Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 20.05.2022

„Zase je to takové divné turné. Stejně jako minule, když jsme tu hráli, tehdy jsme taky zrovna dodělali desku, celé je to naopak, se mi zdá.“ Po dvou letech konečně strkám Ryanovi do ruky kapelní kusy kompilace Full Moon 10, na kterou nám Algiers tehdy přispěli, vzpomínáme na minulý koncert v berlínském Lidu i následný večírek. (Viz Šejkr #43) Dneska se žádné posezení nekoná, kapela jde unavená spát a já po krátkém small talku taky mizím k domovu. Ještě budou příležitosti. Kráčím nočním Kreuzbergem k oblíbenému hostelu a vzpomínám.


Rock’n’Roll Herberge mi někdy v polovině nultých let představil šéf labelu Pale Music Steve Morrell. Ubytoval nás tam tehdy s Dandies, všechny nás to místo naprosto uhranulo. Dýchalo „starým“ Berlínem, přestože zase tak letité nebylo. Pouhých sedm pokojů, většina z nich sotva pro dva, žádné ohromné dormy, na zdech plakáty někdejších koncertů. Pokoje dotažené tak akorát, zbytečný luxus ani design netřeba, spíš takové domácké, pohodlné. Příjemné. Dole hospoda, opět nic výjimečného, klasicky nuzné víno, slušný weizen bier a berlínská jistota: mexikäner. A skvělé snídaně, když je dělali. Už ani nevím, kolikrát jsem tady bydlel od té doby, padesátkrát? Herberge byla vždycky první volba, vlastně mi bylo líto, když bylo plno. Bydlet někde jinde bylo často fajn, ale Herberge byl jen jeden.


„Letošní rok zkouší trpělivost úplně ve všem, má takovou zvláštní dynamiku,“ píše mi blízká kamarádka, zrovna když sedím na zahrádce před Lidem. To se nedá než podepsat, v mnoha ohledech. Když jsem do úvodníku nového Full Moonu psal postřehy o důležitosti oblíbených míst, respektive důležitosti toho se na ně alespoň občas vracet, tak jsem netušil, že jedno z těch mých velmi oblíbených se bude zavírat. Rock’n’Roll Herberge byl dlouho středem mého berlínského vesmíru, letos v létě po šestnácti letech provozu končí. Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil, jen je jich tolik, že nakonec vybírám ten, u kterého jsem nebyl. Když tu jednou bydleli české kapely (The Prostitutes, Kill the Dandies a ještě jedna, na kterou už si nevzpomínám), standardní večírek přerostl v celonoční párty na chodníku před podnikem. Po ranním přesunu do pokojů nastala chuť na tu pravou „rokenrolovou“ zábavu, co taky jiného v místě s takovým jménem. Členové jedné z kapel se rozhodli vyhodit na ulici televizi, jenže ji nemohli dostat ze stojanu. Po hodinovém úsilí to vzdali, oknem letěl pouze... ovladač. Smutný konec rokenrolu. Která kapela to byla, si nechám pro sebe, každopádně je třeba dodat, že při placení se samozřejmě přiznali a chtěli škodu uhradit. Obsluhu to rozesmálo. Takové to tu bývalo.


„Pokud spěcháš, čas utíká. Čas je služebník, pokud jsi jeho pánem,“ říká Emit (Willem Dafoe) ve filmu Tak daleko, tak blízko. Chápeme, počítáme? Algiers byli (zase) skvělí, hráli zatraceně dlouho, nová deska vychází v říjnu a podle jednoho nového tracku zas máme pro co žít. I když na příští koncertní návštěvě budu bydlet na jiném místě. A možná v jiném městě. Když se mě číšník v restauraci den po koncertě zeptal na tetování znaku Einstürzende Neubauten, tak mu odpověď, že to je taková lokální kapela, nestačila. Po chvíli se vrátil se slovy: Vždyť vím, to poslouchali rodiče. Pěkný víkend.

Dneska v osm večer na Radiu 1 ve znamení premiér – Crack Cloud, Orient, Fvck_Kvlt, ale také s Viah, EABS a pochopitelně Ibeyi a Perratem. Mucho gusto.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

tracklist:
Tunde Adebimpe – People
Crack Cloud – Please Yourself
Orient – Burberry Pie
Infinity Knives & Brian Ennals – A Melancholy Boogie
Theon Cross – Trust the Journey
Ibeyi – Sister 2 Sister
Flora Purim – Zahuroo
Tumi Mogorosi – The Fall
Sessa – Canção da Cura
Rosa Brunello – Jubiabá
Mai Mai Mai – Sind (feat. Faraualla & Ars Ludi)
Fvck_Kvlt – Psycho
Medicine Singers – Sunset
Perrate – Bulerías de la base (bulerías)
Tramhaus – I Don’t Sweat
Party Dozen – Macca The Mutt (feat. Nick Cave)
Miniatura – Hipnosis
The Utopia Strong – Castalia
Aoife Nessa Frances – Emptiness Follows
Ibeyi – Lavender & Red Roses
Viah – Gloria
Saâda Bonaire – Woman
Danger Mouse & Black Thought – No Gold Teeth
The Walkman – Lost in Boston
EABS – Lucifer (The New Sun)
David Lynch – Ghost of Love
Perrate – Soleá sola (soleá de la Serneta)
The Drones – River of Tears (live in Brisbane)

foto © Jörg P. Anders – Paul Gauguin (1848-1903), Maruru, 1893-94, Staatliche Museen zu Berlin, Kupferstichkabinett

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 03.01.2024

Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace