Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #81: Me miras pero no me ves

Šejkr #81: Me miras pero no me ves

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 17.06.2022

Deset dní na cestě, respektive na festivalu. Praha, Barcelona, Lublaň a zpátky. To je život, chtělo by se říct. A vlastně možná jo. Jenže ne vždycky je to tak růžové, jak to vypadá. Vrátil jsem se úplně vyřízený, navíc debaty na obou akcích nebyly vždy pozitivní. Stálo to ale za to, i kdyby jen kvůli setkání s úchvatnými fotografiemi Letizie Battaglie.


V jeden moment jsem se přistihl, že sedím skoro hodinu na místě a vůbec nikam se mi nechce. Letošní Primavera Sound byla náročnější než kdy jindy – příliš mnoho lidí, vedro, chaos, fronty a tak dále –, ale tohle všechno tu přece bylo v nějaké míře vždycky. Tak co se děje? Upřímně, stále nevím. Nějak mi to nesedlo, strašně se mi nechtělo nikde se tlačit, čekat, vůbec se angažovat. Spěchat. Ani bych neřekl, že to bylo na půl plynu, koncertů jsem nakonec viděl vlastně dost a spoustu z nich dobrých (Bauhaus, Maria José Llergo nebo Tropical Fuck Storm), některé výjimečné (Yo la Tengo a Little Simz), potkal jsem taky dost známých… Ale výsledný dojem byl rozpačitý. Možná je to už příliš velké, na skromnějším Mentu o pár dní později mi bylo mnohem lépe. Že by ta divná dvouletá perioda začala vybírat zatáčku?


Taky záleží na úvodním nastavení. Poslední měsíce byly náročné, odjížděl jsem totálně nepřipravený. V rámci programu (jinak by mi jen těžko mohl uniknout koncert domácích Za!), ostatního dění ve městě i obecně. Když se k tomu vracím zpětně, tak tam byla i jistá setrvačnost. Vždyť tam přece jezdím „pokaždé“, teď to dva roky nešlo, tak není co řešit. Těším se a basta. Jenže… Možná víc než celý Parc del Forum jsem si užil výstavy barcelonské výstavy Magritta nebo Miróa, taky jsem rád, že jsme se nakonec na žádný z koncertů ve městě nedostali. Jinak by to bylo ještě náročnější. Lublaň naopak působila jako návrat domů, zážitky i setkání byly podobně intenzivní, jen milejší, příjemnější. I když témata byla často mnohem vážnější, než se čekalo. Vyhoření a stresu se v našem oboru dá jen těžko vyhnout. Všechno zachránila Letizia Battaglia.


Možná je za tím i jisté odosobnění, člověk někdy těžko hledá styčné body. Když jsem prvně zahlédl vzpurný pohled děvčátka s míčem z vizuálu výstavy Letizie Battaglia, bylo jasno. Tam musím. (Ještě jednou díky Anně M., která mi leták podsunula.) Tolik života a blízkosti se ve fotografickém díle vidí jen málokdy. „Focení některých lidí bylo způsobem, jak jim vrátit důstojnost,“ říkala Battaglia. Přesně tak její fotografie vypadají. Silné, vtahující, kouzelné i děsivé. Dar zachytit zdánlivě obvyklé obrazy způsobem, který diváka vtáhne do děje, je vzácný. A možná i nebezpečný. Battaglia uměla zachytit zejména pohledy, na jejích fotografiích lidé často hledí přímo do objektivu a skrz něj jako by zkoumají ty, kdo si jejich obrazy prohlížejí. Úchvatné. Podobný pocit se mi vrátil o pár dní později, když jsem na síti objevil fotku Lucie Kacrové. Talentovaná ilustrátorka a poslední vítězka soutěže Cover Moon odešla v pondělí, brzy, nespravedlivě. Ze zmíněné fotky se dívá podobně jako někteří hrdinové Battagliíných obrazů. Podobně vzpurně, smutně i důrazně zároveň. Me miras pero no me ves, zpívá Maria José Llergo. Díváš se na mě, ale nevidíš mě. Ano. Je mi to moc líto.

Dneska večer na Radiu 1 tak trochu pro Lucii (a pro Julee Cruise). Spolu s Mariou José Llergo, Anteloper, Tokyo Drift, Nemeček, Silver Jews nebo Adrianem Quesadou.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

foto © Letizia Battaglia

tracklist:
Kyle Kidd – TMS
Anki – Love (feat. L. Mayhem)
Rosa Pistola x Hoz x Scarlett – Loco
Ezra Collective – Victory Dance
Royal Fam & La The Darkman – Walk The Dogs
Marina Herlop – ubuntu
Daniel Villareal – Ofelia
Joe Rainey – jr. flip
Thee Sacred Souls – Easier Said Than Done
Bobby Womack – Dayglo Reflection (feat. Lana del Rey)
Jimetta Rose & Voices of Creation – Let The Sunshine In
Auntie Flo & Sarathy Korwar – Pa
Charles Stepney – Look B4U Leap
Tumi Mogorosi – Sometimes I Feel Like a Motherless Childe (feat. Gabi Motuba)
The Black Angels – El jardin
Magi Merlin – Milkweed
Anteloper – Delfin Rosado
Mong Tong – Chakra
Shoko Igarashi – Anime Song
Tokyo Drift – shutdown
Julee Cruise – Summer Kisses, Winter Tears
Silver Jews – Punks in the Beerlight
María Jose Llergo – Me Miras Pero No Me Ves
The Afrorack – Inspired
Nemeček – Jurjevo
Adrian Quesada – El muchacho de los ojos tristes
Prince and the Revolutions – When Doves Cry (Live in Syracuse, March 30, 1985–2022 Remaster)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Za polárním kruhem hudby (Kora et le Mechanix)

Petr Mareš 24.06.2022

Nabízí se aluze na slavné album Eskimo (1977) konceptualistů The Residents, kteří na něm zpracovali život inuitské vesnice. Expedice: Má láska aneb Le Pole Nord.

Preview: Crime & the City Solution

redakce 21.06.2022

Tohle bude svátek. Kdy naposledy se stalo, že se během dvou dnů v Česku objevili Crime & the City Solution a Nick Cave? Správná odpověď je... nikdy.

Vstupní prohlídka: Tramhaus (nl)

redakce 20.06.2022

Anglický novinář Richard Foster (The Quietus nebo Louder Than War) mluví o rotterdamské kapele Tramhaus jako o jednom z největších tajemství místní scény.

Ment 2022 – To nejlepší

redakce 13.06.2022

První střípky dojmů a emocí z letošního ročníku festivalu Ment ve slovinské metropoli. Podrobnější info, historky a drby čtěte v letním dvojčísle.

Primavera Sound 2022 – to nejlepší

redakce 06.06.2022

Tradičně vybíráme to nejzajímavější z prvního víkendu, legendy i nová jména, obsáhlý report s historkami čekejte v letním dvojčísle magazínu Full Moon.

Žibafýř švrňblón

Samčo brat dážďoviek 05.06.2022

Ve Full Moonu #133 vyšel obsáhlý rozhovor se sloveským svérázem, který si říká Samčo, brat dážďoviek, nádavkem přinášíme ještě jeho aktuální povídku Žibafýř švrňblón, již vytáhl ze svého závratného klobouk…

Šejkr #80: Něco divokého

Michal Pařízek 03.06.2022

Měl jsem moc rád Raye Liottu. Mafiáni, jasně, jeden z nejlepších filmů vůbec, dodnes je nepochopitelné, že nebyl ve své době víc oceňovaný...

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek 20.05.2022

Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...

Šejkr #78: Potopa

Michal Pařízek 06.05.2022

Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...

Sharpe 2022: To nejlepší

redakce 26.04.2022

Po reportu a fotogalerii ještě přinášíme obvyklé shromáždění vrcholů přehlídky, oslovili jsme taky další obvyklé podezřelé, kamarády a jiné celebrity.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace