Články / Sloupky/Blogy

RapRadar VII: Rapové perličky na dně

RapRadar VII: Rapové perličky na dně

Jakub Šíma | Články / Sloupky/Blogy | 24.01.2020

V době, kdy už se většina posluchačů zvládla probrat výročními žebříčky, je správná chvíle podívat se na desky, které se do nich nevešly. A to buď proto, že vyšly v době, kdy už většina žebříčků byla uzavřená, nebo proto, že potřebovaly svůj čas, aby se dostaly do širšího povědomí.

Griselda Records – WWCD
Slyšeli jste někdy o ženský jménem Griselda Blanco? Údajně nejnebezpečnější mafiánská šéfová všech dob. Ostatně zabili ji v řeznickym krámku, když jí bylo 69 let. Stará paní by rozhodně měla radost z party, která nosí hrdě její jméno. Jednomu zabili bráchu, druhýho postřelili tak, že mu ochrnula půlka pusy, a třetí nosí tolik řetězů, že když pohne hlavou, tak je slyšíte chrastit. Po dlouhý řadě sólových mixtapeů spojili síly na desce WWCD, která jako první jejich počin vychází u Eminemova labelu Shady, ale všem je jasný, že to je to jen zastávka při budování vlastní značky. Na desce najdete hostovat právě Eminema nebo 50 Centa, ale deska by se bez nich obešla. Naopak sympaticky působí intro, kde Raekwon pasuje Griseldu mezi své duchovní nástupce, a nelze než souhlasit. Vzájemná chemie trojice Conway the Machine, Westside Gunn a Benny the Butcher by se měla vyučovat. Obzvlášť když beaty zní, jako by se každou chvíli mělo stát něco špatnýho. Nejedná se o přelomovou desku, ale když mi někdo ve tři ráno řekne, ať pustim tvrdej rap, tak víte, co to bude. Pow pow pow!

Roc Marciano – Marcielago
Undergroundovej klenot, kterej se během posledních deseti let vybarvil do plný krásy. Není náhoda, že pánové z Griseldy ho berou za jeden z hlavních inspiračních zdrojů. Ale to je vedlejší. Roc Marciano má rap i za nehtama, a když mluví, stačilo by pod to pustit beat a album by bylo jedna dvě. Tak přirozeně zní jeho frázování. Často se píše, že už je to rok, co vydal desku, že je to dlouho. Jako by v roce 2018 nenatočil alba hned tři. Na Marcielago se vrátil v nejlepší formě. Pomalu tažená flow, rýmy přirozeně spojující luxus i špínu ulice a z nich plynoucí takřka filmové obrazy. Jasně, je to nadsázka, ale právě té je pro jedinečný styl zapotřebí.

Karaoke Tundra – Leguán s hlavou opice
Když jde o sci-fi, Tundra nezná bratra. V době, kdy si na mixtape Kačica s hlavou tigra už vzpomenou jen fajnšmekři, přichází Karaoke Tundra s turntableovým veteránem DJ Spinhandzem s pokračováním, která vás vezme na projížďku důsledně ponurou krajinou. Téma dystopie, apokalypsy, nejistoty a konspirace si vzali za své MCs jako Strapo, A$ap Jarda, Čavalenky a řada dalších. Udělat koncepční album s jednotným sci-fi zadáním chce stejnou měrou odvahu jako posedlost tématem. Ani jedno Tundrovi nechybí. Philip K Dick by měl radost.

Edúv syn – Karel Gott je mŕtvy keď hralo rádio
Četl jsem nadšené chvalozpěvy o tom, že depresivní trap Edova syna znamená revoluci na československé scéně. Zas tak dramaticky bych to neviděl, už jen proto, že sám rapper takového ambice bude mít jen těžko. Ono ambice a sebevražedná témata nejdou úplně dohromady. Určitě ale platí, že má neokoukané a chytlavé a inteligentní texty s přesahem, výborný smysl pro punchline a feeling, který ti přes hlavu přetáhne pytel a nepustí tě z něj dřív, než skončí album. Chce to jen trochu cviku na mikrofonu a budou se dít věci.

Passion of Weiss – 100 nejlepších tracků roku 2019
Jeff Weiss je rapový connoisseur (můj životní cíl) a taky duchovní otec webu Passion of Weiss. Na něm vyšel kurátorský výběr stovky nejlepších tracků minulého roku. Skvělá volba pro všechny, koho už nebaví algoritmy a nebojí se rapu pro lidi, co poslouchají rap. Není ostuda, pokud o většině rapperech zde uslyšíte poprvé.

R.A. the Rugged Man – Legendary Loser
Nejlepší rapper v kategorii crazy-homeless-turned-responsible-father chystá novou desku, venku má první singl a titul Legendary Loser je přiléhavý jak dobře zavedený pesar. Pardon, my french.

Wiki – Routine
Wiki stále patří do kategorie young-rapper-balancing-on-the-edge-of-homelesness, ale právě díky tomu je jeho civilnost a pouliční feeling tak sexy. Deska Oofie se sice do mýho výročního žebříčku vešla, ale dobré věci je třeba opakovat.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cesto-pics.jpg no.3

Mária Karľaková 26.05.2020

Cestovanie nie je len o tom dostať sa na dané miesto, je o objavovaní, slobode, hľadaní, o prítomnom okamihu o tom, že samotná cesta je cieľ.

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.

Šejkr na doma: Nedělní kino

Michal Pařízek 26.04.2020

Dnes to trochu odlehčíme filmovými tipy. Máme neděli a lenošení u obrazovky se prostě nabízí.

Šejkr na doma: „Now here's a little story, I've got to tell...“

Michal Pařízek 25.04.2020

Bylo to 23. února roku 1995. Polovina devadesátých let nebylo moje úplně nejlepší období, moc jsem toho nedělal a to, co jsem dělal, mě moc nebavilo.