Články / Reporty

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová | Články / Reporty | 20.02.2020

Středa, party třeba. Nebo jak se říká v Brně, středa je malej pátek. Tohle zadání splnil na jedničku s hvězdičkou první ze dvou vystupujících Panther Modern, sólový projekt Bradyho Keehna z postpunkové kapely Sextile.

„Ten chlapec hral tak dobre, že som si až zabudla ísť pre pivo.“ Metoda rychlého startu zabrala, žába byla hozena do vroucí vody a čtyřicet minut sebou házela od stěny ke stěně. Zaplněný sál tančil na temné, úderné a zároveň zastřené futuristické beaty, které postupně nabírali na bpm. Rukopis masteringu Maurizia Baggia, který spolupracuje například s The Soft Moon nebo Boy Harsher, se promítl do industriálního, kovového zvuku. Na vizuál stačil jeden laser umístěný doprostřed pódia, který házel efektní duhové plochy. Interpret sám byl skrytý ve tmě ve svém černém křepčícím obrysu.

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer. Město se mění a my s ním. Aspoň stále proudí nová inspirace.

Začaly se objevovat pochyby, zda Black Marble nastavené tempo udrží. Aktuální desku Bigger Than Life napsal po přestěhování z New Yorku do Los Angeles a popisuje na ní nové, cizí místo, kde nikoho nezná, a tak bilancuje a přemýšlí o sobě. Oproti Panther Modernovi nasadil Black Marble civilizovanější a uhlazenější projev, tak jak se to ve velkém městě sluší. S prvními tóny nás naložil do starého autobusu a vydal se s námi na dlouhou jednotvárnou cestu odcizenými ulicemi, kdy je čas a prostor na melancholii. Hledání devíz živý projev versus poslech nahrávky ale probíhalo těžce. Skladby míjely jedna za druhou v pokojném tempu a příchozí potřebovali čas na zklidnění a nastoupení do zádumčivé atmosféry z party módu.

fotogalerii z koncertu hledejte tady

Metafory ztracenosti a osamělosti podtrhovala projekce. Na plátně ubíhal černobílý, lehce poničený film s obrazy vyvolávající dojem šílenství. Záběry drobného fyzického týrání, výbuchy nebo hořící autobus nutily k přemýšlení, jaké pocity se vynořují po stěhování.

Pravidla se musí dodržovat, set se zavřel bez přídavku. Výhodou pomalejšího konce bylo, že se odcházelo spát s klidem. A po cestě v tramvaji jsem vzpomínala na šaliny.

Info

Black Marble (us) + Panther Modern (us)
19. 2. 2020 Kasárna Karlín, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.