Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #58: Naši lidi

Šejkr #58: Naši lidi

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 30.07.2021

Vycházím ze zahrady a vydávám se směrem do centra. Vzpomínám na to, jak jsem takhle podobně šel loni, kdy se vile křičelo vivat poprvé, tehdy jsem si říkal, že se vrátím. Stalo se. A příští rok se stane zase. Dál nevidím. Procházím prázdným městem, minu akorát dvě skupinky středně rozdováděných festivalových hostů, baví se o after party, ale tam se mi po těch dvou intenzivních dnech už nechce. Stejně jako loni si obejdu velké náměstí, kde je úplné ticho, a na chvíli se posadím. Hezké to bylo, náramně. Naši lidi.

Když říkám, že k dobrému festivalu ani moc koncertů nepotřebuju, tak to myslím úplně vážně. Dobře, je to trochu zhůvěřilost, uznávám, ale přesto sázím víc na atmosféru a dobrý pocit než na počet křížků v programu. (Nic proti nim, pochopitelně.) Na zahradě vily jsem si po tom loňském roce připadal jak doma, dokonce i pár vzpomínek se vynořilo. Twin Peaks vibrace jsou tu pořád a to je moc dobře. Tady je to kouzelné, zaslechnu někde za sebou ještě brzy odpoledne, krátce po příjezdu, v duchu si přikyvuji a zároveň mi proběhne hlavou rychlá – a trochu jízlivá – myšlenka: jen počkej, až se v té zahradě rozsvítí. To bude teprve kouzlo. Post-hudba tu první den v noci měla útulno jako v (letenském) pokojíčku, akorát že si kluci přivezli takovou party, až jsem se nestačil divit. A zjevně jsem nebyl sám. Může mi někdo říct, kdy se z těch hipsterskejch nářků stal takovej mejdan? Krásná práce, pánové. V půlce roku nula.

Právě rok nula může podobným akcím jako Vivat vila přispět. Snad si konečně víc lidí uvědomí, že bez podobných aktivit se toho moc nezmění, že právě na nich nejvíc záleží. Začít je třeba odspodu. Nemám potřebu nijak kázat a rozhodně ne tady, ale tohle je fakt důležité. Tohle jsou naši lidi. A je úplně jedno, jestli jsou z Prachatic, Brna nebo Mariánských Lázní. Nebo ze Strašnic. Letos jezdím po samých lokálech a je to parádní. Čímž nechci říct, že mi nechybí Primavera. Samozřejmě že chybí, podobně jako stage na Colours. Ale vlastně si dokážu spíš představit, že bych si sám pro sebe škrtl velké akce než právě tyhle lokály. Zvlášť když jsou dělané tak pečlivě jako ve vile. Budeme si muset dávat pozor, abychom jim to příští rok nepokazili. Nedávno jsem se potkal s dávným kamarádem, který mi básnil o nějaké lokální akci u nich na chalupě, jméno jsem samozřejmě zapomněl. Akce i místa. Ale to není podstatné, prý to bylo celé skvělé – kamarádské, sousedské, komunitní a vůbec. A hned v další větě se zeptal, proč Full Moon dělá festival pro dvě stovky lidí, když by mohl (podle něj) dělat pro tisíce. A neodpověděl sis sám?, říkám mu.

Jediný koncert, který jsem viděl ve vile kompletní, byli Vellocet Roll na závěr. Prý nejlepší vůbec, nesli se hlasy. To asi nebyl. Jenže Velloceto jsou taková kapela, že i „pouze“ dobré koncerty jsou zážitek. Skvělí byli taky Tábor, Vložte kočku i Kurvy Češi, o moc víc jsem toho nestihl, atmosféra byla proti. Odjíždíme ve chvíli, kdy hlavní pořadatelka Bára přináší na terasu sbírku hrnečků, které jsem obdivoval na poličce ve vstupní místnosti, a říká: To už jedete? Teď bude káva. Já si hlupák myslel, že jsou ty hrnky jen na okrasu. Nebyly. Jsou krásné, ale používají se. A tak je to ve vile se vším. Naši lidi. V sobotu jedu na Knižní lázně, jsem si jist, že to bude podobně povznášející.

Do příštího čísla Full Moonu zrovna překládám rozhovor s Žeňou Gorbunovem z famózních Inturist, mimochodem taky náš člověk, říká v něm: „Někteří lidé mají za to, že pokud se jim nelíbí hudba, kterou poslouchají mladí, tak jsou staří a odsouzení k zániku. Ale tak to přece není, jen je třeba začít vyhledávat něco jiného.“ Kde se to podepisuje? Dneska večer s Emmou-Jean Thackray, Tropical Fuck Storm, Ivy Z, Alice Coltrane nebo právě s Inturist. V osm večer.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

foto @ Kristýna Padrtová

tracklist:
Emma-Jean Thackray – Our People
A Place to Bury Strangers – In My Hive
Nene H – We Wait
Esteban Card – Sacudelo
Anika – Nasayer
Josefina Dusk – The Brazen Bull
Blyth – This Promise
Damon Albarn – Polaris
Jean-Pierre Djeukam – Africa Iyo
Joan As Police Woman & Tony Allen & Dave Okumu – Take Me to the Leaders
Jaubi – Insia
Alice Coltrane – Jai Ramachandra
A Certain Ratio – YoYoGrip (Long)
Emma-Jean Thackray – Sun
Yves Tumor – Katrina
The Cramps – Human Fly
Inturist – Товарищ криминал
Tropical Fuck Storm – New Romeo Agent
Einstürzende Neubauten – Lets Do It A Dada
Dingo – Californian Guy
The Pop Group – Words Disobey Me (Dennis Bovell Dub Version)
Midwife – 2020
Ivy Z – 1000 Dawns
Kamasi Washington – Sun Kissed Child
The The – Armageddon Days (Are Here Again) [12" Remix]

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek 20.05.2022

Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...

Šejkr #78: Potopa

Michal Pařízek 06.05.2022

Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...

Sharpe 2022: To nejlepší

redakce 26.04.2022

Po reportu a fotogalerii ještě přinášíme obvyklé shromáždění vrcholů přehlídky, oslovili jsme taky další obvyklé podezřelé, kamarády a jiné celebrity.

Šejkr #77: Prokopat se ven

Michal Pařízek 22.04.2022

Nedávno mi jeden známý v baru říkal, že mu dnešní doba občas připomíná jakési „vylepšené devadesátky“. Upřímně mě to vyděsilo, hlubší definici jsem z něj nedostal, třeba ji ani neznal.

Свiт нiколи не буде колишнiм (Svět nikdy nebude stejný)

Alexander Proletarskyi 20.04.2022

Publikujeme v ukrajinštině hlavní text Full Moonu #132 od novináře, fotografa a hudebního aktivisty Alexandra Proletarského, který přispívá do magazínů Sho nebo Karabas Live a žije v Oděse.

Šejkr #76: „Almond caramel frappe pineapple root beer“

Michal Pařízek 08.04.2022

Když vás jednou nepustí do oblíbeného baru, tak to může být i výhra. Historka se váže ke středečnímu večeru, nakonec jsme s kamarádkou skončili o pár bloků níže ve Vrškách…

Šejkr #75: Znenadání

Michal Pařízek 25.03.2022

Když jsem ze schránky vytahoval pohled s obrazem mračného západu slunce nad Virginií, fakt jsem se divil...

Preview: Jeden svět 2022

Ondra Helar 20.03.2022

Téma festivalu dokumentárních filmů Jeden svět se obrací k jeho kořenům. „Cesty svobody“ přímo odkazují na lidskoprávní tematiku, která stála u jeho založení. Tipy pro vás.

Šejkr #74: „Jako všichni.“

Michal Pařízek 11.03.2022

Mířím do karlínských Kasáren na jednu z mnoha benefic. Hned při vstupu do dvora udělá člověku radost, kolik je tam lidí, nakonec se do sálu vlastně ani nedostanu.

Šejkr #73: „What the hammer, what the chain... “

Michal Pařízek 25.02.2022

S Daniellou a Alexanderem se bavíme i o tom, jak v době války budou lidé reagovat. Nemyslím státnicky, spíš v rámci společnosti, obyčejně. Čtu jim nahlas jeden z hrdě národoveckých…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace