Články / Recenze

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang | Články / Recenze | 25.11.2019

Pějme ódy, američtí alternativní rockeři Wilco se po třech letech vrací s novou, jedenáctou studiovkou. Po vydání poslední desky Schmilco (2016) frontman Jeff Tweedy nezahálel. Vydal tři sólová alba a knihu memoárů Let's Go (So We Can Get Back). A zatímco Tweedy co půl roku oznamoval novinku, ať v podobě nahrávky nebo knihy, kytarista Nels Cline natočil se svým kvartetem The Nels Cline 4 avantgardně laděnou jazzovou desku Currents, Constellations (2018).

Melancholické album Wilco s ironickým názvem Ode to Joy obsahuje jedenáct skladeb o samotě a osamění. Písně jsou, například oproti Star Wars (2015), kompozičně jednoduché. Všechny mají nezaměnitelný rukopis, který tkví v působivém aranžmá, harmonické hravosti a překvapivých, často i nenápadných přechodech. Tweedyho písňové formy, které drží album pohromadě, jsou jako vždy záměrně narušovány, nicméně v tomto případě nejsou destruovány.

Tweedyho zpěv zní zpočátku nesměle, ale jako by s každým dalším taktem získával sebejistotu a vlastní témbr. Nahrávku otevírá píseň Bright Leaves. Na minimálním prostoru slyšíme výbornou práci s dynamikou a s výsledným mixem, který z malé skladby udělá skladbu bohatou a vrstevnatou. Tento postup je příznačný pro celé album. V Quiet Amplifier jsme svědky nabalování nástrojových vrstev na monotónní tep, až ke konečnému ohlušujícímu rozpadu. Kompozičně nejpůsobivější je kontrastní zařazení skladby Love Is Everywhere (Beware) za minimalistickou a syrovou We Were Lucky, kde je těžké ubránit se přirovnání k soundtracku Neila Younga k filmu Mrtvý muž. An Empty Corner je dohra, kde Wilco opět předvedou bezchybnou práci s aranžmá – ambientní podklad s vyčnívajícími střípky basy, bicích, kytary a Tweedyho vokálu.

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci. Vybudovali podmanivé, zároveň však na své poměry nezvykle strohé a místy bohužel i jednotvárné album. Místy se neubráníme pocitu, že slyšíme pokračování Tweedyho sólovky Warmer (2018) v instrumentaci kapely Wilco, a to je škoda.

Ode to Joy je deska nabitá klidnou pulsující energií a notnou dávkou melancholie. Není tu však důvod k zádumčivosti, neboť například ironické „Love is here, beware“ překlene všechen smutek a dává naději. Stejně jako celé album.

Info

Wilco - Ode To Joy (2019, dBpm)
web interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jiskra nostalgie (Crywank)

Veronika Tichá 23.11.2021

Crywank mohou působit písničkářsky nebo folkově, sami se ale tomuto označení vždycky bránili.

Napíšu tobě, ty zas mi (Gudrun Gut + Mabe Fratti)

Richard Kutěj 04.11.2021

Gudrun Gut a Mabe Fratti vytvořily svébytný mix experimentální elektroniky, ambientu a klubových vlivů.

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace