Články / Reporty

Španělé umí anglicky aneb Alex Clare v Madridu

Španělé umí anglicky aneb Alex Clare v Madridu

Claire Adele | Články / Reporty | 29.07.2013

„Huh? On umí španělsky?!“ divila jsem se na začátku koncertu britského singer-songwritera s pseudonymem Alex Clare. Po chvíli mi došlo, že je to místní předkapela. Organizátorům z Teatro Circo Price asi přišlo zábavné pozvat si anglicky zpívajícího Španěla podobného žánru, který měl stejně jako Clare blonďatý plnovous a byl jeho důvěryhodnou kopií – až na Clareovo poznávací znamení, čepici s kšiltíkem, kterou ani tentokrát nenechal doma.

Clareův úplně první koncert ve Španělsku padl na den výročí úmrtí jedné jeho ex přítelkyně – Amy Winehouse, což říkám jen tak mimochodem, tvorba obou autorů se značně liší. Drtivou většinu playlistu tvořily skladby z Clareovy první a zároveň jediné desky Lateness of the Hour. Je to hudba většinou energická, vysoundovaná a masivně vybeatovaná. Po pár peckách, které publikum rozjely, zahrála nejklidnější písnička z alba, pomalá a romantická I Love You. Abych tohle slyšela naživo, šla bych znova a znova klidně každý den, i kdyby měl celý zbytek koncertu stát za nic. Romantický text, Alexův zvučný hlas v nízce položené sloce a jemném, vysokém refrénu a hlavně skvělý instrumentální doprovod – kouzelné.

Celá kapela byla naprosto nenahraditelná, protože bez zvučného doprovodu by jeho hudba ztratila svou jedinečnou kvalitu. Vpravo se nemotorně kolébal baculatý basák v maskáčích s homeless-lookem, uprostřed soustředěně rytmizoval stylový blonďatý bubeník a nalevo u kláves tancoval vysmátý černoch v bílém tričku, který vypadal jako svalovec ze spotu od Abercrombie & Fitch. Nejenom že nám zprostředkovali unikátní hudební zážitek, na stagi byla i dobrá show.

Po vděčné I Love You Clare opět nahodil svižnější tempo, ale po dvou písničkách se ujal akustické kytary, aby zahrál něco nového a hned zase nahodil něco starého – kapela stála a koukala, zatímco Alex brnkal písničku, kterou uměl zahrát jenom on sám. Bylo vidět, že za uplynulých 11 let se jeho styl podstatně změnil – zatímco jeho současná hudba je velmi elektronická, tenhle akustický kousek byl velmi a folkově laděný.

Do třetice akusticky a pak to pořádně rozjel při Hands Are Clever. Následovala funky novota se zřetelným britským nádechem a když po chvíli přišla řada na Treading Water, Abercrombie černoch vylezl dopředu, poskakoval po celém podiu a tančil okolo svého příručního keyboardu. Tou dobou už byl dav roztančený. Sál sice nebyl ani zdaleka vyprodaný, ale ti, co přišli, ho svým nadšením dokázali vyplnit. Nejednou jsem z davu slyšela křičet „Olé!“ – typické vyjádření přemíry emocí, které uslyšíte z publika při koncertu andaluského flamenca, což je vždycky velmi emotivní záležitost.

Následně přišla nadupaná Up All Night, která mimochodem velmi dobře vystihuje život v Madridu. Nevím, jak na tom bylo obecenstvo s angličtinou, ale asi sílu textu vycítilo, protože při téhle skladbě už tančil úplně každý. K závěru se Alex sebral a odešel a v sále se rozpoutala instrumentální disko párty. Černoch vyměnil klávesy za bicí a čelem k bubeníkovi do nich rytmicky třískal a tančil. Zatímco bubeníci působili dost sexy, basák v maskáčích vypadal jako vytržený z kontextu. A Clare nikde.

Dal si načas, zato přišel s dobře naladěnou kytarou. Což bylo třeba, protože se nás chystal naučit písničku. „Jak jste na tom se zpíváním v angličtině?“ „Spanish!“ burácelo publikum, ale zvládlo to na jedničku. Zpívalo se Where Is the Heart. Už ani nevím, jestli větší část odzpíval Alex a nebo sbor pod podiem. Nicméně vím, že srdce jsme našli. Olé!

Info

Alex Clare (uk)
23. 7. 2013, Teatro Circo Price, Madrid

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Vadim Petrov 19.01.2020

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.