Články / Reporty

Sklípkani a vopice (Full of Hell, The Body & Co.)

Sklípkani a vopice (Full of Hell, The Body & Co.)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 10.07.2019

Někde na pomezí zaplivaných Vysočan a ne o moc lepšího Žižkova stojí klub Modrá Vopice. Skřípění z vlakového nádraží Libeň je tu rajskou hudbou a pivo ze zasviněných trubek slastí. Hezky schovaný punkový srub dokonale reprezentuje svět kolem, vybydlené staré předměstí se svéráznou atmosférou. Oáza pro thrashery a všechny bytosti připravené rozsekat se navzájem v kotli, jen tomu dát ten správný podkres. Temnota, brutalita a agrese byly tématy i katarzí pondělního soirée.

Trika Napalm Death a Primitive Man na plném parketu rozhýbala pražská kapela Insistent. Prasečina, jak se říká. Bubenické krupobití, roztříštěné kytarové tóny a umocněný basový randál. Deset nebo třicet písniček v půlhodinovém masakru posloužilo jako příjemný výplach a kalibrace těl na zbytek večera.

S Decultivate dostal hlukový moloch jasnější tvar a dynamiku. Rytmické intriky chaotického hardcoru, crustové spády a misantropií nasáklé texty se nenuceně zarývaly pod kůži. „Tahle nenávist mne pohlcuje, nesnažím se odmítnout. Znechucen existencí, daleko od lidskosti, nenáviděn všemi, lásku neopětuji nikomu,“ řval zpěvák Zdeněk Frýba se smutnýma očima plnýma vzteku a beznaděje, zatím co máchal stojanem od mikrofonu kolem sebe. Plné odevzdání, hardcore/punk v nejsyrovější podobě.

Americké duo The Body z Rhode Islandu, jež tvoří kytarista a zpěvák Chip King s bubeníkem Leem Bufordem (který zůstal doma, ale poslal za sebe adekvátního náhradníka), doplnil Jan Tomáš (Tomáš Palucha, Lvmen), který sekundoval i šumy a skřípoty na krabičkové efekty. Plíživé kytarové tóny rozbíjela burácivá bicí, do nichž vstupoval Kingův nezapomenutelný ječák. Sludgemetalové riffy se propadaly do doommetalových poloh, které pohlcovaly sál v temné hypnotické repetici. Nic pro netrpělivé. Poslechový set, který si hrál s gradací a hranicemi odporně špinavého ladění.

fotogalerii z koncertu omrkněte tady

Na Full of Hell se stálo i na stolech u merche. Headliner kombinoval vše, co hráli jeho předchůdci, od grindcorové mánie přes do krve zažranou nasranost až po noisové útoky. Bubeník vypadal jako Tommy Wiseau na amfetaminu, zbytek kapely produkoval nesmyslně hlasitý bordel, jehož středobodem byl zpěvák Dylan Walker. Sklípkan, kterého má vytetovaného na hlavě, se chtěl očividně dostat ven. Walker se zmítal v křečích, zatímco se jeho vřískavý falzet měnil v démonický growl a nelidské sípání. Zběsilý crowdkill v kotli završil nečekaný skok prodavače merchandise s rozběhem do lidí. Koncert šel na dřeň ve všech možných ohledech, napadal fyzické i zvukové hranice, ovšem s vytouženou katarzí nakonec. Marast a vykoupení.

Info

Full of Hell (us) + The Body (us) + Decultivate + Insistent
8. 7. 2019 Modrá Vopice, Praha

foto © Lucia Banáková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.

Poslouchat až do rána (Becca Stevens)

Karolina Veselá 10.11.2019

Největší obdiv ale putoval k hlavní hvězdě večera. Mezi Beccou Stevens z nahrávek a tou, co stála na pódiu, nebyl jediný slyšitelný rozdíl.

Hádanky z Utrechtu #2: O hvězdách a světle

Michal Pařízek 09.11.2019

Zajímalo by mě, zda v té době už věděla, že o pár hodin později ve vloženém a do poslední chvíle utajeném slotu vystoupí taková hvězda jako Björk.

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Jan Starý 08.11.2019

Na festivalu Struny podzimu se každoročně najde i pár událostí, které jdou nad rámec preciznosti a dobrého vkusu k něčemu skutečně zásadnímu...

Hádanky z Utrechtu I.: Las reinas

Michal Pařízek 08.11.2019

La Bruja del Texcoco může zavánět queer burleskou, ale takové je Mexiko – trocha šuntu a šarlatánství protřepaná s kouzelnou nadsázkou. Mexiko v Utrechtu.

Supergroup ne tak super (Petbrick)

Dominik Polívka 07.11.2019

„Zkouška byla docela hlasitá, bude to chtít špunty,“ slyším od promotéra. Hlasitost však nebyla tím, co trhalo uši, byla to nesouhra obou muzikantů...

Zásadní Xenakis: Ohýbání zvukoprostoru

Jan Starý 07.11.2019

Napětí nemělo vrchol nebo řešení, mohlo jen pokračovat po nejasné, fascinující cestě vpřed...

What the fuck am I doing here (Blood Red Shoes)

Jonáš Sudakov 06.11.2019

Kto po Pixies odchádzal sklamaný, že Blood Red Shoes stratili drive a po novom albume to už nie je ono, toho show v Lucerne musela presvedčiť o opaku.