Články / Reporty

Setkání v sadu deváté: Budiž světlo… (a tma), Pelhřimovy 2022

Setkání v sadu deváté: Budiž světlo… (a tma), Pelhřimovy 2022

Václav | Články / Reporty | 02.08.2022

Jako devátý ročník? Jako fakt? Nevěřím, pořád nevěřím.

Píšu svůj poslední report na aktuální ročník i lehce bilanční, neb svůj devadesátý report číst ani nechci. (Pro jistotu, neznamená to, že setkání končí, ostatně já nevím, co bude a nebude.)

Omlouvám se kapelám a interpretům, jež nezmiňuji, neb jsem všechny nestihl, vážím si každého, kdo vystoupil (a vystoupí) a kdo na celou „srandu” přistoupil.

Carya - jsou mi lidsky sympatičtí již od dob předešlého projektu Mimo, pohlazení v odpoledni; Vyšehrad - ambient/dungeon/black metal, další vykročení z komfortní zóny, jeden z vrcholů (skoro by se chtělo napsat pentagramu :)); polští miláčci Wicker Duck - jejich psychedelický set prolínal do jiných světů; Dukla - takhle rozdováděnou už ji neuvidíte; Synové smrti - mám radost, jak se to Vaškovi povedlo; Thyme? - přemlouvali se tři roky… stačilo vidět Poláky, jak mají oči navrch hlavy a jak mluví o světové kapele….

Světová je Nika i Nichi Mlebom, jedni „akademičtí” a přesní, druzí lofi s frackovstvím Mac DeMarca/Connana Mockasina, oba s duší; Waterbased - rozbili zas moje očekávání, trojkombinací trip hopu s noisy, dream popu, folku (obdivoval jsem sound inženýring Ľuba, to se jen tak nevidí…); Petr Válek - kolik let, že to zabralo dostat ho na fest? Pět, šest? Jeho ocenění i instalace robůtků tvořených kameny, větvemi, střešní krytinou a skořápky hlemýžďů za to stály.

Mimohudební highlighty?

Co mi přišlo důležité, kolika lidem letos akce zpříjemnila život. Byly to takové mikropříběhy, které jsem měl možnost sledovat a které mi udělaly radost, ale bez znalosti kontextu nejdou úplně předat. Jeden vytáhla na světlo i zpěvačka Julls z Waterbased, když přiznala úzkosti z vystupování, každý koncert je pro ni překračování komfortní zóny.

Druhá věc, pamatuji si na první setkání v roce 2014, kdy Bratr Orff na konci padl v sakristii vyčerpáním jako podťatý a spal s polootevřenýma očima, že jsem si myslel chvíli, že je po něm, a zkoušel, zda dýchá (simulant jeden :))… slovy těžko vyjádřit respekt všem, kdo to v těch nelidských vedrech na svých bedrech odtáhli. Velký zážitek. Bezprdele jsem to obrečel.

A jídlo, Alan Wood Crew (hudebně jsem žel stihl jen kousek Malachi Constant, který byl skvělý), audiovizuální večer „Odkud přichází vítr” na hřbitově, batolata všude, cuddle therapy a jako třešnička ♥ nečekané poslední objetí ve tmě. Imagine.

Jak vidím devět roků ze svého point of view?

Za zázrak považuji, že se nikomu nic vážného nestalo, nic velkého se neztratilo, že pořád fungují věci, kvůli kterým setkání vzniklo a které jej dělají pořád tak výjimečným. Plus, jak jsem napsal nejlépe v roce 2015: „Co je pro Pelhřimovy signifikantní, je, že pořád někdo investuje peníze, energii a čas do něčeho, co možná ani nikdo neví nebo neocení. Ale ono se to vrací. Mně teda určitě. Díky festivalu jsem třeba poznal skvělé lidi, se kterými bych se jinak třeba minul.”

A to je nejvíc!

Díky všem za ta léta, díky všem za 2022. Klobouk dolů před Bratrem Orffem, interpretama, dramaturgama, organizátorama, všema pomocníkama. A místem.

Ať žijí Pelhřimovy 3033!

(PS: A nejvtipnější mi pořád připadá název Pelhřimovy, stejná blbost jako „jedu na Trutnov”. ;)
PS2: Nebo si přečtěte první report, tam je stejně všechno. Kruh se uzavřel. :))

Info

Pelhřimovy
22.-23. 7. 2022

foto © Richard Hodonický

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Please don’t kill my vibe again (Hadone)

Dominik Polívka 06.02.2023

Snaživé promo na sociálních sítích ale s nízkou účastí nic nesvedlo, taky nebylo poznat, kdo přišel kvůli Bonnetovi a kdo se tu ocitl náhodou.

Nejlepší texty Full Moonu 2022: Domovy (Vivat Moody Moon Noize Vol. 3)

Kyril Bouda 26.01.2023

Cesta k víře není jednoduchá, devítihodinový trip napříč tuzemskými drahami i silnicemi je dobrodružstvím svého druhu.

ESNS 2023 – To nejlepší

redakce 23.01.2023

První dojmy od zástupců redakce a dalších kolegů či přátel najdete níže, podrobnější report čekejte v březnovém čísle Full Moonu.

Řešit skrze sebe víc to venku než se cyklit uvnitř (Galerie Průchod / Off Format)

Minka Dočkalová 14.01.2023

Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.

Když hodíš plechovku s rajskou polévkou na plátno (Ways of Freedom)

Jiří Přivřel 13.12.2022

Vídeňská Albertina Modern vystavuje abstraktní expresionismus. Od Jacksona Pollocka k Marii Lassnig.

Až do masa (Porridge Radio)

David Stoklas 12.12.2022

Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.

Laskavý úsměv satanisty (Zeal & Ardor)

Václav Valtr 10.12.2022

Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“

Člověk na rozcestí světla a temnoty (PAF Olomouc 2022)

Aneta Kohoutová, Šimon Macek 07.12.2022

Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.

Pod tíhou strun (Michael Gira & Kristof Hahn)

Jiří Procházka 07.12.2022

Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind? Co z něj Gira zahrál?

Sohnovo krasosmutnění na domácím ledě

Jiří Přivřel 05.12.2022

Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace