Články / Recenze

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová | Články / Recenze | 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Její debutové album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem. Únava a rozhořčení ze zavedených pořádků, zejména co se týče postavení žen, se v její hudbě neprojevují poprvé. Před třemi lety jí získal pozornost singl Someone Tell the Boys věnovaný pánům tvorstva s veršem „Someone tell the boys, they’re not important anymore“. Nic takového už se na albu neobjevuje, je z něj cítit zamyšlenost a zároveň reflektuje její prožívání lásky a vztahů. Věta z úvodní Pool „I said, I'm afraid that I need men, you said, need me then,” dobře předznamenává následující skladby.

I sama o sobě ovšem Pool funguje skvěle, navozuje klid, který nastane po ponoření pod hladinu, kdy člověk slyší jen hukot vlastní krve a vše ostatní je utlumené. Stav, ve kterém jsou problémy daleko, tak daleko, že se vynoří otázka: jak dlouho může takové štěstí asi vydržet? A když šťastné období pomine, zbydou vzpomínky, které s časem blednou. Samia v Does Not Heal za doprovodu akustické kytary oslovuje někoho, kdo jí býval blízký a vzpomíná, jak se řízla do nohy, když spolu přelézali plot. Nejdřív se bála tetanu. Teď se bojí jen toho, že se rána dobře zahojí a vybledne jizva, která by jí mohla zůstat jako připomínka, že si společné časy jen nevysnila.

Fit N Full satiricky podává ideál dnešní ženy, která je i na dietě pořád v pohodě a ráda se svléká: „Only getting hotter as I sweat, I have never really been upset“. Písničku lze označit za indie-rock, žánr, který bývá se Samiou často spojován, ačkoliv většina hudby jde trochu jiným směrem, míří někam mezi zasněný pop a folk. V tomto kontextu ještě roste sarkastický osten skladby. Ten je přítomný po většinu trvání alba, nicméně zde je nejpřímočařejší, nemusíme ho hledat mezi řádky.

Jako spoluautoři skladeb se na albu objevili mimo jiné kolegové z Grand Jury, třeba Nathan Stocker, zpěvák kapely Hippo Campus, se kterým Samia před rokem nazpívala single Utah. Závěrečnou Is There Something in the Movies si ovšem napsala sama. Je to vyznání a zároveň obvinění ze zrady její důvěry. A jestliže dříve na albu zpívala, „I wanna be your poetry,“ outro alba dokazuje, že je schopná nezávisle na komkoliv jiném reflektovat své emoce pomocí poetiky, která je emotivní i vyzrálá zároveň: „I left you in life […] I only write songs about things that I'm scared of, so here, now you're deathless in art.“

Info

Samia – The Baby (Grand Jury, 2020)
bandcamp interpretky

foto © Jessica DiMento

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.

Divé vtáky so slzami na výšivkách (Edúv syn)

Kristína Valachová 28.09.2020

Po lyrickom úvode sa ťaživá atmosféra piesne Nekonečný príbeh stáva až morbídnou... Po tohtoročnom EP I. vzniklo v júni ďalšie s názvom Plakala.