Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #64: „I got a feeling I just can't shake“

Šejkr #64: „I got a feeling I just can't shake“

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 22.10.2021

„V jistém smyslu jsme si vlastně všechno na sebe ušili sami: udělali jsme jeden krůček, ale ten krůček vyvolal logicky jakési další děje, které sice už běžely jaksi mimo nás, ale které by možná bez toho prvního krůčku vůbec nenastaly. Máme opravdu právo si stěžovat?“

Kamarádův post na Facebooku s citátem Václava Havla, ke kterému se ještě dostanu, mě přiměl vrátit se k Dálkovému výslechu. Nestačím se divit. Havlovo povídání s Karlem Hvížďalou proběhlo v polovině osmdesátých let, jenže některé myšlenky jsou tak aktuální, že to občas zabolí. Ve světle aktuální prezidentské šarády dvojnásob. Máme právo si stěžovat? Nevím, ale sledovat tohle obludné divadlo je utrpení a postrádá to i váhu. Pojďme se vyvětrat, ještě že ten Berlín je tak blízko.


Courám se po Skalitzer Straße, tradičně fouká, ale vlastně je teplo. Míjím zavřený Privat Klub, novou sicilskou kavárnu, kterou si okamžitě zařazuji do záložky jménem Jednou jistě, několik barů. V Kirku si dávám presso a skleničku vína. Rozhlížím se po rušném náměstí, mám to tady rád. Vracím se sem, jak jen to jde, výlety na základě momentálních, spontánních rozhodnutí jsou stejně nejlepší, byť bývají krátké. Zrovna tuhle část Kreuzbergu mám prochozenou tak, že pokaždé, když sem přijedu, docházím nějakého zvláštního stavu vyrovnanosti a klidu. Přes všechny stresy a napětí, které si sem přivážím. Chcete tomu říkat zen? Je to na vás. Ke Görlitzer Parku se vracím cestou pro cyklisty pod U-Bahnem, protisměrné průjezdy aut po obou stranách dávají pocit dobrodružství. Ne, nepotřebuju nic, říkám chlápkovi na kole, který nejdřív projede okolo mne, ale rázem se vrací. Má neodbytný pocit, že jsem tu právě kvůli němu, respektive kvůli jeho zboží. Přecházím přechod u Lausitzer Platz, sednu si k cigaretě na kostelní schody a v tu chvíli mi ve sluchátkách spustí živá verze Push the Sky Away. Připadám si… doma.


Cos tam dělal? ptal se mě kamarád po návratu. Vlastně nic, odpovídám a on nevěřícně kroutí hlavou. Úplně to pravda není, přiznávám. S rostoucím počtem návštěv to přišlo nějak samo, plné itineráře programů klubů, galerií a seznamy míst, které je nutno navštívit, jsou dávnou minulostí. Stačí mi jen procházet se po známých ulicích, nechávat se unášet atmosférou a náladou, zastavovat se na místech, kde je člověku dobře. Posedět u Coffee Cult na milované Bergmann Straße, nasnídat se na trhu na Boxhagener Platz, projít se s kafem alespoň na chvíli v parku u kreuzberské hudební školy. Město jménem podzim, psal jsem kdysi v jednom postu, ano, to platí pořád. Stejně jako že člověka naplňuje to, jak se v Berlíně žije. Jasně, ani tady to není všechno růžové, ale žije se tu hlavně venku. Vzpomenu si, jak jsem před dvěma dny seděl v podvečer na Čechově náměstí. Kolem prošli za hodinu asi tři lidi. To se tady stát nemůže. Dokonce i při brzké ranní procházce okolo Sprévy, která byla nakonec mnohem delší, než se původně na displeji zdálo, bylo docela rušno. Vážně to nabíjí.


„Naděje prostě není optimismus. Není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“ O Václavu Havlovi si můžete myslet, co chcete, ale pomíjet váhu jeho myšlenek by byla škoda. Ať už se pro tu jistotu, naději nebo prostě jen třeba pomíjivý pocit, že se něco může stát, obracíme kamkoli. Nadechnout se jiného vzduchu podobnou naději přináší. Někomu voní ten berlínský, jiný jezdí do Tater. Místa jsou různá, stejně jako lidi. Naštěstí.

Dneska v osm večer to bude plné nečekaných setkání – Brian Destiny se potká s Cabaret Voltaire, Dark Mark s Xenií Rubinos a šikovný Kryštof Haru rovnou se svatým Nickem. A k tomu samozřejmě nějaký ten jazz, například. „I got a feeling I just can't shake, I got a feeling that just won't go away.“

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

Tracklist:
Circuit des Yeux – Dogma
Kit Sebastian – Agitate
Ill Considered – The Lurch
Vanishing Twin – The Lift
Chelsea Carmichael – There Is You & You
Bo Diddley – Road Runner (Live at The Beach Club, Myrtle Beach, South Carolina/1963)
The Gluts – Fybbd
Brian Destiny – Is it Gonna Be Love?
Cabaret Voltaire – The Night of the Jackal
FVLCRVM & Keke – Come Get Some (feat. Иван Дорн)
Malcolm Jiyane Tree-O – Umkhumbi kaMa
Angélica Garcia – Malagueña
The Bug – Demon (feat. IRah)
Xenia Rubinos – Who Shoot Ya?
Dark Mark & Skeleton Joe – Living Dead
Pond – Toast
Baxter Dury – D.O.A.
Nubya Garcia – Source – Makaya McCraven Remix
Laetitia Sadier & Jarvis Cocker – Paroles Paroles
Tony Allen – Afro Kung Fu Beat
Baiuca – Lavandeira (feat. Lilaina & Xosé Lois Romero)
Haru – The Goodbye Song
Nick Cave & The Bad Seeds – Push the Sky Away (live with Melbourne Symphony Orchestra)
Pastor T.L. Barrett and the Youth for Christ Choir – Like a Ship

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 03.01.2024

Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace