Martin Řezníček | Články / Reporty | 19.07.2018
Po roce opět v Ostravě. Co je nového? Zásadního asi nic, industriální věže zhrouceného industriálního města pořád shlížejí na stejný areál, pouze cesta k hlavní stagi se zkrátila novou propojkou. Výhoda pro spěchající a pozdě příchozí – třeba ty, jejichž žluťák stál hodinu ve Velimy jen pár desítek kilometrů za Prahou. Intenzita deště proměnlivá, výhodou je, že už může být jedině líp. A co kapely?
fotogalerie z festivalu tady
Proplešatělý opičák Samuel T. Herring čas od času hodil do měkkého doprovodu zasněných synťáků deathmetalový growl, pak se s rozklepanou bradou dojímal, když vzpomínal na dědečka nebo sledoval nadšené reakce pláštěnkářů. Vůbec mu přitom nevadilo, že sám mokl pod nezastřešenou částí pódia, až se mu na košili vytvořil velký mokrý trojúhelník. Takoví byli Future Islands. V celkovém dojmu by se dali přirovnat k Georgi Ezrovi, který vystoupil na stejném pódiu o dvě hodiny později. „Bylo to prostě pěkný“, člověku z koncertu utkví ale jen dojem z vystupování frontmana, střípky jeho chování – jak mluvil, jak se hýbal. Zvukově spíš kulisa. V prvním případě dobrá kulisa na letní chill v programu festivalu, v druhém případě sympatický soundtrack k posezení ke kafi. V klubu by ovšem mohli oba dva interpreti vyznít dost jinak.
To, že celý první den byl spíš o osobnostech potvrdil i Nathaniel Rateliff & The Night Sweats. Mix bluesu, soulu a rocku zněl i českému uchu zaměnitelně s jinými jižanskými kapelami a byly i chvíle, kdy se povídačky o energické smršti na pódiu zdály nadsazené. Sledování Rateliffa, coby vilného truckera s rozepnutou košilí a nacpanými spodkami, bylo však po většinu času soběstačnou zábavou. Momenty, kdy burcoval publikum a přesně mu diktoval, kolikrát má zařvat hej!, kdy po elvisovsku rozhoupal pánev a kolena... Stejně tak bavil pohled na členy jeho kapely – zajímavou figurkou byl basák, dvojník Jiřího Kodeta v baretu, sígr marseilleských ulic.
fotogalerie z festivalu i zde
Beth Ditto se na svoje vystoupení vyzbrojila flitrovými šaty a drdolem a taky dětsky radostným humorem. Viděli jste snad někoho, kdo by s takovou chutí po každé písni opakoval česko-anglické „děkuji“ a ještě si od davu nechal předkládat další výrazy jako „na zdraví“ či „moje vlasy jsou falešně“? Svoji praštěnou výstřednost předváděla, i když si ostentativně hladila břicho a natřásala poprsím. Ani pěvecky nezůstala nic dlužna. Řezavý hlas zazněl nejsilněji v otevřených polohách, jaké předvedla třeba v Oh My God nebo Heavy Cross, největším hitu její dřívější kapely Gossip. Vystoupení americké zpěvačky bylo nejzábavnějším a vůbec nejlepším bodem středečního programu Colours of Ostrava. A může se klidně stát, že i další dny programu budou ovládat ženské interpretky.
Colours od Ostrava 2018
18. – 21. 7. 2017, Dolní Vítkovice, Ostrava
foto © Anna Baštýřová
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.