Články / Reporty

Rychle blednoucí vzpomínka (Fontaines D.C.)

Rychle blednoucí vzpomínka (Fontaines D.C.)

Akana | Články / Reporty | 29.03.2022

Cestičky, kterými se mezi pódiem a hledištěm přelévá energie, jsou nevyzpytatelné. Pro výsledný dojem z koncertu mají klíčový význam, přesto je stěží můžeme brát za objektivní faktor, protože případný blok se může nacházet stejně tak na straně interpreta, jako diváka. A dodatečně vyhodnotit, kdo byl na vině, často není snadné.

Dublinský kvintet Fontaines D.C. nastoupují na stage s ukázkovou vervou, přesto mě minimálně prvních pět songů prakticky míjí. Přitom Televised Mind nebo Sha Sha Sha jsou pro odstartování show jako stvořené a zabírá i melodičtější hitovka Jackie Down the Line z připravované desky. Zpěvák Grian Chatten manicky běhá po pódiu, máchá rukama i stojanem od mikrofonu, v kotli to vře, a přece něco nefunguje. Cítím v té klackovité vyzývavosti něco strojeného, nebo je chyba jednoduše ve mně?

Málem ztracenou víru v dnešní večer mi vrací až píseň I Don't Belong, přestože jde o volnější kus v duchu někdejších Whipping Boy (mimochodem krajanů kapely), a správný kurz potvrzuje i následující Chequeless Reckless. Pak už to jiskří častěji: skvěle vygradovaná novinka I Love You je o poznání působivější než ze singlu, hypnotický kvapík Big úspěšně aktivuje potní žlázy, Hurricane Laughter zavalí klub ofenzivní zvukovou vlnou. Skutečnou euforii i přirozené završení hlavního bloku přináší osvědčená Boys in the Better Land, zatímco přídavek o dvou položkách už vyznívá poněkud do ztracena, ačkoliv je sympatické, že do něj skupina zařadila i teprve potřetí hranou novinku s názvem Nabokov.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Čerstvé skladby v setlistu jednoznačně obstály a dá-li se z nich usuzovat na podobu třetího alba Skinty Fia, které vychází koncem dubna, pak potvrzují tendenci Fontaines D.C. více pracovat s atmosférou a gradací než s přímočarou energií, kterou jsou vyzbrojené písně z debutového alba Dogrel. Ty ale zůstávají skvělým koncertním materiálem a nikoli bezdůvodně tvoří stále polovinu aktuálního repertoáru, který je tak dobře vyvážený. Díky postupně se zlepšujícímu dojmu a několika opravdu vydařeným momentům nakonec odcházím docela spokojený, i když určitých rozpaků se zbavit nedokážu. Od zástupců první linie současného ostrovního postpunku – a podle nahrávek jim tuhle pozici nadále neupírám - jsem asi čekal víc. Mrazení v zádech, propocené triko, nevím. Takhle zbývá spíš jen příjemná, ale rychle blednoucí vzpomínka.

Předskakující a rovněž irská kapela Just Mustard to měla z jistého úhlu pohledu snazší, nemusela čelit velkým očekáváním. Spojení dívčího vokálu, střídajícího éterický projev ve stylu Julee Cruise s důraznějšími rejstříky, robustních bicích, noiseových mlhovin a střídmých, ale efektních kytarových ruchů, mělo svůj půvab i zasloužený ohlas. Ani jejich vystoupení ale nebylo z těch, které si budu pamatovat roky.

Info

Fontaines D.C. (irl) + Just Mustard (irl)
27. 3. 2022 Roxy, Praha

foto © Kristýna Šaarová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mé dojetí se tady snadno ztratí (Low)

Jiří Přivřel 14.05.2022

Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…

GusGus každému z nás

Tomáš Kouřil 10.05.2022

Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?

Letmé, a intenzivní (Donaufestival)

Bára Jurašková 10.05.2022

Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...

Mnohorozměrná Róisín Murphy

Akana 05.05.2022

Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...

Zkrocený temperament Céu

Akana 01.05.2022

Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.

Král pouštního blues (Mdou Moctar)

Jiří V. Matýsek 29.04.2022

Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.

Sharpe 2022: O tom, co ti chci říct...

Michal Pařízek 25.04.2022

Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.

Tempo lidských strojů (Nitzer Ebb & co.)

Michal Smrčina 24.04.2022

McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.

Nová zostava, rovnaké čaro (Billy Barman)

Ema Klubisová 23.04.2022

V sále zavládlo ticho a na tri a pol minúty publikum prevzalo rolu speváka, zatiaľ čo Juro hral.

Fanúšik je kamarát (Tommy Cash)

Ema Klubisová 10.04.2022

O pár minút na to sa rozsvietili červené svetlá a po krátkom potlesku a skandovaní sa ukázala aj estónska superstar...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace