Články / Recenze

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang | Články / Recenze | 25.11.2019

Pějme ódy, američtí alternativní rockeři Wilco se po třech letech vrací s novou, jedenáctou studiovkou. Po vydání poslední desky Schmilco (2016) frontman Jeff Tweedy nezahálel. Vydal tři sólová alba a knihu memoárů Let's Go (So We Can Get Back). A zatímco Tweedy co půl roku oznamoval novinku, ať v podobě nahrávky nebo knihy, kytarista Nels Cline natočil se svým kvartetem The Nels Cline 4 avantgardně laděnou jazzovou desku Currents, Constellations (2018).

Melancholické album Wilco s ironickým názvem Ode to Joy obsahuje jedenáct skladeb o samotě a osamění. Písně jsou, například oproti Star Wars (2015), kompozičně jednoduché. Všechny mají nezaměnitelný rukopis, který tkví v působivém aranžmá, harmonické hravosti a překvapivých, často i nenápadných přechodech. Tweedyho písňové formy, které drží album pohromadě, jsou jako vždy záměrně narušovány, nicméně v tomto případě nejsou destruovány.

Tweedyho zpěv zní zpočátku nesměle, ale jako by s každým dalším taktem získával sebejistotu a vlastní témbr. Nahrávku otevírá píseň Bright Leaves. Na minimálním prostoru slyšíme výbornou práci s dynamikou a s výsledným mixem, který z malé skladby udělá skladbu bohatou a vrstevnatou. Tento postup je příznačný pro celé album. V Quiet Amplifier jsme svědky nabalování nástrojových vrstev na monotónní tep, až ke konečnému ohlušujícímu rozpadu. Kompozičně nejpůsobivější je kontrastní zařazení skladby Love Is Everywhere (Beware) za minimalistickou a syrovou We Were Lucky, kde je těžké ubránit se přirovnání k soundtracku Neila Younga k filmu Mrtvý muž. An Empty Corner je dohra, kde Wilco opět předvedou bezchybnou práci s aranžmá – ambientní podklad s vyčnívajícími střípky basy, bicích, kytary a Tweedyho vokálu.

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci. Vybudovali podmanivé, zároveň však na své poměry nezvykle strohé a místy bohužel i jednotvárné album. Místy se neubráníme pocitu, že slyšíme pokračování Tweedyho sólovky Warmer (2018) v instrumentaci kapely Wilco, a to je škoda.

Ode to Joy je deska nabitá klidnou pulsující energií a notnou dávkou melancholie. Není tu však důvod k zádumčivosti, neboť například ironické „Love is here, beware“ překlene všechen smutek a dává naději. Stejně jako celé album.

Info

Wilco - Ode To Joy (2019, dBpm)
web interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vedle mne jste všichni jenom básníci (Topinka vs. Rimbaud)

Valentýna Žišková 14.05.2021

Kniha představuje pozoruhodný případ díky své opoře v dobových textech a dokumentech i explicitně osobnímu a emocionálnímu pohledu na Rimabaudovu osobu.

Hledači věčné krásy (Kittchen)

Jiří Přivřel 13.05.2021

Kittchen se po šesti letech prodýchal k nové desce. Po čase stráveném ve vícehlavé smečce Zvíře jménem Podzim zase sólo.

Pornoučitelka a děti jako vězňové svých rodičů

Viktor Palák 13.05.2021

Smolný pich těží z pandemického období, během kterého byl natočen, nabízí ale víc než jen odraz neuróz, které tahle doba způsobila.

Morbidně zábavní, pochmurní, živější než kdy jindy (Arab Strap)

Veronika Jastrzembská 10.05.2021

Živá, surová, místy až hmatatelná hudba, doplněná o klávesy, smyčce a dechové nástroje připomíná soundtrack k reálnému, ovšem poněkud ponurému životu.

Akkamiau a ediakarská fauna

Petr Mareš 08.05.2021

Koncept nahrávky evokuje tzv. ediakarskou faunu – jednoduché tajemné organismy, které se v oceánech objevily zhruba před půlmiliardou let.

Pocit magie u ohně (Bios)

Richard Kutěj 07.05.2021

Zvuky a melodie stojí často na prazvláštně jednoduše pokroucených linkách, které se nesou jako klubko hadů, ze kterého neustále vykukuje jiná hlava.

Bolesť a radosť (Cassandra Jenkins)

Michal Mikuláš 03.05.2021

An Overview on Phenomenal Nature sa nepočúva ľahko. Autorka sa svojimi spoveďami odhaľuje tak veľmi, že človek sa až hanbí tej blízkosti.

Slova i varhany s vozembouchem (Petr Nikl & Miroslav Černý)

Adéla Polka 30.04.2021

Hudebníček evokuje představu zpěvníku pro děti. Jenže jedním z tvůrců této knihy s cédéčkem uvnitř je Petr Nikl a ten rozhodně netvoří výhradně pro dětské obecenstvo.

Tunelem do neznáma. Nebo do sebe. (The Bug & Dis Fig)

Václav Valtr 29.04.2021

Dis Fig na Blue odložila svůj producentský um a plně se oddala vokálům, které zde tvoří lyrickou plochu, organicky propojenou se zvukem Bugova apokalyptického dancehallu.

Potulky po americkom kontinente s Wild Pink

Michal Mikuláš 27.04.2021

Prichádzajú s albumom číslo tri, na ktorom nie je cítiť hektika života rockandrollových stars...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace