Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #46: Beba Fanta, Chupa Chups

Šejkr #46: Beba Fanta, Chupa Chups

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 27.08.2020

„…Vino tinto, jamoncito, calentita, pollo frito…“ Zajímalo by mě, co ještě tohle léto přinese. Zásek na aktuálním singlu The Limiñanas trvá už několik týdnů, a to zdaleka nejen proto, že pandemie zamezila tradiční dávce barcelonské atmosféry. Nebezpečně chytlavý rytmus, laciná, ale kouzelná melodie a španělské pochoutky v refrénech jednoduše fungovat musí. Celý tento rok je díky svému nezvyklému tempu a nepřehledné dynamice jako stvořený pro to poslouchat něco jiného, poslouchat to jinak a vnímat silněji věci, kolem kterých by člověk jen tak prošel. Samozřejmě se také jako bumerang vrací roztodivné záseky z minulosti. V následujícím Full Moonu vyjde text, díky kterému jsem se po hodně dlouhé době vrátil k Hüsker Dü, a u Grinderman mám zase pocit, že jsem je pořádně pochopil až letos. Tenhle Šejkr bude ale věnován třem novým nahrávkám, které zůstaly pevně v paměti. Známé klišé o nemožnosti cestovat fyzicky, ale pouze ve vědomí, dostává nový rozměr. Beba Fanta, Chupa Chups.

S Vicem Gallowayem jsme se před lety potkali v jednom panelu na MENTu, dlouholetý komentátor BBC Scotland už tehdy mluvil o vlastní kapele, ale ve festivalovém kolotání to nějak vyšumělo. Singl Dripn Angel od Check Masses točím už někdy od ledna, teprve po několika měsících mi ale docvaklo, o čí kapelu jde. Album Nightlife vyšlo na konci května, dostal jsem se k němu pořádně ale až ve chvíli, kdy ke mně po několikatýdenní anabázi doputoval vinyl. Kouzelně surreální směska psychedelie, blues a hip hopu musí uzrát. Z prvních poslechů vyčníval právě Dripn Angel nebo klipová Lost in the City, ale po několika aplikacích si všechny chutě, barvy a nálady náramně dobře sednou a nepustí. Soulově konejšivý projev Phillyho Collinse v sobě skrývá nečekané ostny, trojice se netají tím, že jde o svého typu vyznání lásky k pop music, ale vyznání tak upřímné a otevřené, až neodolatelné. A u toho, komu dodnes chybí The Beta Band, tak jako třeba právě mně, nemohou Check Masses neuspět.

Z Tchaj-wanu se stalo z nějakého obskurního důvodu velké téma české politiky a v posledních měsících se o něm mluví víc než za předchozích padesát let. Kdyby někdo ztratil pár slov také o dvojici Mong Tong, nezlobil bych se. Famózní singl Chakra byl dalším z velkých karanténních záseků (na který mimochodem Heartnoize stále naprosto nepochopitelně nezabrali), ale teprve kompletní album Mystery 秘神 ukazuje, co bratři Hom Yu a Jiun Chi všechno umí. Na straně jedné asijský folklór notně nakažený psychedelií, na druhé elektronický pop osmdesátých let. Všechno tohle zabaleno do úhledného, pečlivého odéru vintage syntezátorů, vykoupáno hluboko v dubu a vypuštěno nenápadně do povětří jako náramně pestrý balónek s nebezpečně vábivými světýlky uvnitř. Nakažlivou a kouzelně obskurní kolekci vydali pochopitelně Kikagaku Moyo na svém labelu Guruguru Brain. Sice to nejsou mantry, ale tohle by se mohlo líbit i Šivovi a Kálí. Zkusím jim to podsunout.

Další kontinent a další známé jméno. Desku J. Zunz mi podsunula kamarádka Lauren Barley z Rarely Unable, která dělá press pro divočáky typu Uniform nebo Dälek, ale zároveň také pro Annu von Hausswolff nebo Emmu Ruth Rundle, s tím, že jde o desku roku. Podobná vyjádření jsou vždy trochu sugestivní, ale Lauren s nimi obvykle šetří, i proto deska putovala okamžitě do iTunes. Minimalistický syntezátorový ambient s trochu strašidelnými texturami rozhodně není na první, ale po dvou třech setkáních se najednou vše zaostří a prolne, podobně nečekaně jako se vynoří ozvěny Nico, Grouper nebo experimentálnějších podob Sparklehorse. Další závislost a zdá se, že tahle ještě poroste. Zvlášť když člověk po mnoha týdnech zjistí, že pod nickem J. Zunz (pravda, nejdříve je třeba zjistit, že je to nick) se skrývá Lorena Quintanilla z dvojice Lorelle Meets the Obsolete z daleké Guadalajary. Jejich De Facto je jednou z utajených perel loňského roku, dosvědčí Hermína i jedna z recenzí na Bandcampu, která hovoří o spoustě peyotlu a konstatuje „Stereolab meets Amon Düül II“.

Na závěr jedno doporučení – nedívejte se, jak vypadá vinyl J. Zunz, nebo dopadnete jako já. Objednáno bylo asi za minutu a půl, bílému kotouči s prolnutou tyrkysovou se odolat nedá. Beba Fanta, Chupa Chups.

Info

foto © Sofia Ruesga

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #55: Kdo jede na tygru...

Michal Pařízek 18.06.2021

Tvorba Marka Lanegana mě provází tak dlouho, že se to až stydím říkat. Kdo vyrazil do pražských Riegráčů a kdo jede na tygru?

Hudba k láske (Vec+ Švidraň)

Mišo_O 17.06.2021

Za absolútny vrchol celého albumu a za Vecovu pravdepodobne najlepšiu vec, ktorú za posledné roky vygravíroval do papiera zlatými literami, sa smelo dá považovať...

Šejkr #54: Jak děláš omeletu?

Michal Pařízek 04.06.2021

Vzpomínky na Beatpol, The Drones, Anthonyho Bourdaina a peklo posledních dní. Včetně receptu!

Co je to tady za mumraj? (Alyona Alyona)

Iryna Zahladko 26.05.2021

Začátkem dubna vyšla druhá deska Alyony Alyony, jejíž název se dá přeložit jako „mumraj“, a nahrála ji ukrajinská rapperka s šestnácti muzikanty z celého světa.

Šejkr #53: Bude konec světa?

Michal Pařízek 21.05.2021

Galerijní absence možná sehrála svou roli i při nadšení z výstavy Siegfrieda Herze v pražském Doxu, ale mám za to, že bych byl podobně ohromený i bez efektu korony.

Šejkr #52: Jaké by to bylo...

Michal Pařízek 06.05.2021

Jaké by to bylo, kdyby Kryštof Kolumbus skončil jako podřadný otrok a celá slavná konkvista se obrátila do incké invaze do staré dobré Evropy? V Šejkru se toho dozvíte mnohem…

Šejkr #51: Na vnitřní vlně

Michal Pařízek 22.04.2021

Třetí největší město ve Španělsku, jiný vzduch, jiné nebe, jiné prostředí. Jak to poznamená dnešní Šejkr na Radio 1?

Katetr: Vytáhni si hlavu z vreca

Jarmo Diehl 18.04.2021

Idea přišel s klipem k poněkud infantilnímu tracku Hraju si, kde s přáteli rapuje o tom, že má péro, žmoulá ho a verbálně klohní.

Bubny Voices: z Prahy do Kyjeva a zase zpátky

Iryna Zahladko 15.04.2021

Na konci prosince loňského roku vydal ukrajinský hudební label System album Bubny Voices, které je svéráznou hudební dokumentací areálu v okolí Nádraží Praha-Bubny.

Katetr: Nedívej se, mami! (a další prolákliny kontinua)

Jarmo Diehl 11.04.2021

Číslo jedna na streamech drží Refew x Roleeexx, kteří repujou o tom, že jen oni jsou real. Co je nového u Milion+? Terénní sběry, folklór i písničkáři. Peklo.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace