Dominik Polívka | Články / Reporty | 10.07.2019
Někde na pomezí zaplivaných Vysočan a ne o moc lepšího Žižkova stojí klub Modrá Vopice. Skřípění z vlakového nádraží Libeň je tu rajskou hudbou a pivo ze zasviněných trubek slastí. Hezky schovaný punkový srub dokonale reprezentuje svět kolem, vybydlené staré předměstí se svéráznou atmosférou. Oáza pro thrashery a všechny bytosti připravené rozsekat se navzájem v kotli, jen tomu dát ten správný podkres. Temnota, brutalita a agrese byly tématy i katarzí pondělního soirée.
Trika Napalm Death a Primitive Man na plném parketu rozhýbala pražská kapela Insistent. Prasečina, jak se říká. Bubenické krupobití, roztříštěné kytarové tóny a umocněný basový randál. Deset nebo třicet písniček v půlhodinovém masakru posloužilo jako příjemný výplach a kalibrace těl na zbytek večera.
S Decultivate dostal hlukový moloch jasnější tvar a dynamiku. Rytmické intriky chaotického hardcoru, crustové spády a misantropií nasáklé texty se nenuceně zarývaly pod kůži. „Tahle nenávist mne pohlcuje, nesnažím se odmítnout. Znechucen existencí, daleko od lidskosti, nenáviděn všemi, lásku neopětuji nikomu,“ řval zpěvák Zdeněk Frýba se smutnýma očima plnýma vzteku a beznaděje, zatím co máchal stojanem od mikrofonu kolem sebe. Plné odevzdání, hardcore/punk v nejsyrovější podobě.
Americké duo The Body z Rhode Islandu, jež tvoří kytarista a zpěvák Chip King s bubeníkem Leem Bufordem (který zůstal doma, ale poslal za sebe adekvátního náhradníka), doplnil Jan Tomáš (Tomáš Palucha, Lvmen), který sekundoval i šumy a skřípoty na krabičkové efekty. Plíživé kytarové tóny rozbíjela burácivá bicí, do nichž vstupoval Kingův nezapomenutelný ječák. Sludgemetalové riffy se propadaly do doommetalových poloh, které pohlcovaly sál v temné hypnotické repetici. Nic pro netrpělivé. Poslechový set, který si hrál s gradací a hranicemi odporně špinavého ladění.
fotogalerii z koncertu omrkněte tady
Na Full of Hell se stálo i na stolech u merche. Headliner kombinoval vše, co hráli jeho předchůdci, od grindcorové mánie přes do krve zažranou nasranost až po noisové útoky. Bubeník vypadal jako Tommy Wiseau na amfetaminu, zbytek kapely produkoval nesmyslně hlasitý bordel, jehož středobodem byl zpěvák Dylan Walker. Sklípkan, kterého má vytetovaného na hlavě, se chtěl očividně dostat ven. Walker se zmítal v křečích, zatímco se jeho vřískavý falzet měnil v démonický growl a nelidské sípání. Zběsilý crowdkill v kotli završil nečekaný skok prodavače merchandise s rozběhem do lidí. Koncert šel na dřeň ve všech možných ohledech, napadal fyzické i zvukové hranice, ovšem s vytouženou katarzí nakonec. Marast a vykoupení.
Full of Hell (us) + The Body (us) + Decultivate + Insistent
8. 7. 2019 Modrá Vopice, Praha
foto © Lucia Banáková
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.