Články / Sloupky/Blogy

Šejkr na doma: Kata

Šejkr na doma: Kata

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 17.04.2020

Dneska to bude kratší, ale o to osobnější. Není žádné tajemství, že jsme s Katarínou kamarádi, baví nás podobné věci a smějeme se stejným vtipům. Rozumíme si. Nečekejte recenzi, spíš zamyšlení. Mnohokrát bylo v posledních týdnech řečeno, že první singl z její nové desky zapadl do současné situace jako ulitý, i když asi trochu nedobrovolně. Katčin Celibát ale není jen o samotě, dotýká hned několika dalších témat, které nyní řeší asi každý z nás. Kata má, přes veškeré (a často vlastní) zlehčování, jasnou superschopnost vytáhnout do popředí aktuální problémy a situace, přetvořit si je k obrazu svému a vysvětlit je. Nebo o nich alespoň mluvit. Jasně a k věci. Občas možná až příliš přímočaře a příkře, ale to k tomu patří. Kata vypráví v první osobě, ale snadno dokáže vyvolat pocit, že mluví za spoustu z nás. Všechna ta nedorozumění, sociální odstupy a vztahové překážky, o kterých mluví, zažíváme dnes a denně. Ale jen málo z nás o tom dokáže psát tak poutavě.

Celibát skvěle funguje v hutných hitových momentech jako Drag Queen, Tristan a Isolda nebo Bonsai, které budou skvělé na koncertech, až na ně někdy dojde, ale neméně zajímavé jsou ty nenápadné. Třeba Poslední tanec nebo zejména moje oblíbená V noci. Křehká a jemná balada, ve které Katka zpívá tak civilně, jako už dlouho ne. Ano, „do propastí skutečně není třeba skákat, stačí se do nich pomalu a obezřetně spustit“. Nevím, jestli je Celibát jejím nejlepším albem a nechci to hodnotit. Známe se dobře, o některých zážitcích a situacích, o nichž na desce hovoří, toho vím hodně, o dalších netuším nic a ano, s některými závěry nesouhlasím. To je v pořádku. Přesto mě tahle nepohodlná osoba nepřestává bavit a překvapovat. Nasazením, upřímností i odvahou. Možná trochu nečekaným humorem, který zrovna touhle deskou protéká zcela přirozeně. Optimismem. Taková alba je třeba poslouchat. Ne kvůli karanténě, ne kvůli tomu, že vám to někdo řekne, a už vůbec ne kvůli tomu, že jsme s Katou kamarádi. Ale proto, že se v nich sami najdete. Babe, zase se ti to povedlo. Bozky.

Info

foto © Shotbyus

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cesto-pics.jpg no.3

Mária Karľaková 26.05.2020

Cestovanie nie je len o tom dostať sa na dané miesto, je o objavovaní, slobode, hľadaní, o prítomnom okamihu o tom, že samotná cesta je cieľ.

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.

Šejkr na doma: Nedělní kino

Michal Pařízek 26.04.2020

Dnes to trochu odlehčíme filmovými tipy. Máme neděli a lenošení u obrazovky se prostě nabízí.

Šejkr na doma: „Now here's a little story, I've got to tell...“

Michal Pařízek 25.04.2020

Bylo to 23. února roku 1995. Polovina devadesátých let nebylo moje úplně nejlepší období, moc jsem toho nedělal a to, co jsem dělal, mě moc nebavilo.