Články / Rozhovory

Silver Springs: Šlapeme, i když hrajeme mollové melodie

Silver Springs: Šlapeme, i když hrajeme mollové melodie

Vojta Hněvkovský | Články / Rozhovory | 16.05.2017

Potkali se v Los Angeles, ale první koncert pod názvem Silver Springs si odbyli v Liberci. Proč se rozhodl rodilý Američan vyměnit zámoří za tuzemskou scénu? V čem se od sebe může lišit výpověď anglického a českého textu? Jak „okysličit“ český indie rock? To popsal v rozhovoru pro rádio StreetCulture kytarista a zpěvák Niko Jalauzidis. Kapelu Silver Springs můžete slyšet naživo také v rámci finálového večera talentové soutěže 1BAND2PLAY, který se uskuteční 24. května v pražském klubu FAMU. Vítěz získá možnost zahrát si na stagi magazínu Full Moon na letním festivalu Colours of Ostrava.

Vaše cesta do České republiky vedla nezvykle - z Los Angeles. Ambice kapel bývají většinou obrácené. Jak se to seběhlo?
Já a kytarista Elijah Cooper jsme chodili v Los Angeles společně na vysokou školu a bydleli na stejné koleji. Občas jsme si náhodně zajamovali, z čehož vzešla kapela. Skladby a melodie se nám líbily tak moc, že jsme, poté, co jsem odjel, plánovali, co dál. Nakonec jsme se shodli, že by Elijah mohl přijet sem do České republiky.

Takže kapela jako taková v Los Angeles nevystupovala?
Ne. My jsme tam udělali pod jiným jménem pokojové EPčko, ale z toho nic nebylo, ani koncert jsme nestihli. Věděli jsme ale, že základy máme, a chtěli jsme s tím něco udělat.

Další dva členy jste nabrali až v Česku.
Přesně tak. Basák Václav Moldan se mnou hrál už na střední škole a bubeníka Jana Nikendeye jsme potkali v Liberci díky labelu.

Minulý rok jste nahrávali první singl Shelter Love pod jménem Silver Springs u Martina Havlena. Vyšel v lednu a poté jste na to navázali hned prvního dubna EPčkem Limbo. Na internetu píšete, že chcete přesvědčit unavenou lokální scénu o aktuálnosti indie rocku. Čím si myslíš, že vaše hudba okysličuje zdejší scénu a z čeho odvozujete onu unavenost?
Tam se píše o vibeu. Většinou máš z lokálních kapel smutný pocit než veselý, kdežto naše hraní se prezentuje pozitivnějším nábojem, a to i když hrajeme mollové melodie. Snažíme se šlapat i v klidných skladbách, kam dáváme energičtější základ.

Takže baladu v repertoáru nemáte?
Naopak. Právě připravujeme nové EP, kde se pohybujeme v poklidnějších rovinách. Plánovaný singl bude znatelně klidnější.


Součástí výhry talentové soutěže 1BAND2PLAY je vydání alba pod záštitou hudebního magazínu Full Moon...
Plánujeme přes léto nahrávat EPčko, které vydáme počátkem podzimu. Nějaké songy tak už máme hotové, jiné budeme dodělávat u Martina Havlena v Liberci.

Martin Havlen je v poslední době poměrně populární. Proč padla volba na něj?
Hráli jsme v Liberci v baru Vokno, což byl náš vůbec první koncert v Česku. Tam jsme se seznámili s Radem Rabinou, který s Martinem založil label No Go. Při druhém koncertu nás Rado seznámil s Martinem.

Ono to ale vypadá, jako že jste si založili label a vydáváte si svoje věci sami. Jak to je?
Label vznikl počátkem tohoto roku, což vyšlo shodou okolností časově stejně jako oznámení naší kapely. Jedná se tedy o velice čerstvou věc. Momentálně Martin s Radem nabírají nebo plánují nabírat nová jména a postupně se rozrůstat. Takže ano, možná to vypadá, jak říkáš, ale to je dané časem oznámení.

Jak dlouho koncertujete?
Sice existujeme už dva roky, ale dříve jsme koncertovali pod starým názvem a spíš jen pro přátele. Od oficiálního oznámení kapely jsme měli sedm koncertů. Zatím se rozehráváme.

Jak se ti podařilo přesvědčit vašeho kytaristu, plnohodnotného Američana, jehož jediným kontaktem s Českem jsi byl ty, přestěhovat se?
Pro začínající kapely jsou podmínky v Americe velice těžké, určitě by se tam nepovedl takový hezký start jako tady. Lidi tu jsou otevřenější hudbě, panuje tu příjemná atmosféra vůči kapelám a zároveň existuje nějaké zázemí. S tím jsem za Elijahem přišel a ani jsem ho nemusel dlouho přemlouvat. Chtěl hrát, tak jsme si řekli: „Budeme hrát a je jedno kde.“

Odkud berete inspiraci k psaní textů? Jedná se o abstrakci a niterní pocity nebo máš ambici ovlivňovat posluchače prostřednictvím postojů a sdělení?
My do textů dáváme náladu a pocit, který chceme, aby skladba vyvolala. Takže píšeme nejdříve hudbu a následně text. Jen u několika málo skladeb byl opačný proces. Světonázor nikomu vnucovat nechceme...

Pokračování poslouchejte na vlnách rádia StreetCulture:


Info

www.facebook.com/silverspringsofficial

Live: 1Band2Play 2017: David Invalid + Ette Enaka + Silver Springs
24.05.2017 20:00 | Klub FAMU, Praha
www.facebook.com/events/999483690185980

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Julie Hrnčířová: Ráda vymýšlím příběhy

su 08.01.2021

Sochař a fotograf Richard Wentworth prohlásil, že cigaretová krabička, podpírající nohu od stolu může mít v sobě větší sílu než sochy Henryho Moorea... Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Libuše Jarcovjáková: Sednu na náměstí a čekám, co přijde

Michal Pařízek 08.01.2021

Její výstavu Evokativ vyhlásil britský deník The Guardian výstavou roku, většina snímků přitom vznikla před několika desítkami let. Talent a dílo Libuše Jarcovjákové v rozhovoru Michala Pařízka.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: K uzdravení potřebujeme jen mír (Aigel)

Maria Pyatkina 07.01.2021

Právě zážitky ze soudní síně, komunikace s orgány a návštěv milovaného v cele daly vzniknout projektu Aigel, který přinesl do ruského undergroundu nová ostrá témata.

Jiří Kotača (Cotatcha Orchestra): Bigbandová scéna zažívá renesanci

Anna Mašátová 07.01.2021

Co přinesla letošní krize, co musí zvládat kapelník i jaký je stav bigbandové scény hodnotí v následujícícm rozhovoru kapelník Cotatcha Orchestra.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Tomáš Tkáč: Akordů máš sedm - a dva jsou na píču

Lukáš Grygar 06.01.2021

"Tomáše jsem potkal v jeho pětadvaceti, teď si ke třicetinám nadělil druhou sólovou desku a navrch debut dvojice Něco něco, kterou tvoří s Alžbětou Trusinovou." Grygar zpovídá Tkáče.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Dan Bejar (Destroyer): V tu chvíli to poznáš

Jakub Peřina 06.01.2021

"Představte si, že je vám čtyřicet sedm let a vydáváte svojí dvanáctou desku. Jaké jsou vůbec šance, že bude jedna z vašich nejlepších?" ptá se Jakub Peřina v rozhovoru s…

Lukáš Heczko (Lodičky Dokořán): Válčíme s předsudky vůči Karviné

Golden Schwarz 18.12.2020

Iniciativa Dokořán se jmenuje sdružení, které už roky dělá Karvinou lepší. Jak se místu daří?

Miloš Hroch, Karel Veselý: Nechceme ghetto, kde se bavíme pořád ve stejné sestavě

Libor Staněk 15.12.2020

Playlisty temných nálad několika posledních dekád, které se přívalem společenských krizí stávají čím dál úzkostnějšími? Nejen o knize dua Veselý Hroch.

Bare Escape: Měli bychom chodit do ulic nadávat

Nela Bártová 14.12.2020

Měli bychom chodit do ulic více demonstrovat a nadávat. Snad brzy přijde událost, která vyvolá chybějící spontánnost, říkají Bare Escape, kteří letos chystají už druhou desku.

Full Moon 10: Šéfredaktorské tipy Michala Pařízka

redakce 10.12.2020

Poslední výběr nejlepších textů za deset let Full Moonu připravil šéfredaktor Michal Pařízek.