Články / Recenze

Šepot v tmách (Papalescu & Venkrbec)

Šepot v tmách (Papalescu & Venkrbec)

Jakub Koumar | Články / Recenze | 20.12.2013

Očekávání mohou být zrádná. Tak jako vás může zmást poetika noci svou chmurnou náladou, klamou i Papalescu a Venkrbec, na novém albu neobvyklou polohou.

Tahle dvojice už léta patří neodmyslitelně k sobě. Společně přivedli k životu fantaskní, elektronický, kraut-experimentální projekt Magnetik i Die Alten Maschinen, sešli se také při mediálně nejprůraznější spolupráci Moimir Papalescu & the Nihilists. Ale to neznamená, že by si nestřihli i jiné věci. Petr Venkrbec představil překrásně kaskádovitý jazz s Pavlem Jakubem Rybou a zapsal se do hlasu undergroundu po boku Psích vojáků, na svém sólovém albu Alone (2007) jazzoval vrtošivě a bez jakýchkoli hranic. To poslední sólovka Moimira Papalescu Electric Soul navnadila na vlnu synth a electronic dance, i když se k těmto stylům zároveň vždy stavěl zády výraznou sofistikovaností a poměrně komplikovaným (byť melodickým) aranžmá. A to je přesně to, co bylo potřeba zkrotit, aby byl šepot nebe srozumitelný.

Když začali Papalescu a Venkrbec nahrávat na samotě u Kutné hory pod otevřenou oblohou, stvořili všechno, jen ne krotkou hudbu. Řízně redukovaná elektronika sype agresivní zvuky v razantní kadenci napříč noční krajinou, snaží se vykreslit atmosféru bez sebemenšího patosu. Nedá se říct, jestli se Papalescu drží víc zpátky nebo naopak, s Venkrbcem si totiž sekundují tak vyrovnaně, až je někdy obtížné je od sebe rozeznat. A to i přes to, jak odlišné nástroje mají v rukou.

Venkrbec je hybatelem, zatímco překvapivě statický Papalescu jako by se nechal saxofonem utvářet. Vzájemně se pronikají, jindy doplňují a místy jako by se snažili jeden druhému vyrvat srdce z těla, jsou uvězněni v dualismu freejazzového mihotání a elektronického dusotu. Poštěkávají na sebe ve stejně ponurých tóninách, pod sjednocujícím mystériem. A i když jejich temná noc končí uklidňujícím východem Líného slunce, zbylé minuty cítíte podivně příjemné rozčarovaní. Poetika Šeptajícího nebe je úplně jiná, než jste čekali. Chvíli pozorujete z dálky noční les a posloucháte, jak mu vítr pročesává koruny, po několika linkách saxofonu se probíráte a dopadá na vás jeho tíživá atmosféra, hlasy se ozývají odevšad. Kolem vás je svět temných stromů, švitořících svojí tichou řečí, když jeden vyrostl i na přebalu Pavly Dvorské a dal by se přirovnat ke stylu počítačové hry Samorost.

Vzdáleni blikajícím světlům v ponurých zvucích tmy. Říká se, že šepot je stínem výkřiku. Album Šeptající nebe nad lesem plným hvězd tomu snad nemůže být blíž.

Info

Moimir Papalescu & Petr Venkrbec - Šeptající nebe nad lesem plným hvězd (Polí5, 2013)

http://poli5.bandcamp.com/album/eptaj-c-nebe-nad-lesem-pln-m-hv-zd

foto © Radek Brousil

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace