Články / Reporty

Severní vítr je nahlas (Oranssi Pazuzu)

Severní vítr je nahlas (Oranssi Pazuzu)

Sabina Coufalová | Články / Reporty | 28.05.2022

Dvacátého třetího dubna 2020 píšu editorovi: „Já bych si vzala Oranssi Pazuzu, Mestarin kynsi.“ Za týden měl být koncert. V květnu téhož roku mi píše Karel Veselý: „Modlím se k bohu metalu, abychom se v září sešli ve Futuru.“ A o dva roky později do Prahy už doopravdy vtrhl oranžový démon z Finska, aby předvedl naživo svoji oceňovanou desku.

Večerní výpravu do studených zákoutí duše zahájil norský umělec Sturle Dagsland surreálnou performance a fascinující prací s hlasem. Každému dal na uvítanou loknout ayahuascy a Deaf Kids, příhodně z Brazílie, poté další hodinu dolévali. Kombinací psychrocku a tradičních jihoamerických rytmů a nástrojů za doprovodu syrové punkové kytary rozjeli šamanský rituál. Vystoupení postupně gradovalo, výbuch energie na konci. Nové a staré, elektronika pro metalisty. Kdy už se zakážou stroboskopy?

A pak skřeky ze tmy. Jedna kytara, bicí a tři pulty s krabičkama. Oranssi Pazuzu po dvou letech od vydání představili publiku živou verzi alba Mestarin kynsi, v překladu Mistrovský dráp. A udeřili halucinogenními efekty. Nebylo na místě posluchače šetřit, naopak co nejdříve je přivést na hranici šílenství. Postupně se přidávaly další kytara a basa, zpěvák Juho „Jun-His“ Vanhanen si publikum namotával na prsty a psychedelická elektro linka jela naplno. Ve Futuru se začaly dít paranormální jevy, které trvaly téměř hodinu a půl. Temnota, brutalita, nepolevující severské tornádo. A to všechno v precizním technickém provedení. Aktuální desku finští kazatelé místy okořenili blackmetalovou minulostí, abychom nezapomněli, co v sobě mají.

Oranssi Pazuzu dokázali, že posouvají hranice současného metalu a psychedelického rocku. V živém podání jednoduchá, ale výrazná rytmika, střídání repetitivních částí a použití podivných zvuků otevírají dveře do nejdivočejších snů. A nahlas. Až z toho místy drkotaly zuby.

V recenzi na Mestarin Kynsi jsem psala: „Oranssi Pazuzu znají jazyk, kterým se ovládají duše.“ Těžko říct, jaký bůh se do nich vtělil. Byla to kolektivní kontemplace.

Info

Oranssi Pazuzu (fin) + Deaf Kids (bra) + Sturle Dagsland (no)
26. 5. 2022 Futurum Music Bar, Praha

foto © Sabina Coufalová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V jednotě je síla (Jednota Neratov)

prof. Neutrino, Jiří Přivřel 26.09.2023

Po Soulkostele, kalvárii v Ostré a kostele svaté Kunhuty v Polomu došlo na další sakrální prostor, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově.

Pocity podzimní i paranoidní (Xiu Xiu + BREN)

Kryštof Kočtář 25.09.2023

Teze, antiteze, syntéza? I tak by se dalo nahlížet na koncert Xiu Xiu na brněnské Flédě, na který nebyli sami.

Šejkr #114: Analogija

Michal Pařízek 22.09.2023

O to víc vrtá hlavou věta, kterou mi asi šedesátiletý prodavač odpověděl na otázku, co nějaká novější místní jména: „Já nic neznám, pro mě hudba skončila v roce 1990.“

Come On! (The Hives)

Eva Karpilovská 20.09.2023

Do setu přimíchali i starší hity a svou fantastickou, přitom ne nabubřelou show potvrdili, že patří mezi nejlepší živé kapely současnosti.

Něco na tom Fredovi je.. (Fred Again..)

Kristina Kratochvilová 20.09.2023

Dokážu si představit, že podobné přípravy na nákup lístků pravidelně probíhá u fanoušků Taylor Swift nebo Harryho Stylese. Já ji ale zažívám poprvé.

Synapse Again: Neotřelá dramaturgie, nenápadný marketing

Jan Starý 19.09.2023

Dramaturgicky a organizačně perfektní akce si zaslouží jedinou výtku – takovou sestavu by mělo vidět víc lidí.

Velkolepá slavnost života (Lodžie Worldfest 2023)

Kristýna Břeská, Ondřej Vraštil 19.09.2023

Ve barokní Valdštejnské lodžii jsme tři dny putovali mezi kostelem, čestným dvorem památky Lodžie, maringotkami v majestátním parku Libosadu, šapitó a divadelními sály...

Jedno eso za druhým (Ship Festival 2023)

Michal Pařízek 18.09.2023

Pořadatelé chorvatského Shipu na to šli podobně. Naplno, s emocemi. Navíc mají v ruce hned několik tutových trumfů, včetně esa v podobě skutečně okouzlujícího místa konání.

Objektívne nádherné (Björk)

Lucia Banáková 17.09.2023

Kráľovná avantgardného popu sa vrátila po dvadsiatich piatich rokoch. A hoci by fungovali aj superlatívy, Björk existuje kdesi mimo pozemského toku informácií.

Vytržení z halucinace (Blues for the Redsun + Year of the Cobra)

Kryštof Kočtář 13.09.2023

Patetická moudra slyší jen málokdo rád, nicméně výrok „méně je někdy více“ přesně vystihuje sety kapel, které zahrály v brněnském Kabinetu Múz.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace