The Men působili velmi uvolněně a sžitě. Vystoupení zodpovědělo dotaz, zda jsou jejich koncerty opravdu takový mord.

Definitivní rozhodnutí, že půjdu a koupím jejich album, mi trvalo přesně čtrnáct minut a jedno srdíčko na last.fm.

Dát si drink, možná pokouřit něco ze zakázaných látek. Plán na ideální víkendovou noc. A když dostanete dvojí porci?

Návštěva? Výrazně víc než vyprodáno. Šepot, vzdechy, kašel a cinkot sklenic. Těšíme se. A tak to má být.

Na první pohled nesourodé spojení: pařížský multiinstrumentalista Nicolas Repac a islandská hvězda Samuel Jón Samuelsson Big Band.

Jak Oneida, tak i B4 představili v úterý večer v Chapeau Rouge nová alba. A co víc? ,,Are you looking at me?“

Připravené židle byly obsazeny do jedné, stejně jako balkón, postávalo se i po stranách. Pohřební jazzmani.

O tom, že Swans se po vzkříšení stali kultem skoro přes noc, vypovídalo i složení publika. Lidi, matky, hipsteři.

Vyprodáno předem, a to i přesto, že Sophie i Anna Aaron odehrály na podzim samostatné koncerty v Paláci Akropolis.

Řízná směs tradiční balkánské dechovky, okořeněná disko rytmy a flambovaná rakií, by k tanci donutila i mrtvého.

Ne že by první reakce publika byly vlažné, ale během dvou tří skladeb ho měla rumunská úderka na lopatě.

Někteří stojí s otevřenou pusou, někdo se snaží marně pohupovat do rytmu. Čechy milované tleskání brzy zaniká...

Roundhouse je moc pěkný kulatý místo v Camden Town, londýnské čtvrti, kde sjetí punkeři dávaj pusu na dobrou noc.

Hard rock, blackmetalové balady a německý post-metal může znít jako podivná kombinace na jeden večer, ale proč?

Žižkovská noc spojila ve chmurný zimní den celou čtvrť a patnáct klubů, přišli hipsteři i punkáči, holek spousta.

Řeknete si, že tohle country má tak daleko k mainstreamu jako velikonoční zajíc k punku, ale když se zaposloucháte...

Co to je za enigmatickou záležitost? Příběh ztraceného řidiče kamionu, Johannese Benze, podle Walta Whitmana.

Nikde nikdo. Nu což, pan Jiří Konvrzek se zdál být v pohodě, myslím, že by odehrál i pouze pro nás.

Podřízené role, smažák v kaiserce v Crossu, Lunice, anály a exploatace, Boiler Room a zasloužilí umělci předsudků.

Téměř tři roky trvalo Firewater, než se znovu ukázali v Praze. Není divu po sérii nepříliš navštívených koncertů.