Články / Recenze

S jointem v koutku huby (Cypress Hill)

S jointem v koutku huby (Cypress Hill)

prof. Neutrino | Články / Recenze | 26.12.2018

OHODNOŤTE DESKU

Od posledního, politicky laděného alba Rise Up uběhlo osm let a téměř nikdo už nečekal, že se kanabinoidoví věrozvěsti ještě někdy vrátí s novou kolekcí tracků. Album Elephants on Acid je nicméně venku a zdá se, že znalcům silných výpěstků marihuany úroda opět vykvetla v plné síle. Tematicky se Cypress Hill vrátili do dob svých začátků, tedy k adoraci podpůrných psychoaktivních látek všeho druhu a boji za jejich legalizaci. Od téměř mateřsky uctívané Mary Jane až po syntetické deriváty kyseliny lysergové.

Díky návratu „ztraceného syna“ DJe Muggse jsme už od úvodního tracku zasvěceni do hájemství temných stoner hiphopových beatů a zhulených říkanek s latino přívlastkem, udržujících posluchače v permanentním rauši. Hustým omamným kouřem s nádechem orientu je provoněn téměř celý opus. V pilotním klipu s názvem Crazy ve vzduchu levitují dokonce sloni, ale tomu už se nemůžeme divit, když frčí na acidu. V klipu Band of Gypsies si Cypress zalétli z LA na dovolenou do Egypta a nechali se kromě místního hašiše inspirovat i tamní kulturou. Hororový klip Blood on My Hands Again zas obohatil svou nepřehlédnutelnou „higher flow“ warpovský jogín a rapper v jednom – Gonjasufi.

Úspěch alba Black Sunday s kolovrátkovým hitem Insane in the Brain z úvodu devadesátých let se zřejmě už nezopakuje, přesto bych tuhle old school crew, kterou stále kočírují protřelí bardi s jointem v koutku huby, ještě neházel na kompost. Jak praví staré přísloví: „Kdo kouří, ten přemýšlí.“ Vítejte v Psychocity.

Info

Cypress Hill – Elephants on Acid (BMG, 2018)
web kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?