Články / Sloupky/Blogy

Šejkr na doma: „Now here's a little story, I've got to tell...“

Šejkr na doma: „Now here's a little story, I've got to tell...“

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 25.04.2020

Bylo to 23. února roku 1995. Polovina devadesátých let nebylo moje úplně nejlepší období, moc jsem toho nedělal a to, co jsem dělal, mě moc nebavilo. Netěšily mě v té době vlastně ani koncerty, po zběsilém začátku devadesátek, kdy jsme chodili úplně na všechno a na něco z toho několikrát, to přijít muselo. Vybíral jsem si víc, než bylo nutné, na něco jsem nakonec ani nešel a další si zase nepamatuju. Tohle nemá být 90’s „kdo si je pamatuje, ten je nezažil“ nostalgie, tak to prostě bylo. Recidiva. Koncert Beastie Boys ale v paměti zůstává, některé momenty si vybavuji zcela přesně, další bych raději zapomněl.

Beastie Boys pro mě a určitě pro mnoho dalších byli zatraceně důležitou kapelou a dodnes jí zůstávají. Licenced to Ill jsme znali nazpaměť, stejně jako Check Your Head, jenom na Paul’s Boutique bylo třeba dozrát, v té době jsem tu desku vůbec nechápal. Právě Beastie Boys (stejně jako Public Enemy) mě přivedli k rapu, stejně jako ke spoustě soulových klasik, bez nich by bylo všechno jinak. Pamatuji si, že na jejich první (a jediný) pražský koncert jsem se těšil i kvůli Luscious Jackson, jejichž Natural Ingredients jsem docela dost poslouchal. Měli jsme lístky bůhvíproč na sezení, pódium ve Sportovní hale bylo na šířku, což bylo nezvyklé. Na sraz před koncertem jsem nedorazil a s kamarády se potkal až uvnitř. Rád bych se vymluvil na to, že jsem se den před koncertem zřídil kvůli nervozitě z toho, co přijde, ale tehdy to bylo vlastně normální. Dva dny beze spánku udělaly své, koncert Luscious Jackson jsem celý prospal a probudil se až při intermezzu DJ Hurricanea. Nějakou dobu jsem ani nevěděl, kde jsem. Nástup „three bad brothers you know so well“ byl jako ostrý střih, všichni jsme ztuhli. Ale jen na moment, prvotní šok stačil a hned v půlce úvodní Sure Shot jsem už byl dole v kotli a postupně se propracoval skoro k pódiu. Nikdo z nás nečekal, že to bude takové, že budou mít kapelu, že budou na něco sami hrát, že to bude takový punk. Sabotage.

Po koncertě se samozřejmě nešlo domů, ale vlastně nebylo co rozebírat, všichni jsme věděli, že nás tenhle zážitek bude provázet celý život. Ani nevím, proč jsem se v noci s klukama pohádal, zato si moc dobře vybavuji, že do postele jsem se zase nedostal, a myslím, že ani tu následující noc. Paradoxně právě neutuchající euforie z koncertu mi pomohla v následujících dnech alespoň trochu (a na čas) zabrzdit. O Beastie Boys jsem psal hned několikrát i do Full Moonu, o povedené rozlučkové desce Hot Sauce Committee Part Two, stejně jako o famózní knize, na které pracovali osiřelí členové Mike D a Ad-Rock několik let. Včera měl na Apple TV premiéru film The Beastie Boys Story režiséra Spikea Jonzeho, film strhující, zábavný i dojemný. O co méně ho chci rozebírat, o to víc ho musím doporučit. „Už jsme měli Beastie Boys na titulce?“ ptal se mě včera Karel Veselý. Ne, neměli a myslím, že ani mít nebudeme. Některé příběhy se vypráví špatně.

We stepped into the wind – he had a gun, I had a grin
You think this story's over but it's ready to begin.

Info

foto © Ricky Powell

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #62: Elán mezi oblázky

Michal Pařízek 24.09.2021

Fouká tak, že i zavřené slunečníky se komíhají jak sbor opilých baletek a chudák číšník z místní taverny má s rovnáním neposlušných lehátek slušnou honičku...

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Moody Moon Noize vol.2: Top 5

redakce 30.08.2021

Jsme nevyspalí, unavení, ale štastní. Stálo to za to. Před podrobnějšími reporty posíláme tradiční top 5 převážně z řad crew a organizátorského týmu.

Šejkr #60: „Máme to teda dělat venku? Já fakt nevím.“

Michal Pařízek 27.08.2021

Feeling podzim. Loňskou euforii na kolonádě do velké míry zapříčinilo také počasí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Vortex)

Veronika Havlová, Viktor Palák 24.08.2021

Gaspar Noé vysadil drogy a natočil film, ve kterém není ani stopa po stroboskopech, ale drásavostí si nezadá s jeho vrcholnými díly.

Kdo mi ukradl moje noty? (Ostravské dny 2021)

Veronika Miksová 24.08.2021

Po náměstí se pohybovali žlutě odění bubeníci a do toho se plynule přemísťovali archaicky uniformovaní členové hornické kapely a uprostřed všeho rotovaly dva klavíry.

Top 5 Josefstadt 2021

redakce 20.08.2021

Po tradičním epickém reportu přinášíme ještě výběr z toho nejlepšího očima našich redaktorů/fotografů a přátel ze zeleného údolí a přilehlých kasemat.

Šejkr #59: Dny, kdy nám to spolu nejde

Michal Pařízek 13.08.2021

Emoce tlučou křídly už od Kyjova, chceme tam být rychle, a to ještě netušíme, co nás čeká na místě.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace