Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #59: Dny, kdy nám to spolu nejde

Šejkr #59: Dny, kdy nám to spolu nejde

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 13.08.2021

Po dvou letech pod topoly. Minule jsem tady vystřílel všechny náboje ohledně ovací nad malými akcemi a teď marně hledám slova. Emoce tlučou křídly už od Kyjova, chceme tam být rychle, a to ještě netušíme, co nás čeká na místě. Tradiční „rynek“ funguje náramně, pokud jsem měl pocit, že na zahradě Kralovy vily jsem jenom zdravil, tady je to teprve potlach. I proto se se stánkem trochu loudáme, ale stojí celkem rychle a díky mobilní lednici je i víno nachlazené. Tady jsem doma, ani nevím proč.


Změny mám svým způsobem rád, ale je dobře, že některé jistoty zůstávají. Beseda funguje pokaždé jako showcase toho nejzajímavějšího z česko-slovenské scény, letos to není jinak. Nikomu nechybí ani jedna z britských kapel, nebo možná ano, ale co si budeme povídat, největší ovace (by) stejně mělo překvapení v programu. Tradičně vidím první kapelu až v pátek hluboko v noci, a to ještě navíc zrovna ty, které znám skoro nejlépe. Nejde jen o to, že nás je letos na stánek celkem málo, ani o to, že dorazí hodně známých. Spousta z nás se naposledy viděla právě předloni tady, ukazujeme si, kde to tehdy bylo, na Áčku čaruje Jakub Zvíře se svojí smečkou a je dobře. Z přenosných FM popelníků se stává okamžitě prodejní hit, předháníme se v tom, co všechno se do nich dá uložit. Veltlín střídá sauvignon a naopak, do toho si zástupci Uni přivezou whisky se škodolibým názvem Writer’s Tears. Showcase na více úrovních? S půlkou delegátů se ani nestihneme potkat. A pak další jistota páteční noci –mistr Myslivec ve svém nejlepším. Viděli jste mě tancovat? Aby ne.


„Nezahrál jsem ti Suicide,“ omlouvá se v poledne Prokop, ani jsem si nevšiml, odpovídám s úsměvem. Sobota už je mnohem zodpovědnější, na stánku se střídáme častěji, Su je držák a dokonce i David přišel včas, navíc přijela posila, která si to ještě stihla předtím vyříkat s liberaturou. Takže se konečně dojímám u Tamary, moje malá premiéra, jsem rád, že k prvnímu koncertnímu setkání došlo právě tady. „Dny, kdy nám to spolu nejde,“ zpívají, což není jen můj dosavadní hit léta, ale i mantra posledních dní a týdnů. Maličko jsem se obával toho, že to „spolu“ bude trochu složitější, ale atmosféra všech akcí, kde jsem byl, tolik nabíjí. V podvečer mě kacířsky napadá, že budeme mít letos na Moody Moon Noize zatraceně hodně práce, abychom si nepokazili reputaci. Zatím je léto veskrze euforické, laťka je vysoko. To je dobře.


Jak se máš, drahá? „Neptej se, ale moc ráda tě vidím,“ odpovídá moje milá Katarína, nakonec jsme si ani pořádně nepopovídali, jen se letmo pozdravili. Předtím než si s Celibátem ukradla celý večer pro sebe a vlastně i potom. To už v backstagi vládne trnavská crew s bratislavskou manažerkou. Každý rok zamíří někdo do špatného Tasova, ale že to budou zrovna ti, co jedou ze Slovenska, to bychom nečekali. V předzvěsti blížící se bouře balíme narychlo stánek, i když nakonec vlastně nebouří. Hlavní pódium zůstává na poslední dvě vystoupení osiřelé, skvělou zprávou je, že to nikomu nevadí. Míjím další známé, s některými se loučím, s dalšími zdravím. „Ty seš tady vážně od pátku?“ Ano, byl jsem. Jak je ten hájek malý, tak je pořád možné se tu nepotkat. Únava nakonec vyhrává, poslední hubenou mrchu si raději beru na cestu a opakuju si tradiční: Tak zase za rok. Mezi poli mi v hlavě zní Denisova „nádej, čo zomiera vždy prvá“. Miluju, ale nevěřím. Nevěřím.

Dneska v osm večer s Velloceto, Tamarou, Tropical Fuck Storm, Denisem, Maarjou Nuut, For Breakfast nebo Adiou Victoriou a jedním překvapením, které si „nemění telefonní číslo“. A slibuju, že už se nebudu dojímat.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

foto © Tyn Týna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Preview: ESNS 2022

redakce 17.01.2022

V rámci přesunutí kompletního programu do online prostředí sice některá jména zmizela, postrádáme hlavně Bob Vylan nebo Wu-Lu, ale i tak vybíráme ze tří stovek umělců.

Šejkr #70: Vyhlídky? Nadějné.

Michal Pařízek 14.01.2022

Ano, vyhlídky jsou nadějné, jak by ne. Krásný začátek roku, lepší alegorii pro časy, ve kterých žijeme, bychom asi nenašli... Kinterův Revolucionář a další... přísliby.

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 05.01.2022

Výroční anketa magazínu Full Moon odhalila počínaje s Novým rokem pátá až druhá místa a s premianty tu máme i celkové pořadí nejlepších loňských nahrávek.

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 04.01.2022

Tentokrát tu máme dvě ženy, každá s úplně jiným výrazovým rejstříkem, obě stejně přesvědčivé. Desky roku podle magazínu Full Moon.

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 03.01.2022

Výroční anketa magazínu Full Moonu pokračuje a po pátém a čtvrtém místě tu máme krásné třetí. Srážka světů nebo blízká setkání jiných druhů?

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 4. místo

redakce 02.01.2022

Po včerejším pátém místě tu máme čtvrté ve výroční anketě magazínu Full Moon. Brno vs. Brighton!

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 5. místo

redakce 01.01.2022

Pátá příčka Desky roku podle magazínu Full Moon přináší za rok 2021 pozoruhodné setkání, a takových nebude málo ani v dalších dílech tradiční ankety málo.

Šejkr #69: Open the gates!

Michal Pařízek 31.12.2021

A je to tady, poslední den roku. Bilancování nemám příliš v oblibě, ale nacházím na něm jednu zajímavou věc...

Šejkr #68: Přítulné bezpečí

Michal Pařízek 17.12.2021

Konec roku. Klasika. Jako by toho stresu nebylo celý rok dost, na závěr si to vždycky ještě vyšperkujeme...

Šejkr #67: „So be careful what you say for views...“

Michal Pařízek 03.12.2021

Nikdy jsem nehodnotil cizí motivace a odpovědnost, nebo dokonce jejich absenci. Jenže... i tenhle přístup vzal v poslední době za své.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace