Články / Recenze

Smutné zprávy pro vyznavače čisté rasy (Karin Bojsová)

Smutné zprávy pro vyznavače čisté rasy (Karin Bojsová)

prof. Neutrino | Články / Recenze | 16.02.2019

"Dějiny lidstva neseme každý v sobě. Náš vlastní genom lze číst jako knihu o posledních desítkách tisíc let," píše novinářka Karin Bojsová ve své práci Mých prvních 54 000 let, kterou sestavila z nejnovějších poznatků evoluční genetiky a archeologie. Motivací jí byl zájem o vlastní genealogický strom, sahající až kamsi do prehistorie, kde vznikaly první kultury lovců, zemědělců a později celá indoevropské civilizace.

Bojsová navštívila mnoho muzeí a konferencí a vyzpovídala desítky vědců, kteří došli leckdy i ke kontroverzním závěrům (např. jestli migrace byla rozhodující pro vývoj určité kultury, či nikoli). Cestou se zastavila u Sámů, Basků či na Kypru, rovněž poutavě popisuje první setkání lidí s neandrtálci, dávnou úrodnou zem Doggerland na severu Evropy, která je dnes pod hladinou moře (že by bájná Atlantida?), nebo bojovné Vikingy, kteří jako první dopluli až k břehům Ameriky či byli jedním z národů, který byl u základů prvního ruského státu. Neméně pozoruhodným střípkem k poznání lidské minulosti je i naše věstonická Venuše a lovci mamutů u Brna či proslulá megalitická observatoř Stonehenge. Jedna z kapitol dokonce nese lákavý název První pivo, které kvůli obsahu alkoholu bylo prý zásadním vynálezem lidstva, vedle objevu hudby, keramiky, kola nebo plužního zemědělství. Autorka neopomene ani naše „blízké příbuzné“ psy a kočky, které nás od pradávna následují, zajímavější je ovšem následování koní člověkem, což v důsledku urychlilo šíření genů i kulturních vzorců.

V knize si přečteme i základní středoškolské poznatky, které jsou sice všeobecně známé, ale stále zasahují do těch nejsoučasnějších společenských problémů. Evoluční teorii sice proslavil Darwin, zakladatelem genetiky však byl jeho méně známý současník, brněnský opat Gregor Mendel… Později Stalin zakázal genetický výzkum jako buržoazní pavědu a Hitler zneužil genetiku k rasové biologii, což vyústilo až k eugenice, tedy šlechtění lidí do jediné a dokonalé rasy.

Inspirativní kniha Bojsové potvrzuje názor moderní archeogenetiky, že všichni máme předky v Africe, kteří žili zhruba před 200 000 lety a postupnou migrací osídlili Evropu a další kontinenty. Analýza DNA pak dokazuje mísení napříč kulturami a jejich vzájemné ovlivňování od nepaměti. Smutná zpráva pro ty, kdo by stále chtěli věřit na nadřazené „čisté“ rasy – všichni lidé jsou si příbuzní, bez ohledu na barvu pleti či místní kulturní odlišnosti.

Info

Karin Bojsová - Mých prvních 54 000 let (Paseka, 2018)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.