Články | Recenze

Zola Jesus a cit pro vizuál

ScreamJay | recenze 20.02.2015

Nika Danilova alias Zola Jesus už dávno není lo-fi. Už žádné jódlování v zaplivaných klubech, ale jasný svit reflektorů v zádech...

Zvedněte ruce a udělejte… (Kyklos Galaktikos)

waghiss666 | recenze 17.02.2015

Už na úsvitu věku, na počátku, stáli spolu Hrdlička s Burianem a dělali si humor. Ze světa, z klišé, z žánru. Já tam teda ty Die Antwoord chudých nenašel...

Kyklos Galaktikos sedlají náhodu

Lukáš Grygar | recenze 17.02.2015

Nejenom tehdy se člověku vybaví Shaking the Habitual od The Knife, kteří s technem provedli něco podobně svojského jako Kyklos Galaktikos s rapem, potažmo hip hopem.

Vulnicura – léčebné zábaly pro zlomená srdce

Akana | recenze 16.02.2015

Platí to pro nejzběsilejší grindcoristy i folkaře s kytarou, pro houslového virtuóza i brýlatého nerda s laptopem. Ale co platí pro Björk?

Traband – radost jako zbraň

Akana | recenze 13.02.2015

Skautské žonglování se snadno zneužitelnými pojmy jako poctivost, skromnost, laskavost nebo pozitivní přístup k životu mě v hudbě přinejmenším znervózňuje...

Pam jako stisknutí duhového knoflíku

Jakub Koumar | recenze 12.02.2015

...ale krom paktování s Tomem Procházkou z B4, jsou jeho další projekty The Spermbankers a finští psychadelici Läski pro našince tajuplnou Lemurií.

Vztek s konejšivou melancholií - Circa Survive

Vojta Chmelík | recenze 11.02.2015

Zpěváku Anthonymu Greenovi se v roce 2004 v Kalifornii, kde se mu rozjížděla slibná kariéra ve screamo skupině Saosin, začalo stýskat po domově...

Jak dospět v nádherném světě podle The Decemberists

Adam Hencze | recenze 10.02.2015

Jsou to už čtyři roky, co se The Decemberists definitivně zbavili nálepky indie folkových nerdů, těch, co si mohli se zvukem dovolit prakticky cokoliv.

Kanadští belzebubové bez slabého místa (Cancer Bats)

woko | recenze 05.02.2015

Kanada je vývozcem nejen hokejistů a javorového sirupu, ale i úspěšných tvrdých kapel. Čím jiným se tam na severu zahřát než hudbou, která má víc energie než...

Glory Days aneb Znovuzrodenie Carla Barata

Peter Forgáč | recenze 04.02.2015

Zaťiaľčo Doherty celkom úspešne pokračuje s Babyshambles, Barat akoby nevedel znovu nájsť svoje miesto. Carl Barat & the Jackals, dámy a páni.

Rustie, optimistický break i lízátko

David Čajčík | recenze 03.02.2015

Zatímco na Glass Swords si Rustie vystačil sám, Green Language hosty nešetří. Danny Brown si vytáhl eso a americký přízvuk nechme stranou.

Vůbec ne náhoda, ale čistý skill - Napalm Death

David Čajčík | recenze 29.01.2015

Mám oblíbené rčení o hudbě: Britové vždy něco vymyslí a Američani to pak dovedou k dokonalosti. Napalm Death jsou vzoroví...

Dvacet let na cestě s Minou Agossi a stále Fresh

Barka Fabiánová | recenze 29.01.2015

Projdete-li si tvorbu Miny Agossi, překvapí vás rozmanitost a pestrost bez nutnosti vyhranění se, stejně jako častá absence harmonických nástrojů.

Aktio ergo sum (Lunacybot)

Jakub Koumar | recenze 28.01.2015

Základem myšlenky je nestálost a nestálost je odchylka. Odchylkou je chyba. Chyba je estetická hodnota. Konfrontace a sjednocení dvou světů. Lunacybot.

Teplé místo pro chladné city (Láska)

Jakub Koumar | recenze 27.01.2015

Jejich duo Láska se schovává do škatule city-folk. Zbytečně, pouta folku autorského a tradičního zpřetrhal už Bob Dylan...

Pink Floyd aneb Jak přestat v nejlepším

Jiří Fiedler | recenze 26.01.2015

Říká se, že v nejlepším se má přestat, a to vlastně Pink Floyd s vydáním alba The Division Bell udělali. K čemu přesně je nahrávka The Endless River?

Sneeze. (Ne)klid hvězd & strun

Honza Štelcík | recenze 26.01.2015

Přesně takhle si představuju tenhle typ punkových "folkařů": Chuck Ragan, Tim Remis nebo neživý Tony Sly. Sneeze je ze Strakonic.

Zbytky ozářených ploch, čistý stůl (Leto)

Jakub Koumar | recenze 24.01.2015

Časem se asi každý projekt setká s tím, že povaha jeho desek zpětně formuje jeho osobnost. O to vzácnější a příjemnější pocity přicházejí u prvotin.

Žerty nejsou sranda! (Old Man Gloom)

waghiss666 | recenze 23.01.2015

Existuje víc verzí, jak to bylo a nebylo. Stačí číst zahraniční servery pro tvrďáky. Omyl nebo kalkul, je to fuk, páč deska ve všech třech verzích je Ú-ŽAS-NÁ! A bolí.

Smashing Pumpkins v tieni – Monuments to an Elegy

Peter Forgáč | recenze 22.01.2015

Potom, čo Billy Corgan od kapely odohnal postupne všetkých, ktorí mu pomohli ju presláviť, zostalo z nej už len meno... Až raz... Monuments to an Elegy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace