Články / Reporty

Snad je to pocitem... (The Smile)

Snad je to pocitem... (The Smile)

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 21.05.2022

„Play Creep!“ Kartonová cedulka s tímto nápisem je jedna z prvních věcí, které si na pražské premiéře The Smile všímám. Není jediná. Kdy už si konečně přestaneme z kapel dělat živé jukeboxy a tvářit se rozmrzele, když zrovna nezahrají „tu naši“? Smysl to jakžtakž dává, pokud stojí na pódiu skutečně ta formace, jejíž hity očekáváme. Ale mávat kartonovou cedulkou s tímto nápisem a dožadovat se skladby jiné kapely, byť s Radiohead pochopitelně personálně svázané, mi přijde buď drzé nebo neuctivé.

Ti, kteří přišli na „očesanou verzi Radiohead", měli pochopitelně smůlu. A cedule a trička s tím nic neudělaly. Thoma Yorkea a Jonnyho Greenwooda, jakkoliv klíčové osobnosti kultovní britské kapely, nyní plně vytěžují The Smile. Tím třetím do party, a jak se živě ještě více než na desce A Light to Attract Attention ukázalo, klíčovým kolečkem v soukolí, je bubeník Tom Skinner. Ten večer zněl, s jednou jedinou výjimkou, Yorkeovou sólovkou Feeling Pulled Apart by Horses na úplný závěr, pouze repertoár The Smile. Zazněla tedy jen pár dnů stará deska a bylo znát, že kapela se na pódiu s novým repertoárem teprve sehrává. Reakce publika ale byla bouřlivá. Většina očividně přišla správně.

Sehrává s novým repertoárem… Ne že by za pochodu vznikaly nové verze písní – to, jak zazněly na pražské štaci, bylo studiovým verzím, i díky výbornému zvuku, velice blízké. Spíše to bylo patrné na drobných organizačních chybkách, jako byla třeba „přetahovaná“ o kytaru s technikem a úsměvně milý moment, kdy Greenwood začal hrát jinou píseň, než na kterou se chystal Yorke. Ten ho chvíli nechal vytvářet úvodní ambientní plochy Hairdryer a pak Greenwooda objal a přátelsky mu vysvětlil, že teď je na setlistu Free in the Knowledge. Bylo to bezprostřední, upřímné a ze zmíněné skladby se, možná i díky téhle neplánované vsuvce, vyklubal jeden z vrcholů čtvrtečního večera. Nové album nakonec zaznělo celé a přibyla i nová píseň, Friend of a Friend. Té ale obroušení hrubých tvarů ještě chybí.

fotogalerii z koncertu najdete tu

The Smile vsadili na jednoduchou scénografii, atmosféru dokreslovala pouze síť z vodorovně položených LED trubic. Samotná kapela pak byla rozložená v jedné linii v přední části pódia, obklopená spoustou nástrojů, které navíc technici průběžně přesouvali podle potřeb muzikantů. Ti se přesouvali po jednotlivých stanovištích, perfektně přesný bubeník Skinner (jazz se prostě nezapře) často vstával k syntezátoru, Yorke měnil kytaru za basy i elektrická udělátka, Greenwood se zase zády k publiku krčil nad pianem, ponořen do repetitivních linek. Na všech třech muzikantech bylo jasně vidět, že si společné hraní užívají. Ne, moc se nemluvilo, publikum si muselo vystačit jen s několika letmými poděkováními. Úsměvy a zamávání ale mluvily za vše.

Křehkost, uvolněnost, opravdovost. Snad je to pocitem „nového zboží“, ještě žhavé novinky, snad vazbou na magii Radiohead, která na relativně malém prostoru Fora Karlín nabývá na bezprostřednosti, pražský koncert The Smile měl v sobě punc jedinečnosti. A Creep nezahráli. Ještě že tak.

Info

The Smile (uk)
Forum Karlín 19. 5. 2022

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Order of Sonic Chaos: projektivní hra ve sklepě

Minka Dočkalová 26.06.2022

Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar 09.06.2022

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.

Woodkidovy podivuhodné příběhy

Veronika Mrázková 08.06.2022

Když pak nastoupil Woodkid s osmičkou hudebníků a přerušil několikaminutovou zvukovou ouverturu v záři tepajících červených bodovek, stačilo pár tónů hitovky Iron a bylo uvařeno.

Blues bez šťávy (Eric Clapton)

Jiří V. Matýsek 08.06.2022

Co ale zmůže skvělý setlist, když veškeré emoce končí na kraji pódia? Eric Clapton jako pára nad hrncem.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace