Články / Recenze

Šofír, ge gniplu a vzhůru dál. Další na svý placy. Jedem do válgy.

Šofír, ge gniplu a vzhůru dál. Další na svý placy. Jedem do válgy.

apx | Články / Recenze | 20.04.2013

Realistický válečný žánr se v éře moderního komiksu, datované polovinou 80. let, příliš nenosí. Vrchol popularity zažívala kreslená válka v 60. a 70. letech: zážitky a dojmy z druhé světové byly pořád čerstvé a ani válečné konflikty ve Vietnamu a Koreji nebylo snadné – zejména ne ve Spojených státech – ignorovat. Pomineme-li vlastenecké superhrdiny vybíjející jasně definované zlo jak na běžícím páse (za všechny neúnavný Kapitán Amerika), do lidských tragédií laděné memoáry (Maus, Deogratias, Berlín) nebo nový žánr válečných reportáží (Joe Sacco), neexistuje v současném komiksu silný obraz bitevního pole.

Výjimku představuje Garth Ennis, autor mj. Kazatele a Hitmana. „Komiksový Tarantino“ se s oblibou vysmívá superhrdinům, vyžívá se v parodizování jejich superschopností a když má příležitost, nezdráhá se – coby nadšený student historie a znalec období II. světové války – zahrnout čtenáře technickými detaily, čísly, daty a údaji, které zapomněli už i veteráni. Své znalosti a vědomosti neomezil jen na pepření blockbusterů: v roce 2001 publikoval tetralogii War Stories, o dva roky později přihodil další čtyři povídky, následované výpravným seriálem Adventures in the Rifle Brigade. A od roku 2008 vychází Battlefields, jejichž první tři příběhy se letos dočkaly také českého překladu a luxusní pevné vazby s bonusovým materiálem, to celé pod názvem Bitevní pole, kniha první.

Vydání nabízí tři příběhy, tři odlišné pohledy na válku, tři různé vizuální stránky a postupy. Tankisty nakreslil Carlos Ezquerra, Ennisův dlouholetý spolupracovník, a souznění autorů je znát. Jde o nejodlehčenější povídku v knize – tak odlehčenou, jak jen bitva o Normandii může být – a kromě čítankové ukázky vojenské mizérie podstrkuje i typický Ennisův humor. (I překladatel Martin Verner odvedl kus práce: „Stiles mé méno, ále vy buzny mi můžete řígat desátníg. Šofír, ge gniplu a vzhůru dál. Vy další na svý placy. Á něgdo mi dá sluchátga, chlapígovi venku ulítly i s gebzou.“) Nenechte se mýlit, Tankisti nejsou zábavné čtení, byť chlap, namotaný v pásech tanku, je představa až příliš bizarní na to, aby její kreslená verze dokázala děsit.

Noční čarodějnice (v kresbě Russe Brauna) jsou inspirovány příběhem sovětského ženského bombardovacího pluku, kterému jednotky Wehrmachtu přezdívaly Nacht Hexen. V kulisách východní fronty rozehrává Ennis dvě dějové linie: příběh mladého německého vojáka Kurta Grafa a, na druhé straně barikády, milostný vztah pilotky Anny Charkovové a majora Lukina. S ženskýma a jejich „ženskýma potřebama“, jak se vyjádřil soudruh major, je ve válce potíž; dokud je ve hře parta chlapů, hrozí jedině to, že se někdo namotá na tankový pás. S ženským elementem je zacházeno úplně jinak a všichni tušíme, jak. Těžko hledat příběh, který by nebyl aspoň trochu na zvracení a který by nevyvolával zhusení a, pokud jste žena nebo feminista, také nepopsatelný vztek.

Což je ostatně velmi dobrá přípravka na Drahý Billy, nejsilnější příběh sbírky, jenž formou dopisu vypráví zdravotní sestra Carrie v úsporné kresbě Petera Snejbjerga. „...i v příběhu Drahý Billy se objevují scény, s jejichž přijetím bude mít současný čtenář problémy, protože sotva uvěří, že by se tohle mohlo kdy stát,“ píše Ennis v doslovu. Pravdu? Čtenář snadno uvěří, že se to mohlo stát; velmi pravděpodobně se to totiž také stalo (byť Ennis se skutečnými událostmi inspiroval velmi volně) – a tohle vědomí mrazí. Přestože se zdánlivě jedná o lovestory, Carrie rozhodně není žádná Agnes von Kurowsky, a množství nenávisti a chladné pomstychtivosti, které dokáže generovat, je neuveřitelný. Až se přistihnete, jak vůči charakteru a počínání hrdinky vršíte pohrdavé antipatie, ale především je vám z toho všeho strašně smutno.

Bitevní pole není žádná Četa, Apokalypsa ani Hemingway, ale nedá se mu upřít veletoč emocí a přirozené vtažení do děje, kde přitom nefiguruje – navzdory autorově trademarku – nic superzábavného. Garth Ennis, ač z Belfastu ročník 1970, dokazuje, že seriózní válečný žánr v komiksu, narozdíl od jeho hrdinů, ještě není mrtvý.

Info

Garth Ennis - Russ Braun - Carlos Ezquerra - Peter Snejbjerg
Bitevní pole, kniha první (Noční čarodějnice, Drahý Billy, Tankisti)

překlad Martin Verner, BB/art 2013
www.bbart.cz/katalog.asp?id=2780

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vedle mne jste všichni jenom básníci (Topinka vs. Rimbaud)

Valentýna Žišková 14.05.2021

Kniha představuje pozoruhodný případ díky své opoře v dobových textech a dokumentech i explicitně osobnímu a emocionálnímu pohledu na Rimabaudovu osobu.

Hledači věčné krásy (Kittchen)

Jiří Přivřel 13.05.2021

Kittchen se po šesti letech prodýchal k nové desce. Po čase stráveném ve vícehlavé smečce Zvíře jménem Podzim zase sólo.

Pornoučitelka a děti jako vězňové svých rodičů

Viktor Palák 13.05.2021

Smolný pich těží z pandemického období, během kterého byl natočen, nabízí ale víc než jen odraz neuróz, které tahle doba způsobila.

Morbidně zábavní, pochmurní, živější než kdy jindy (Arab Strap)

Veronika Jastrzembská 10.05.2021

Živá, surová, místy až hmatatelná hudba, doplněná o klávesy, smyčce a dechové nástroje připomíná soundtrack k reálnému, ovšem poněkud ponurému životu.

Akkamiau a ediakarská fauna

Petr Mareš 08.05.2021

Koncept nahrávky evokuje tzv. ediakarskou faunu – jednoduché tajemné organismy, které se v oceánech objevily zhruba před půlmiliardou let.

Pocit magie u ohně (Bios)

Richard Kutěj 07.05.2021

Zvuky a melodie stojí často na prazvláštně jednoduše pokroucených linkách, které se nesou jako klubko hadů, ze kterého neustále vykukuje jiná hlava.

Bolesť a radosť (Cassandra Jenkins)

Michal Mikuláš 03.05.2021

An Overview on Phenomenal Nature sa nepočúva ľahko. Autorka sa svojimi spoveďami odhaľuje tak veľmi, že človek sa až hanbí tej blízkosti.

Slova i varhany s vozembouchem (Petr Nikl & Miroslav Černý)

Adéla Polka 30.04.2021

Hudebníček evokuje představu zpěvníku pro děti. Jenže jedním z tvůrců této knihy s cédéčkem uvnitř je Petr Nikl a ten rozhodně netvoří výhradně pro dětské obecenstvo.

Tunelem do neznáma. Nebo do sebe. (The Bug & Dis Fig)

Václav Valtr 29.04.2021

Dis Fig na Blue odložila svůj producentský um a plně se oddala vokálům, které zde tvoří lyrickou plochu, organicky propojenou se zvukem Bugova apokalyptického dancehallu.

Potulky po americkom kontinente s Wild Pink

Michal Mikuláš 27.04.2021

Prichádzajú s albumom číslo tri, na ktorom nie je cítiť hektika života rockandrollových stars...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace