Články / Sloupky/Blogy

Šejkr na doma: Dvojitý posvátný čtverec

Šejkr na doma: Dvojitý posvátný čtverec

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 06.04.2020

O víkendu jsem konečně rozečetl Tanec reality Alejandra Jodorowského a po prvních pár stránkách bylo jasné, že tuhle knihu si budu náležitě hýčkat. Jsem velkým zastáncem znamení na první straně, věřím, že pokud vás kniha dokáže zaujmout některou z úvodních vět, tak stojí za přečtení a ve výsledku se bude líbit. I když jsou výjimky. Jodorowsky na úvod své „psychomagické biografie“ nezklamal, hned na první straně rozebere dva tarotové obrazy, mytologii indiánskou i egyptskou a jméno svého rodného městečka Tocopilla. Někteří prostě neměli na výběr: „Toco znamená v kečuánštině ‚dvojitý posvátný čtverec‘ a pilla znamená ďábel. Ne však ďábel ve smyslu ztělesnění zla, nýbrž bytost podzemní dimenze, jež vykukuje oknem tvořeným duší a tělem na svět a dělí se s ním o své znalosti. Mapučové chápou pillán jako ‚duši, lidského ducha, který dosáhl svého konečného stavu‘.“

Uvidíme, jak se bude Tanec reality vyvíjet dál, ale už nyní je zjevné, že Jodorowského umění vyprávět se neomezilo pouze na filmové, potažmo komiksové obrazy. Ostatně při vykládání tarotů, kterému se umělec a mystik familiárně řečený Jodo věnuje celý život, rozhodně představivost potřebujete. Ne snad že bych chtěl někoho přesvědčovat o tom, že si to celé vymýšlí, ke kartám chovám minimálně respekt. Spíš že se mi u čtení, a to zejména u knih, které mě zaujmou a vyžadují plné soustředění, špatně poslouchá hudba. Samozřejmě, leckdo by mohl říct, že cílenou pozornost vyžaduje každé dílo, s čímž se nedá než souhlasit, ale kdo se dnes dokáže upnout pouze na jednu jedinou činnost, aktivitu. U mě se to má s poslechem tak, že některé knihy tzv. hrají, vyžadují specifickou hudbu, na kterou přijdu po pár stránkách nebo taky za pět let, občas nikdy. U Tance reality to bylo jasné okamžitě, Yves Tumor šel na střídačku a po měsících přišel čas Fumaça Preta. Chtělo by se říct, že zrovna v jejich případě se nedá dělat nic jiného než poslouchat, ale jde to.

Na server The Quietus ve Full Moonu upozorňujeme často, zaslouží si to jejich texty i samotná existence. V sobotu vyšel další povedený článek, věnovaný tomu, co spisovatelka Sarah Elaine Smith poslouchala při psaní románu Marilou Is Everywhere. Text není pouhým výčtem skladeb, spíš úvahou nad tím „co, jak a kdy“, nad schopnostmi hudbu vnímat nebo vstřebávat. Právě tenhle text vyklíčil v téma dnešního Šejkru, zážitek se soundtrackem k Jodorowskému přišel až později. Co se mi tak pojí s oblíbenými knihami? U Kmotra sice podvědomě vyhrává Nino Rota, ale s jakýmkoli Morriconem chybu neuděláte, drsný román Očistný obřad zase nejlépe doprovází Dirty Three, Tři truchlivé tygry od Guillerma Cabrery Infanta kdovíproč cokoli od The Velvet Underground nebo Lou Reeda. Při latinskoamerické trilogii, kterou napsal Louis de Bernières, hraje Miles Davis, McCarthyho Krvavý poledník nejlépe ubíhá v rytmu 16 koňských sil a u románů Orhana Pamuka se to liší knihu od knihy. Při Sněhu mi často vyhrával Townes van Zandt, u Černé knihy jsem na správný soundtrack ještě nepřišel. Dost možná proto, že jsem ji ještě nevstřebal a bojím se ji otevřít znovu. Knihy a hudba, dvojitý posvátný čtverec trochu jinak. Každopádně pozor, tohle „pravidlo“ platí pouze pro výjimečná, zasahující díla, u většiny dalších, jakkoliv kvalitních, je mi téměř jedno, co a zda vůbec hraje. Stejně jako u čtení zpráv a oficiálních stanovisek, které v posledních dnech spíš než tanec reality připomínají podivně zkyslý magický realismus. Tady už pomohou jen Bad Brains.

Info

foto @ Akasha Rabut

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Eurosonic Noorderslag 2021: To nejlepší

redakce 19.01.2021

Rozpětí tradičně vděčné a široké, nechybí známější jména jako Alyona Alyona nebo Katy J Pearson, konžský rapper se švýcarskými beaty, belgický shoegaze či skotská dudačka.

Videodrome 11: Ohlédnutí za klipy roku 2020

prof. Neutrino 19.01.2021

Videodrome se ohlíží za zajímavými klipy roku 2020, které reflektují ožehavá společenská témata současného světa.

Žebříčky Full Moonu: hudební zdroje roku 2020

redakce 18.01.2021

Spotify a Bandcamp, co dále? Pár nečekaných tipů máme, ať už je to dobře nebo špatně.

Žebříčky Full Moonu: hudební weby roku 2020

redakce 17.01.2021

Z kterých webů rádi čerpají naši redaktoři? Ze stránek hudebních médií i fanouškovských zinů, webů labelů i jednotlivých žurnalistů.

Žebříčky Full Moonu: koncert/festival roku 2020

redakce 16.01.2021

Všechno zlé je k něčemu... znáte to. Že se toho odehrálo loni málo? No, zas tak málo toho nebylo...

Žebříčky Full Moonu: objev roku 2020

redakce 15.01.2021

Loni nezbývalo než objevovat nová jména především na síti. I tam ale redakční kruhy zachytily umělce, kterým prorokují velkou budoucnost.

Žebříčky Full Moonu: videoklip roku 2020

redakce 14.01.2021

Hlasování o klip roku v redakci na celé čáře vítězí FKA twigs s klipem Sad Day. Co milují ti další?

Žebříčky Full Moonu: song roku 2020

redakce 13.01.2021

Bangery, refrény, hity i city. Kterou píseň jsme nemohli pustit z hlavy? Která byla hymnou roku 2020?

Žebříčky Full Moonu: album roku 2020

redakce 12.01.2021

Víte, jak hlasovali jednotliví redaktoři? A víte, co je na jednotlivých deskách tak okouzlilo?

Žebříčky Full Moonu: kapela roku 2020

redakce 11.01.2021

Redaktoři Full Moonu a jejich blízké okolí rekapitulují proběhlý rok s výročními žebříčky, začínáme u hudebních těles.