Články / Sloupky/Blogy

Šejkr na doma: Milano efekt

Šejkr na doma: Milano efekt

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 18.03.2020

„Žijeme ve městě duchů. Už přes týden jsme doma, chodíme akorát nakoupit jídlo. Pokud je.“ Minulé pondělí tohle znělo jako sci-fi, dneska už jsme na tom v něčem podobně. Manuele bydlí v centru Milána, má malý, útulný byt v prvním patře starého domu, s výhledem na krásné náměstí, hned vedle ukřičeného tržiště. Dnes je tam ticho a pusto. Jeho Three Blind Mice hráli v Česku několikrát, možná je někteří zaznamenali. Kamarádi jsme už dávno, i když se příliš často nevídáme, ale ve spojení jsme. Na tři dny, co jsme tehdy s Kill the Dandies v Miláně strávili, vzpomínám moc rád. Na neuvěřitelný mumraj a zmatek, na ohňostroj klaksonů, výstavu Picassa nebo na úžasnou kavárnu kousek od Duomo di Milano, kde měli přístroj na presso, který vypadal jak vesmírný koráb. O to víc mě mrzí, že jsem se u nich už osm let neukázal. Nějak se mi ani nechce hledat na síti fotky, jak to tam vypadá dneska, stačí mi, že jsou Manuele se Slavicou a ostatními z kapely v pořádku.

S Manuelem jsme si psali v polovině ledna, v době, kdy si to, co se dnes odehrává, asi nikdo nedovedl představit. Byli jsme na Eurosoniku, spolu s dalšími z české výpravy jsme se rádi nechali nadchnout koncertem italských The Gluts. Už nějakou dobu se ke mě dostávaly zprávy, že je to skvělá živá kapela, a album Dengue Fever Hypnotic Trip je rozhodně povedené. Ale to, co se odehrálo v kulečníkovém sále All Round, stejně vyrazilo dech. Trochu Tito & Tarantula, trochu The Cramps, hodně krautrocku a zároveň v tomhle žánru až neskutečně svěží a moderní zvuk. Parádní show. Ostatně budete mít možnost snad brzy, o jejich pražském koncertě si povídají vrabci. Manuelovi jsem psal ještě z onoho koncertu, celé ty roky si totiž s nadsázkou stěžuje, že ve městě nejsou žádné pořádné kapely, žádná scéna. Tady máš svoje fellaz, psal jsem mu, byť bylo jasné, že jsou asi trochu jiná generace a možná i z jiných kruhů. Věděl o nich, ale prý se neznají, ostatně jako téměř každá domácí garážovka v Miláně příliš často nehrají, „proroci“ nejsou doma ani v severní Itálii. Vřele doporučuji, u londýnského labelu Fuzz Club nevydává jen tak někdo.

Itálie znamená jídlo, v tomhle ohledu jsme se v Miláně měli náramně, na zážitek z lidové jídelny, kam nás vzal Manuele na oběd, nezapomenu nikdy. Menu pouze v italštině, chumel dětí a hlučné italské rodiny, které soutěžily nejen v tom, kolik kdo sní, ale hlavně kdo koho překřičí. Zážitek jako blázen. Stejně tak si budu pamatovat tamní minestrone, kterou jsem si dal v bezejmenném Bistru kousek od hotelu. O téhle polévce jsme se s Manuelem bavili několikrát. Skvělý recept je v naprosto nedocenitelné kuchařce Marcelly Hazan, kterou když někde uvidíte, okamžitě kupte. Téměř stejně dobrý, i když odlišný, je v objemné The Italian Cookery Course, kterou mi kdysi Manuele přivezl. Tuhle polévku vaří každý jinak, patří do ní rýže nebo těstoviny, obojí ale pravidelně vynechávám, vážně netřeba. Co takhle si ji rovnou zkusit? Já to včera udělal.

Minestrone po milánsku
1,5 l studené vody
1 plechovka bílých fazolí
3 brambory
1 cuketa
3 řapíky celeru
2 středně velké mrkve
1 cibule
1 plechovka krájených rajčat
2 stroužky česneku
máslo
petrželka
tymián
sůl a pepř
olivový olej
parmezán
(možno ještě 150 g pancetty na kostičky, ale není to nutné)

Celer, mrkev a cibuli nakrájejte na co nejmenší kostičky, k tomu přidejte nasekaný česnek a petrželku. Osmažte na mírném plameni do zlatova (cca 10 min), pokud máte pancettu, tak jí dejte ještě chvilku před zeleninou. (Trocha bílého vína přibližně v polovině času neuškodí.) Po osmažení zeleninového základu (říká se mu soffritto a právě on tvoří tu geniální chuť) přidáte na kostky nakrájenou cuketu, brambory a fazole, stejně jako několik snítek tymiánu, zalijete vodou a přivedete k varu. Vaříte asi dvacet minut, pak přidáte krájená rajčata, sůl a pepř, případně špetku chilli. Vaříte dalších přibližně dvacet minut nebo prostě dokud není všechno dokonale měkké, přidáte lžíci olivového oleje a necháte půl hodiny odpočinout. Polévka se podává posypaná strouhaným parmazánem, s toastem nebo jen tak. Buon appetito!

V Miláně se prý také často veřejně tančí – na náměstích, v parcích, alespoň podle Manuela. Vždycky si na tohle vzpomenu, když si pouštím soundtrack Vladimira Cosmy k filmu Tančírna (v originále Le Bal), který jsem si právě tam v Massive Music Store kupoval. Film je tedy spíš francouzský než italský, ale stojí za to. Ettore Scola ho natočil úplně beze slov, odehrává se v jedné předměstské tančírně během téměř padesáti let a připomíná různé historické momenty. Osazenstvo mění návyky, kostýmy, chování i taneční styly, ale charaktery jednotlivých postav zůstávají stejné. Co mi to sakra jenom připomíná?

Info

foto @ Catherina Ragg

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr#60: "My long view’s blurry by snow, streaming cast and tones..."

Michal Pařízek 30.03.2020

Dneska jen pár slov, o to více písniček. Taky jste si všimli, že hudbu posloucháme jinak, když je člověk o samotě?

Videohry na doma: Opakovaním k dokonalosti

Jonáš Sudakov 30.03.2020

Keď počúvam ľudí po tridsiatke s leskom v očiach opisovať, ako sa im pohyb pretáčania kaziet ceruzkou vryl do svalovej pamäte, môžem iba zaplakať.

Šejkr na doma: „Všechnu moc imaginaci.“

Michal Pařízek 29.03.2020

Víkendový volnější režim neznamená, že si ničeho nevšímáme. Zvlášť příkladů od těch, které bychom měli následovat.

Art Side of the Moon (na doma): Kreativní tenzi ani virus neochromí

Petra Juráčková 29.03.2020

Řada hudebníků, herců a dalších umělců všeho druhu zásobuje internet neustálým přísunem svého karanténního umění. Ani instituce jako galerie nezůstávají pozadu.

Šejkr na doma: Jistoty a návraty

Michal Pařízek 28.03.2020

Velkou výhodou nuceného pobytu doma a zvlášť o víkendech je skutečnost, že můžete pít víno už odpoledne, třeba v kanclu na balkóně.

Živelný zápisník na doma: Oslava pomalosti a zastavení

Libor Staněk 28.03.2020

Domov je – jak se často říká – naším prvním vesmírem, je skutečným kosmem. Kosmem ve všech významech slova, píše francouzský filozof Gaston Bachelard.

Šejkr na doma: Francouzská edice

Michal Pařízek 27.03.2020

Poslední hřebíček: „Ochranný svaz autorský vyplatil jednorázovou finanční pomoc skladatelům a textařům. Výše vyplacené částky není známá, stejně jako o jaké umělce jde“.

Na fesťák s rouškou?

Adéla Polka 27.03.2020

Jet v létě na festival s rouškami? Žádný problém, stejně s nimi brzy srosteme.

Šejkr na doma: Milujte svého prodejce

Michal Pařízek 26.03.2020

Ministr kultury nám včera v rozhovoru pro Aktuálně de facto zrušil všechny letní festivaly se zahraniční účastí, ještě že je situace tak dynamická, že to může být nakonec jinak.

Track týdne: Bicep – Atlas

Kateřina Cumin 26.03.2020

Nakonec jsem sáhla po jiném ostrovním jménu, které je na scéně déle a které si taky maluje, kolik toho ještě letos neobrazí.