Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #58: Naši lidi

Šejkr #58: Naši lidi

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 30.07.2021

Vycházím ze zahrady a vydávám se směrem do centra. Vzpomínám na to, jak jsem takhle podobně šel loni, kdy se vile křičelo vivat poprvé, tehdy jsem si říkal, že se vrátím. Stalo se. A příští rok se stane zase. Dál nevidím. Procházím prázdným městem, minu akorát dvě skupinky středně rozdováděných festivalových hostů, baví se o after party, ale tam se mi po těch dvou intenzivních dnech už nechce. Stejně jako loni si obejdu velké náměstí, kde je úplné ticho, a na chvíli se posadím. Hezké to bylo, náramně. Naši lidi.

Když říkám, že k dobrému festivalu ani moc koncertů nepotřebuju, tak to myslím úplně vážně. Dobře, je to trochu zhůvěřilost, uznávám, ale přesto sázím víc na atmosféru a dobrý pocit než na počet křížků v programu. (Nic proti nim, pochopitelně.) Na zahradě vily jsem si po tom loňském roce připadal jak doma, dokonce i pár vzpomínek se vynořilo. Twin Peaks vibrace jsou tu pořád a to je moc dobře. Tady je to kouzelné, zaslechnu někde za sebou ještě brzy odpoledne, krátce po příjezdu, v duchu si přikyvuji a zároveň mi proběhne hlavou rychlá – a trochu jízlivá – myšlenka: jen počkej, až se v té zahradě rozsvítí. To bude teprve kouzlo. Post-hudba tu první den v noci měla útulno jako v (letenském) pokojíčku, akorát že si kluci přivezli takovou party, až jsem se nestačil divit. A zjevně jsem nebyl sám. Může mi někdo říct, kdy se z těch hipsterskejch nářků stal takovej mejdan? Krásná práce, pánové. V půlce roku nula.

Právě rok nula může podobným akcím jako Vivat vila přispět. Snad si konečně víc lidí uvědomí, že bez podobných aktivit se toho moc nezmění, že právě na nich nejvíc záleží. Začít je třeba odspodu. Nemám potřebu nijak kázat a rozhodně ne tady, ale tohle je fakt důležité. Tohle jsou naši lidi. A je úplně jedno, jestli jsou z Prachatic, Brna nebo Mariánských Lázní. Nebo ze Strašnic. Letos jezdím po samých lokálech a je to parádní. Čímž nechci říct, že mi nechybí Primavera. Samozřejmě že chybí, podobně jako stage na Colours. Ale vlastně si dokážu spíš představit, že bych si sám pro sebe škrtl velké akce než právě tyhle lokály. Zvlášť když jsou dělané tak pečlivě jako ve vile. Budeme si muset dávat pozor, abychom jim to příští rok nepokazili. Nedávno jsem se potkal s dávným kamarádem, který mi básnil o nějaké lokální akci u nich na chalupě, jméno jsem samozřejmě zapomněl. Akce i místa. Ale to není podstatné, prý to bylo celé skvělé – kamarádské, sousedské, komunitní a vůbec. A hned v další větě se zeptal, proč Full Moon dělá festival pro dvě stovky lidí, když by mohl (podle něj) dělat pro tisíce. A neodpověděl sis sám?, říkám mu.

Jediný koncert, který jsem viděl ve vile kompletní, byli Vellocet Roll na závěr. Prý nejlepší vůbec, nesli se hlasy. To asi nebyl. Jenže Velloceto jsou taková kapela, že i „pouze“ dobré koncerty jsou zážitek. Skvělí byli taky Tábor, Vložte kočku i Kurvy Češi, o moc víc jsem toho nestihl, atmosféra byla proti. Odjíždíme ve chvíli, kdy hlavní pořadatelka Bára přináší na terasu sbírku hrnečků, které jsem obdivoval na poličce ve vstupní místnosti, a říká: To už jedete? Teď bude káva. Já si hlupák myslel, že jsou ty hrnky jen na okrasu. Nebyly. Jsou krásné, ale používají se. A tak je to ve vile se vším. Naši lidi. V sobotu jedu na Knižní lázně, jsem si jist, že to bude podobně povznášející.

Do příštího čísla Full Moonu zrovna překládám rozhovor s Žeňou Gorbunovem z famózních Inturist, mimochodem taky náš člověk, říká v něm: „Někteří lidé mají za to, že pokud se jim nelíbí hudba, kterou poslouchají mladí, tak jsou staří a odsouzení k zániku. Ale tak to přece není, jen je třeba začít vyhledávat něco jiného.“ Kde se to podepisuje? Dneska večer s Emmou-Jean Thackray, Tropical Fuck Storm, Ivy Z, Alice Coltrane nebo právě s Inturist. V osm večer.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

foto @ Kristýna Padrtová

tracklist:
Emma-Jean Thackray – Our People
A Place to Bury Strangers – In My Hive
Nene H – We Wait
Esteban Card – Sacudelo
Anika – Nasayer
Josefina Dusk – The Brazen Bull
Blyth – This Promise
Damon Albarn – Polaris
Jean-Pierre Djeukam – Africa Iyo
Joan As Police Woman & Tony Allen & Dave Okumu – Take Me to the Leaders
Jaubi – Insia
Alice Coltrane – Jai Ramachandra
A Certain Ratio – YoYoGrip (Long)
Emma-Jean Thackray – Sun
Yves Tumor – Katrina
The Cramps – Human Fly
Inturist – Товарищ криминал
Tropical Fuck Storm – New Romeo Agent
Einstürzende Neubauten – Lets Do It A Dada
Dingo – Californian Guy
The Pop Group – Words Disobey Me (Dennis Bovell Dub Version)
Midwife – 2020
Ivy Z – 1000 Dawns
Kamasi Washington – Sun Kissed Child
The The – Armageddon Days (Are Here Again) [12" Remix]

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Moody Moon Noize vol.2: Top 5

redakce 30.08.2021

Jsme nevyspalí, unavení, ale štastní. Stálo to za to. Před podrobnějšími reporty posíláme tradiční top 5 převážně z řad crew a organizátorského týmu.

Šejkr #60: „Máme to teda dělat venku? Já fakt nevím.“

Michal Pařízek 27.08.2021

Feeling podzim. Loňskou euforii na kolonádě do velké míry zapříčinilo také počasí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Vortex)

Veronika Havlová, Viktor Palák 24.08.2021

Gaspar Noé vysadil drogy a natočil film, ve kterém není ani stopa po stroboskopech, ale drásavostí si nezadá s jeho vrcholnými díly.

Kdo mi ukradl moje noty? (Ostravské dny 2021)

Veronika Miksová 24.08.2021

Po náměstí se pohybovali žlutě odění bubeníci a do toho se plynule přemísťovali archaicky uniformovaní členové hornické kapely a uprostřed všeho rotovaly dva klavíry.

Top 5 Josefstadt 2021

redakce 20.08.2021

Po tradičním epickém reportu přinášíme ještě výběr z toho nejlepšího očima našich redaktorů/fotografů a přátel ze zeleného údolí a přilehlých kasemat.

Šejkr #59: Dny, kdy nám to spolu nejde

Michal Pařízek 13.08.2021

Emoce tlučou křídly už od Kyjova, chceme tam být rychle, a to ještě netušíme, co nás čeká na místě.

Zápisky z Letní filmové školy: Jugoslávská proměnlivost a ryzí expresionistické němectví

Ondra Helar 10.08.2021

Při cold brew v budapešťském Kofein Baru sleduji první storýs na instagramu, kde se má bublina chlubí tím, že si vybírá filmy na páteční večer. Nejistý pocit, že jsem na…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace