Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 17.10.2018
Angličané Reef byli sice „kapelou jednoho hitu“, ale přece jenom je něco odlišovalo od masy britpopových kapel konce minulého století. Jejich přístup byl tak nějak víc americký, zemitější, spíše vesnický než městský. A hodně patrné je to na aktuálním albu Revelation, které je přivedlo i do pražského Lucerna Music Baru.
Poslední studiovka byla přijata vesměs vřele a představovala povedený návrat po mnoha letech. Osobně mi trochu vadily aranže s gospelovými sbory i celkový výraz, který otupil rockové jádro materiálu, což bylo přesně to, co se mohlo v živém provedení prodrat na povrch. A taky že jo. Jen kytara, bicí, basa a zpěv, nic víc nebylo potřeba. Nové skladby rozkvetly, ty starší prokázaly svoji nadčasovost. I notorický hit Place Your Hands, na který dvě třetiny klubu čekaly a který kapela usadila do půlky setu, bez zbytečných řečí kolem. Těmi ostatně frontman Gary Stringer šetřil obecně. Působil svým charismatem a image chlapa, který něco zažil a něco ví. Jeho projev byl skvělým příkladem toho, jak by měla vypadat komunikace s publikem – nenucená gesta, přímá konfrontace s prvními řadami i sestup do davu, Reef se to do posledního momentu, do posledního dechu dalo věřit.
fotogalerie z koncertu zde
On to byl vlastně takový malý, nenápadný koncert – a přesto působil dojmem jedinečnosti. Snad to bylo dáno neskrývaným nadšením pod pódiem i na něm, snad účastí Anny K, která si s kapelou střihla dvojici skladeb a dokázala zastoupit Sheryl Crow v singlu My Sweet Love z poslední desky. Z ní se hrálo dost, zdaleka to nebyl večírek pro nostalgiky. Temné bluesové songy jako Just Feel Love či Lone Rider, hardrockové vypalovačky typu Revelation nebo zmíněný country duet – všechny nové skladby obhájily své místo v setlistu. A jak jim svědčily tvrdší aranže!
Reef návrat na pódia, s novým albem v zádech, očividně svědčí. Tolik energie a přirozeného muzikanství bez zbytečných póz aby jeden pohledal i u o generaci mladších kapel, support Broken Witt Rebels budiž toho důkazem. Hráli dobře, přijetí nebylo špatné, ale stačil jeden song Reef a už si nejsem schopný vybavit, co se během jejich setu vlastně dělo.
Reef (uk) + Broken Witt Rebels (uk)
15. 10. 2018 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Honza Nedoma
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.