Články / Reporty

Slibné hvězdy a Češi Čechům

Slibné hvězdy a Češi Čechům

Anna Pleslová | Články / Reporty | 23.06.2013

Musím přiznat, že jsem si v brzkém odpoledni nechala ujít Piano a dorazila až na MidiLidi. Ano, jistě jsem propásla skvělé vystoupení, ale nápisy Sale ve výlohách se nedají jen tak přejít.

MidiLidi byli tou pravou after party za horečným nakupováním. Petr Marek si voodoo pohyby a zlomeným prstem publikum hned podmanil, jejich jednoduché texty a stále se opakující melodie jsou jako dělané pro živé podání.

Češi mají rádi Čechy, a tak se většina publika přesunula k hlavnímu podiu na další domácí kapelu – Zrní. Dvojník Vojty Dyka s doktorem Housem za kytarou do toho šlapali od první noty. Když je něco spojené s lidovou hudbou, máte hned strach, že to bude unylé jako Čechomor po chloroformu, naštěstí to bylo právě naopak. A texty nejsou jen o lásce, ale také třeba o lesích a hejkalech. Jaká to příjemná změna!Po jejich setu se nad Ladronkou přehnal menší déšť, zachránili nás přilehlé stromy a pivařské stany.

A pak už se čekalo na Citizens!! První vykřičník mají v názvu a ten druhý je můj. Pro některé to možná byla jen hudba, co hraje v reklamě na mobilního operátora, pro jiné, mě nevyjímaje, to byla stoupající hvězda britské indie scény, která vytvořila nadprůměrně povedený debut. Očekávání byla velká. Kluci nastoupili a předvedli výborný výkon, jen publikum zůstalo trochu chladné. Ani pár naučených českých slovíček nepomohlo, nejsou to prostě čeští „občani“, no.

Přišel hlad a s ním dlouhá cesta pro halušky a zpět a než jsme se nadáli, už tu stál headliner celého festivalu – americký soulový zpěvák Aloe Blacc v perfektním obleku. Začal Hey Brother z nového alba, ale pak už sázel hlavně písně z debutu. Jsou možná rychlejší a více se hodí na koncerty, ale většina lidí zná druhou desku, kterou se proslavil. Publikum se nemělo čeho chytit, navíc kapela všechny písně rozplizla do neúměrně dlouhých jamovacích session, až se jakýkoliv náboj vytratil. Celý set zachránily až dva poslední, novější songy I Need Dollar a Loving You. I přes lehké zklamání na konci bylo jasné, že United Islands oslavili desáté narozeniny s grácií.

Info

United Islands České Spořitelny
22. 6. 2013, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace