Vojtěch Rakouš | Články / Recenze | 22.09.2020
Kacha Kowalczyk a Łukasz Rozmysłowski působí coby Coals od roku 2014. V začátku byli srovnáváni s rovněž polskou kapelou The Dumplings, ale hned na svém debutu Tamagotchi (2017) se odlišili alternativnějším zvukem a výraznějším odklonem od polštiny k angličtině. O rok později se posunuli jiným směrem, když vydali EP Klan s hiphopovými kolaboracemi, ovšem kombinace dream popu, elektroniky i folku jim zůstala. Nově přichází s ještě rozmanitějším zvukem.
Album Docusoap nabízí hned v první písni Pearls snovou, pro Coals typickou atmosféru a jako celek působí až meditativně. V Bitter Cold zase rozvíjí výraznější elektronický podkres. Následuje track Sleepwalker, který z původního poklidného tempa přechází do aktuální trapové produkce, neobvykle se objevuje vokál Rozmysłowského a Kowalczyk zase používá na své poměry nevšední polohy hlasu. Jako by Coals chtěli dokázat, že ve svém vývoji neustrnuli.
Na Docusoap se nachází i minimalistické využití klasických hudebních nástrojů, které tu nadchne, tu zase uspává. Naopak fanoušci experimentální produkce ocení zvukovou nekonvenčnost, díky níž místy pochybujete o funkčnosti vašeho přehrávače. Ne, nevypadává jack, to Coals, když chtějí skončit uprostřed songu, tak to klidně udělají, viz přechod mezi údernou skladbou Oblivion a klidnou Plasma. Jakmile deska evokuje pocit předvídatelnosti, překvapí tak, až to může být nepříjemné, na druhou stranu jsou tu skladby bez schopnosti zaujmout (Loops, Sugar).
Kowalczyk se v textech vyjadřuje k vlastním niterným bojům, nebojí se vyjádřit svou nejistotu pramenící ze všedních situací. Podobně jako televizní žánr docusoap i ona dokumentuje problémy obyčejných lidí, například v písni Dove popisuje sebetrýznivé radosti a naráží na trend ASMR. Slova ovšem místy zanikají, jako by měla být pouhým doplněním zvukové stránky.
Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény. Snový, melancholický ostrov Docusoap je náročné opustit, stejně jako se na něj dostat. Lákavě ambivalentní, inspirativní nahrávka.
soutěž (pro registrované) o dvě vstupenky na pražský koncert Coals probíhá do 2. října 2020 zde
Coals – Docusoap (Pias, 2020)
spotify kapely
Živě:
Coals (pl)
5. 10. 2020 19:30
Café V lese, Praha
fb událost
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.