prof. Neutrino | Články / Recenze | 16.02.2019
"Dějiny lidstva neseme každý v sobě. Náš vlastní genom lze číst jako knihu o posledních desítkách tisíc let," píše novinářka Karin Bojsová ve své práci Mých prvních 54 000 let, kterou sestavila z nejnovějších poznatků evoluční genetiky a archeologie. Motivací jí byl zájem o vlastní genealogický strom, sahající až kamsi do prehistorie, kde vznikaly první kultury lovců, zemědělců a později celá indoevropské civilizace.
Bojsová navštívila mnoho muzeí a konferencí a vyzpovídala desítky vědců, kteří došli leckdy i ke kontroverzním závěrům (např. jestli migrace byla rozhodující pro vývoj určité kultury, či nikoli). Cestou se zastavila u Sámů, Basků či na Kypru, rovněž poutavě popisuje první setkání lidí s neandrtálci, dávnou úrodnou zem Doggerland na severu Evropy, která je dnes pod hladinou moře (že by bájná Atlantida?), nebo bojovné Vikingy, kteří jako první dopluli až k břehům Ameriky či byli jedním z národů, který byl u základů prvního ruského státu. Neméně pozoruhodným střípkem k poznání lidské minulosti je i naše věstonická Venuše a lovci mamutů u Brna či proslulá megalitická observatoř Stonehenge. Jedna z kapitol dokonce nese lákavý název První pivo, které kvůli obsahu alkoholu bylo prý zásadním vynálezem lidstva, vedle objevu hudby, keramiky, kola nebo plužního zemědělství. Autorka neopomene ani naše „blízké příbuzné“ psy a kočky, které nás od pradávna následují, zajímavější je ovšem následování koní člověkem, což v důsledku urychlilo šíření genů i kulturních vzorců.
V knize si přečteme i základní středoškolské poznatky, které jsou sice všeobecně známé, ale stále zasahují do těch nejsoučasnějších společenských problémů. Evoluční teorii sice proslavil Darwin, zakladatelem genetiky však byl jeho méně známý současník, brněnský opat Gregor Mendel… Později Stalin zakázal genetický výzkum jako buržoazní pavědu a Hitler zneužil genetiku k rasové biologii, což vyústilo až k eugenice, tedy šlechtění lidí do jediné a dokonalé rasy.
Inspirativní kniha Bojsové potvrzuje názor moderní archeogenetiky, že všichni máme předky v Africe, kteří žili zhruba před 200 000 lety a postupnou migrací osídlili Evropu a další kontinenty. Analýza DNA pak dokazuje mísení napříč kulturami a jejich vzájemné ovlivňování od nepaměti. Smutná zpráva pro ty, kdo by stále chtěli věřit na nadřazené „čisté“ rasy – všichni lidé jsou si příbuzní, bez ohledu na barvu pleti či místní kulturní odlišnosti.
Karin Bojsová - Mých prvních 54 000 let (Paseka, 2018)
web nakladatelství
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.