Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 26.03.2020
Samé lepší zprávy. Ministr kultury nám včera v rozhovoru pro Aktuálně de facto zrušil všechny letní festivaly se zahraniční účastí, ještě že je situace tak dynamická, že to může být nakonec jinak. Nebo si to můžeme nějakou dobu myslet. Ale jenom ve dvou, prosím. Přituhuje. Nejvyšší čas se podívat po nějaké oddechovce. S tou přichází kupodivu přísný a spravedlivý server The Quietus, což asi úplně nečekalo. Pokud bývá Full Moon nazýván sektářským médiem, tak John Doran, Luke Turner a spol. tuhle definici dotáhli do dokonalosti. Vkusu ani zálibám neporučíš, a tak se právě tady objevuje povedený text o výročí snímku High Fidelity, natočeném v roce 2000 podle stejnojmenné novely Nicka Hornbyho (v našich krajích díky fantazii překladatelky známé jako Všechny moje lásky). „Může to být nejlepší romantická komedie, co byla natočena?“ ptá se Adam Solomons? Ale no tak… Nicméně důvod pustit si jeden z nejlepších songů devadesátek to bezpochyby je.
V High Fidelity hraje hlavní roli majitele record storu John Cusack, a to by samo o sobě mělo sloužit jako varování. Plus třeba Jack Black, Lisa Bonnet nebo Tim Robbins, o to ale nejde. Podstatnější je, že se autoři rozhodli, kromě tradičního „zpřehlednění“ děje, z nějakého nesmyslného důvodu posunout příběh z Londýna do Chicaga. Režisér Stephen Frears někde prodal svoje britství? Možná. Změna příjmení hlavního hrdiny (z Fleminga na Gordona, křestní jméno Rob nevadilo) už je jen třešničkou na podivně splácaném dortu, který kromě několika povedených scén obsahuje dost ohavností a trapných momentů, vyvolávajících mírně řečeno nevolnost. Třeba právě scéna, kdy Cusack v obchodě nechá zaznít Dry the Rain od The Beta Band, patří k těm lepším, ale proč ji proboha pustí až od poloviny?
Dnešek (a doufejme, že nejenom) je zasvěcen iniciativě #LoveRecordStores. Ano, milujte svého prodejce, kupte si svoji desku. Objednávám z Day After rovnou tři a trochu u toho skřípu zuby, Morphine už nemají. Každý z nás má asi svého Roba Gordona. V textu na The Quietus se na film dívají úplně jinýma očima, upřímně – pohled Adama Solomonse mě zaskočil a donutil přemýšlet. Film jsem viděl asi třikrát. Prvně proto, že mám docela rád tu knihu (ano, vím, že Nick Hornby je takový Michal Viewegh po britsku, a ne, nemyslím si, že to platí i opačně), podruhé protože jsem prvnímu zážitku nemohl věřit a potřetí asi náhodou v televizi. Každopádně je to hromada let. Současná doba je složitá a situace dynamická, já se poslední týdny snažím přemýšlet nad něčím úplně jiným, jenže nové číslo Full Moonu a virus tomu brání. Tak už aspoň vím, co si pustím večer.
foto @ Wim Wenders
prof. Neutrino 24.06.2022
Nabízí se aluze na slavné album Eskimo (1977) konceptualistů The Residents, kteří na něm zpracovali život inuitské vesnice. Expedice: Má láska aneb Le Pole Nord.
redakce 21.06.2022
Tohle bude svátek. Kdy naposledy se stalo, že se během dvou dnů v Česku objevili Crime & the City Solution a Nick Cave? Správná odpověď je... nikdy.
redakce 20.06.2022
Anglický novinář Richard Foster (The Quietus nebo Louder Than War) mluví o rotterdamské kapele Tramhaus jako o jednom z největších tajemství místní scény.
Michal Pařízek 17.06.2022
Deset dní na cestě, respektive na festivalu. Praha, Barcelona, Lublaň a zpátky. To je život, chtělo by se říct. A vlastně možná jo. Jenže ne vždycky je to tak růžové,…
redakce 13.06.2022
První střípky dojmů a emocí z letošního ročníku festivalu Ment ve slovinské metropoli. Podrobnější info, historky a drby čtěte v letním dvojčísle.
redakce 06.06.2022
Tradičně vybíráme to nejzajímavější z prvního víkendu, legendy i nová jména, obsáhlý report s historkami čekejte v letním dvojčísle magazínu Full Moon.
Samčo brat dážďoviek 05.06.2022
Ve Full Moonu #133 vyšel obsáhlý rozhovor se sloveským svérázem, který si říká Samčo, brat dážďoviek, nádavkem přinášíme ještě jeho aktuální povídku Žibafýř švrňblón, již vytáhl ze svého závratného klobouk…
Michal Pařízek 03.06.2022
Měl jsem moc rád Raye Liottu. Mafiáni, jasně, jeden z nejlepších filmů vůbec, dodnes je nepochopitelné, že nebyl ve své době víc oceňovaný...
Michal Pařízek 20.05.2022
Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...
Michal Pařízek 06.05.2022
Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...