Články / Recenze

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang | Články / Recenze | 25.11.2019

Pějme ódy, američtí alternativní rockeři Wilco se po třech letech vrací s novou, jedenáctou studiovkou. Po vydání poslední desky Schmilco (2016) frontman Jeff Tweedy nezahálel. Vydal tři sólová alba a knihu memoárů Let's Go (So We Can Get Back). A zatímco Tweedy co půl roku oznamoval novinku, ať v podobě nahrávky nebo knihy, kytarista Nels Cline natočil se svým kvartetem The Nels Cline 4 avantgardně laděnou jazzovou desku Currents, Constellations (2018).

Melancholické album Wilco s ironickým názvem Ode to Joy obsahuje jedenáct skladeb o samotě a osamění. Písně jsou, například oproti Star Wars (2015), kompozičně jednoduché. Všechny mají nezaměnitelný rukopis, který tkví v působivém aranžmá, harmonické hravosti a překvapivých, často i nenápadných přechodech. Tweedyho písňové formy, které drží album pohromadě, jsou jako vždy záměrně narušovány, nicméně v tomto případě nejsou destruovány.

Tweedyho zpěv zní zpočátku nesměle, ale jako by s každým dalším taktem získával sebejistotu a vlastní témbr. Nahrávku otevírá píseň Bright Leaves. Na minimálním prostoru slyšíme výbornou práci s dynamikou a s výsledným mixem, který z malé skladby udělá skladbu bohatou a vrstevnatou. Tento postup je příznačný pro celé album. V Quiet Amplifier jsme svědky nabalování nástrojových vrstev na monotónní tep, až ke konečnému ohlušujícímu rozpadu. Kompozičně nejpůsobivější je kontrastní zařazení skladby Love Is Everywhere (Beware) za minimalistickou a syrovou We Were Lucky, kde je těžké ubránit se přirovnání k soundtracku Neila Younga k filmu Mrtvý muž. An Empty Corner je dohra, kde Wilco opět předvedou bezchybnou práci s aranžmá – ambientní podklad s vyčnívajícími střípky basy, bicích, kytary a Tweedyho vokálu.

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci. Vybudovali podmanivé, zároveň však na své poměry nezvykle strohé a místy bohužel i jednotvárné album. Místy se neubráníme pocitu, že slyšíme pokračování Tweedyho sólovky Warmer (2018) v instrumentaci kapely Wilco, a to je škoda.

Ode to Joy je deska nabitá klidnou pulsující energií a notnou dávkou melancholie. Není tu však důvod k zádumčivosti, neboť například ironické „Love is here, beware“ překlene všechen smutek a dává naději. Stejně jako celé album.

Info

Wilco - Ode To Joy (2019, dBpm)
web interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zbytky cukrkandlu (Tindersticks)

Richard Kutěj 07.04.2020

Asi takto. Pinky in the Daylight je ode dne, co vyšlo tohle album, nejlepším slaďákem ever.

Pohyby ledu, součást větší hry

prof. Neutrino 14.03.2020

Do Gravensteenova románu je absorbována většina atributů současné literatury – záhadná vražda, detektivní zápletka, prostředí investigativní žurnalistiky, manipulace s fakty.

Došla vodka, došla kola, zůstává blues (Streichl)

Jiří Vladimír Matýsek 13.03.2020

Ostravský bard, který dokázal do svých textů otisknout onu bluesovou náladu, opravdovost a zkušenost nelehkého života.

Reflexe dnešní doby (DJ Shadow)

Dominik Polívka 01.03.2020

Our Pathetic Age není nijak průlomové album, je však precizně poskládané, osobité a věrně zachycuje současnost co do zvuku i textu.

Making me sparkle (Blue Hawaii)

Karolina Veselá 23.02.2020

Nostalgicky se vracejí k hudbě svého mládí, a tak něžné a snové vokální party podkládají tranceovými a garageovými beaty.

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 22.02.2020

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou.

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.