKRaCH, 2013)

http://coreofthecoalman.bandcamp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zpátky do budoucnosti (Priest)

Filip Rabenseifner 23.02.2021

Rubino nedosahuje pěveckých kvalit svého předchůdce Äsberga, který je klasicky školený operní zpěvák, což se podepsalo na zpracování vokálů.

Hlasitěji, prosím (Tindersticks)

Jiří Přivřel 22.02.2021

Nové album Distractions je plné zkoušení, hledání, osahávání a nakonec i úspěšného nalézání. Nechybí ani ohlédnutí zpět.

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Jakub Koumar 20.02.2021

V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.

Psychicky chorých nemožno ignorovať (Výnimoční)

Bibiána Hajdanyová 18.02.2021

Francúzski tvorcovia Olivier Nakache a Eric Toledano sa preslávili spoluprácou na Nedotknuteľných). Tentokrát sa ponorili do života združenia, ktoré sa zaoberá ťažkým autizmom.

Jen to nejvybranější zboží (Van Morrison)

Akana 13.02.2021

A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží.

Posvátný jazz v definitivní podobě

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2021

Missa Jazz je dynamická a strhující nahrávka, která šlape v rytmu jazzových synkop, ale zároveň nabízí dost na oko vážných, kontemplativních pasáží.

Hranice krásy a kýče (Sébastien Tellier)

Adéla Polka 04.02.2021

Tellier vkládá důležitost do banalit, a naopak vážné věci mnohdy odkrývá jakoby náhodou. Myšlenky moc nerozvádí, nechává je viset ve vzduchu.

Slastné hodiny unášení pochmurnou náladou (Corona Lantern)

Tomáš Kouřil 02.02.2021

Čeští metalisté Corona Lantern svou nahrávkou Certa Omnibus Hora dokážou, že se vám s lucernou začnou asociovat věci úplně jiné věci než pohádky.

Za hranice lidské duše (Moonspotter)

Tomáš Kouřil 26.01.2021

Sci-fi fanouškovi trvá, než se vrátí do reality. Moonspotter to udělal a dovedl přitom spojit ohromný talent pro komponování elektronické hudby s místy dosti osobní výpovědí.

Dej pozor chlapečku… aneb Racci Ondřeje Hrabala

Valentýna Žišková 23.01.2021

Racci, druhý knižní počin Ondřeje Hrabala, jsou kompaktním, uceleným souhrnem vracejících se motivů, scenérií a nálad.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace