Články / Sloupky/Blogy

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet. Věřím, že do těchto prostor chodí přesně kvůli podobným pocitům hodně z vás, není třeba v kavárně rovnou zevlit (i když to je samosebou skvělé), ale dá se tam i číst, jednat nebo pracovat. Sakra, jen když si vzpomenu, kolik z mých textů v různých kavárnách vzniklo. Nedávno jsem se ptal jednoho kolegy, se kterým si občas sdělujeme dojmy z našich titulů, jak se mu líbilo číslo s The Beatles. Odpověděl, že ho ještě neotevřel, protože je zvyklý číst v kavárně a tam teď nemůže. „Mám ho pořád ještě v tašce, čekám, až otevřou.“

Kniha Pražský kavárník, kterou napsal historik umění Josef Kroutvor, mi ležela na poličce několik měsíců, o víkendu na ni konečně došlo. Sto dvacet stránek přečtete snadno na jeden zátah a ani k tomu není třeba mít rád kávu. Autor zkušeným perem a lehkým i barvitým jazykem popisuje historii tradičních a dodnes fungujících míst, jako jsou třeba Café Imperiál nebo Demínka. Zároveň úspěšně vyvolává ducha dávno zaniklých a dnes až mýtických podniků jako třeba nádherně nazvaného Kandelábru, který si nesl ještě úžasnější podtitul „ambulance horkých nápojů“. Vypráví rovněž o lidech, společnosti a další pikantních záležitostech, třeba kdo prvně použil slovo mindrák. Kroutvor své vyprávění rozprostřel od začátků „kavárnictví“ až po současnost, útlý svazek má za úkol pobavit i vzdělat, byť vzhledem ke svému rozsahu nemůže mít ambice pokrýt podniky všechny. Ale pokud měl vyvolat vzpomínky a přemítání nad našimi oblíbenými místy, za mě splněno – vzpomínám na Jednorožce s harfou (ve stejných prostorách dnes sídlí Champagneria), kavárnu klubu Bunkr či z pozdější doby třeba Medúzu nebo Duende. Také jsem si díky knize také vzpomněl na povedenou výstavu ke sto letům uměleckého spolku Devětsil, kterou ještě stále můžete navštívit alespoň virtuálně.

Těžko říct, kdo první současnou situaci pojmenoval tak, že „dnes jsme všichni v obrazech Edwarda Hoppera“, každopádně jsem na něj během posledních týdnů narazil hned několikrát. Asi to nenapadlo jen jednoho člověka. Jak mi tohle přirovnání přišlo z počátku trefné, tak se mi poslední dobou líbí čím dál méně. Vždyť i ty Nočňátka z jednoho z jeho neslavnějších obrazů jsou osamělá uvnitř kavárny, nikoli naopak! Spíš by mě zajímalo, jak jsem proboha mohl zapomenout, že jeden z jeho obrazů visíval v pražském Blatouchu. Pražský kavárník vzbuzuje smutek nad současným stavem některých míst, zejména když Kroutvor popisuje historii Slavie nebo dotažený interiér někdejší restaurace Paláce Akropolis, dílo Františka Skály. Z toho je ale už několik měsíců Stará kovárna. „Tam, kde bývala propast, je rovina, kde zela černá průrva, něco růst začíná,“ zpívají Něco něco na svém debutu. Chybí mi kavárny.

Info

ilustrace © Edward Hopper

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 03.01.2024

Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace