Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #57: „Vstal jsem v 10:25.“

Šejkr #57: „Vstal jsem v 10:25.“

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 16.07.2021

„Vstal jsem v 10:25.“ Co je to za informaci? Bylo to pozdě nebo brzy nebo co je na tom zajímavého, zatraceně? Do galerie C|O Berlin jsem původně směřoval hlavně kvůli výstavě módní fotografky Nadine Ijewere, ještě víc na mě ale zapůsobila další tamní expozice. Tvůrci výstavy Send Me an Image, From Postcard to Social Media poukázali na spoustu zajímavých i lehce bizarních souvislostí, cílem bylo upozornit na změnu dynamiky procesu i způsobu výměny vizuálních informací a posunu vnímání obrazu jako sociálního média. Najdeme tu baseballové kartičky, svatební fotografie, záznamy feedů sociálních sítí nebo právě pohlednici z roku 1976, zachycující křižovatku před berlínskou ZOO Station, na kterou měl kdosi jménem On Kawara potřebu napsat, že vstával těsně před půl jedenáctou.


Od C|O mívám ve zvyku vydat se pěšky směrem na Wittenbergplatz, přes Kudamm, okolo KDW, cestou intenzivně přemýšlím o tom, kdy jsem naposled poslal pohlednici. V hlavě mi to leží ještě několik dní, dodnes jsem si nevzpomněl. Nesouvisí to s technologickým vývojem, tenhle typ „komunikace“ šel vždycky mimo mne, nemám k tomu dostatek pozornosti ani trpělivosti. Naposledy možná z Mexika? Ale to bylo před patnácti lety, sakra. Každopádně mi občas nějaká ta pohlednice přijde a vlastně mě to vždycky potěší. A vždycky si vzkaz na ní přečtu, narozdíl od některých emailů nebo zpráv přes sociální sítě. Respektive ty čtu taky, ale v jejich případě daleko snadněji ta informace žádnou reakci nevyvolá, i když by třeba měla. Mozek ji zaznamená, ale v té změti se zařadí mezi ostatní, aniž by se hladina zachvěla. Ne, není to hezké. Ale je to tak.


Trpělivost dostává v posledních týdnech na frak. Vážně si tolik lidí myslelo, že se všechno vypařilo se sluníčkem a otevřenými zahrádkami? Pořád se nestačím divit. Loni euforie vydržela skoro celé léto, letos to bylo jak dlouho, tři týdny? Určitá míra obav neuškodí, výstražná světla jsou na místě. Spíš mi připadá, že obecný despekt a nervozita se dostaly mnohem hlouběji, než bychom si připouštěli. Oslněni létem jsme je pár týdnů nevnímali, a teď se vrátily v plné síle. A vlastně už je jedno, jestli někdo celou věc popírá, jestli si další myslel, že se přece nechají očkovat okamžitě všichni, nebo jestli někomu přijde, že je to vlastně celé úplně jedno. Že už nikdy nic v pořádku nebude. Postižení jsou všichni a netrpěliví zrovna tak. Nepříjemně se to projevuje hlavně na přirozeném elánu – nikomu se do ničeho pořádně nechce, všechno se oddaluje, pozoruju to i na sobě. Ať už jde o další čísla, festival nebo téměř jakoukoli činnost. Pak si člověk přečte rozhovor s Pavlem Kohoutem v posledním Respektu a zastydí se. Pořádně. Nejen kvůli míře optimismu a zaujetí. „Vy se svobodně ptáte, já upřímně odpovídám, veselohru z toho nevyrobíme.“


Stále přemýšlím nad tím, co informace „Vstal jsem v 10:25.“ měla znamenat. Pohlednice z roku 1976, jak dlouho mohlo trvat, než ji adresát obdržel? Týden? Dva? Obsahuje fotografie křižovatky něco zajímavého? Záhada. Americká publicistka Orit Gat v povedené eseji k výstavě zmiňuje twitterový účet Postcards from the Past, kam se dívám léta. Ten podobných příběhů nabízí spoustu. Další záplavu obrazů najdeme přímo ve vstupní hale berlínské galerie. Haldy obrázků působí jako by vyhřezávaly rovnou ze zdí, dojem závalu nebo lépe řečeno povodně sedí. Holandský výtvarník Erik Kessels do své instalace 24Hrs in Photo umístil 350 000 vytištěných obrázků, počet vychází z objemu fotografií, které denně nahráli uživatelé na sociální síť Flickr. Před patnácti lety. Dnes je to sedmdesátkrát více, pouze na jedné síti.

Dnes v Šejkru s Tamarou, Vanishing Twin, Sault, Black Dice, Vellocet Roll, Maarjou Nuut a mnoha dalšími. A taky s lajnou „Where are those happy days, they seem so hard to find.“ Pamatujete?

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

Tracklist:
Vanishing Twin – Big Moonlight (Ookii Gekkou)
Moin – Crappy Dreams Count
Nov3l – Interest Free
Tamara – Re: Drowners
Vellocet Roll – Wanderers Of The Dark
Black Dice – White Sugar
Les Filles De Illighadad – Eghass Malan
Rosie Turton – Part II
Hiatus Kaiyote – Get Sun (feat. Arthur Verocai)
Sault – Fear
Amaro Freitas – Nascimento
John Murry – The Stars Are God's Bullet Holes
Theon Cross – We Go Again
Maarja Nuut – A Feast
Moonshye – Lisa
Standish/ Carlyon – Nono/Yoyo
Miles Davis – Human Nature (Live At Vienne Jazz Festival)
Tarta Relena – Las Alamedas
Curtis Harding – I Won’t Let You Down
Moin – Lungs
Portishead – SOS
Nina Simone – The House of the Rising Sun (Live At Casino Kursaal)

foto @ Xavier Miserachs

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Za polárním kruhem hudby (Kora et le Mechanix)

prof. Neutrino 24.06.2022

Nabízí se aluze na slavné album Eskimo (1977) konceptualistů The Residents, kteří na něm zpracovali život inuitské vesnice. Expedice: Má láska aneb Le Pole Nord.

Preview: Crime & the City Solution

redakce 21.06.2022

Tohle bude svátek. Kdy naposledy se stalo, že se během dvou dnů v Česku objevili Crime & the City Solution a Nick Cave? Správná odpověď je... nikdy.

Vstupní prohlídka: Tramhaus (nl)

redakce 20.06.2022

Anglický novinář Richard Foster (The Quietus nebo Louder Than War) mluví o rotterdamské kapele Tramhaus jako o jednom z největších tajemství místní scény.

Šejkr #81: Me miras pero no me ves

Michal Pařízek 17.06.2022

Deset dní na cestě, respektive na festivalu. Praha, Barcelona, Lublaň a zpátky. To je život, chtělo by se říct. A vlastně možná jo. Jenže ne vždycky je to tak růžové,…

Ment 2022 – To nejlepší

redakce 13.06.2022

První střípky dojmů a emocí z letošního ročníku festivalu Ment ve slovinské metropoli. Podrobnější info, historky a drby čtěte v letním dvojčísle.

Primavera Sound 2022 – to nejlepší

redakce 06.06.2022

Tradičně vybíráme to nejzajímavější z prvního víkendu, legendy i nová jména, obsáhlý report s historkami čekejte v letním dvojčísle magazínu Full Moon.

Žibafýř švrňblón

Samčo brat dážďoviek 05.06.2022

Ve Full Moonu #133 vyšel obsáhlý rozhovor se sloveským svérázem, který si říká Samčo, brat dážďoviek, nádavkem přinášíme ještě jeho aktuální povídku Žibafýř švrňblón, již vytáhl ze svého závratného klobouk…

Šejkr #80: Něco divokého

Michal Pařízek 03.06.2022

Měl jsem moc rád Raye Liottu. Mafiáni, jasně, jeden z nejlepších filmů vůbec, dodnes je nepochopitelné, že nebyl ve své době víc oceňovaný...

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek 20.05.2022

Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...

Šejkr #78: Potopa

Michal Pařízek 06.05.2022

Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace