Claire Adele | Články / Reporty | 29.07.2013
„Huh? On umí španělsky?!“ divila jsem se na začátku koncertu britského singer-songwritera s pseudonymem Alex Clare. Po chvíli mi došlo, že je to místní předkapela. Organizátorům z Teatro Circo Price asi přišlo zábavné pozvat si anglicky zpívajícího Španěla podobného žánru, který měl stejně jako Clare blonďatý plnovous a byl jeho důvěryhodnou kopií – až na Clareovo poznávací znamení, čepici s kšiltíkem, kterou ani tentokrát nenechal doma.
Clareův úplně první koncert ve Španělsku padl na den výročí úmrtí jedné jeho ex přítelkyně – Amy Winehouse, což říkám jen tak mimochodem, tvorba obou autorů se značně liší. Drtivou většinu playlistu tvořily skladby z Clareovy první a zároveň jediné desky Lateness of the Hour. Je to hudba většinou energická, vysoundovaná a masivně vybeatovaná. Po pár peckách, které publikum rozjely, zahrála nejklidnější písnička z alba, pomalá a romantická I Love You. Abych tohle slyšela naživo, šla bych znova a znova klidně každý den, i kdyby měl celý zbytek koncertu stát za nic. Romantický text, Alexův zvučný hlas v nízce položené sloce a jemném, vysokém refrénu a hlavně skvělý instrumentální doprovod – kouzelné.
Celá kapela byla naprosto nenahraditelná, protože bez zvučného doprovodu by jeho hudba ztratila svou jedinečnou kvalitu. Vpravo se nemotorně kolébal baculatý basák v maskáčích s homeless-lookem, uprostřed soustředěně rytmizoval stylový blonďatý bubeník a nalevo u kláves tancoval vysmátý černoch v bílém tričku, který vypadal jako svalovec ze spotu od Abercrombie & Fitch. Nejenom že nám zprostředkovali unikátní hudební zážitek, na stagi byla i dobrá show.
Po vděčné I Love You Clare opět nahodil svižnější tempo, ale po dvou písničkách se ujal akustické kytary, aby zahrál něco nového a hned zase nahodil něco starého – kapela stála a koukala, zatímco Alex brnkal písničku, kterou uměl zahrát jenom on sám. Bylo vidět, že za uplynulých 11 let se jeho styl podstatně změnil – zatímco jeho současná hudba je velmi elektronická, tenhle akustický kousek byl velmi a folkově laděný.
Do třetice akusticky a pak to pořádně rozjel při Hands Are Clever. Následovala funky novota se zřetelným britským nádechem a když po chvíli přišla řada na Treading Water, Abercrombie černoch vylezl dopředu, poskakoval po celém podiu a tančil okolo svého příručního keyboardu. Tou dobou už byl dav roztančený. Sál sice nebyl ani zdaleka vyprodaný, ale ti, co přišli, ho svým nadšením dokázali vyplnit. Nejednou jsem z davu slyšela křičet „Olé!“ – typické vyjádření přemíry emocí, které uslyšíte z publika při koncertu andaluského flamenca, což je vždycky velmi emotivní záležitost.
Následně přišla nadupaná Up All Night, která mimochodem velmi dobře vystihuje život v Madridu. Nevím, jak na tom bylo obecenstvo s angličtinou, ale asi sílu textu vycítilo, protože při téhle skladbě už tančil úplně každý. K závěru se Alex sebral a odešel a v sále se rozpoutala instrumentální disko párty. Černoch vyměnil klávesy za bicí a čelem k bubeníkovi do nich rytmicky třískal a tančil. Zatímco bubeníci působili dost sexy, basák v maskáčích vypadal jako vytržený z kontextu. A Clare nikde.
Dal si načas, zato přišel s dobře naladěnou kytarou. Což bylo třeba, protože se nás chystal naučit písničku. „Jak jste na tom se zpíváním v angličtině?“ „Spanish!“ burácelo publikum, ale zvládlo to na jedničku. Zpívalo se Where Is the Heart. Už ani nevím, jestli větší část odzpíval Alex a nebo sbor pod podiem. Nicméně vím, že srdce jsme našli. Olé!
Alex Clare (uk)
23. 7. 2013, Teatro Circo Price, Madrid
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.