David Stoklas | Články / Reporty | 12.03.2023
Skrz hněvivé grimasy cedit úsměvy. V úzkosti hledat východiska, v beznaději vykoupení a být tím vším pohlcen. Preoccupations se po šesti letech vrátili do Prahy.
Být na turné několik týdnů a nedat to na sobě znát, to není jen tak, jenže hned zkraje frontman Preoccupations Matt Flegel do mikrofonu zařval, že se jedná o poslední štaci téhle šňůry. Úlevu vystřídala dravost a můj strach z toho, že by to mohli odfláknout, zmizel s prvními údery do strun baskytary. Nasadit bajonety! Když přeložíme první song z jejich poslední desky Arrangements a zároveň otvírák setu.
Vellocet Roll tentokrát hráli v plné sestavě. I se ságem. Kytarová stěna, co místy shoegazeově zvonila do obitých zdí, vybuzená basa a mezi těmito vlnami naléhavý vokál. Oproti studiovkám, kdy jednotlivé nástroje tvoří spíš jednotlivé nitě běžící vedle sebe, někdy mezi sebou, je jejich živák vždy mohutný chuchvalec. „Si na konci nebo chceš vidět víc?“ Pak nastal čas na „krále Preoccupations“, jak je superlativně uvedl František Převorovský.
Nové skladby byly spíše intermezzem a čekáním na ty staré. Arrangements není špatná deska a možná to bylo tou nedočkavostí, ale energie z kanadské kapely, i z prostoru pod nimi, byla cítit až při obligátních věcech jako Bunker Buster nebo Memory. Nevděčná práce nosit nový materiál, když všichni čekají na to, co slyšeli stokrát. Nicméně na novince stále drží úzkostnou linku a zabývají se podobnými problémy do zblbnutí, což je možná dáno i tím, že Flegel prý nahrával vokály ve sklepě bez oken, zato se šváby.
Když se to ale potkalo, bylo to intenzivní. Skladby plné deziluze, rezignace a úzkosti. Flegelovy basové linky, typicky hrané v horních polohách krku, doplňoval svým černokněžnickým chraplákem a slova, co mu šla z hrdla, uváděla do transu a působila bolest. A Mike Wallace standardně dohrál koncert bez trička a údery do bicích provázel pološílenými grimasami. Slovo tíseň je dneska nadužívané. Asi proto, že v ní jsme.
Preoccupations (can) + Vellocet Roll
11. 3. 2023 Underdogs‘, Praha
foto © Tereza Kunderová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.