Články / Rozhovory

Stone Smoker: Lepší holá louka, než se podřizovat

Stone Smoker: Lepší holá louka, než se podřizovat

Anna Baštýřová | Články / Rozhovory | 06.08.2022

Festival Stone Smoker se letos koná třetím rokem. Poprvé jsem na něm byla vloni a zapůsobil jako zjevení. Psychedelická hudba, skvělí lidé, pohodové prostředí, ve kterém jsem hned byla jako doma. Letos se festival přesouvá do jiného prostoru - do sadu ve Valči, v Karlovarském kraji - a taky se více soustředí na zahraniční kapely. O tom, ale třeba i o jeho vzniku nebo vizuální stránce, jsem si popovídala s Vojtou a Verčou.

Jak vznikla myšlenka na Stone Smoker?

Oba: Celá idea vznikla po návštěvě festivalu Celebration Days ve Francii, o kterém nám řekl Martin Peschl, což je „stará mánička” a zakládající člen Stone Smokeru. Celebration Days se nám stal nepřímo přímou inspirací. Mělo to zkrátka naprosto vše. Vybraní interpreti v magickém dubovém lese, myšlenka společenství, kdy všichni organizátoři jsou přátelé, stejně jako členové kapel, které na festivalu hrají. Boží!

Jak se dal dohromady váš produkční tým?

Vojta: Pro mě to začalo na vysoký škole, kam jsem chodil s Matyášem, to je můj celoživotní kamarád, bydleli jsme asi tak pět minut chůze od sebe po sedmadvacet let. No a tam jsme potkali Marka Peschla, syna Martina Peschla.

Nejdřív k Martinovi. To je stará mánička, bigbít. No a on a jeho kámoš Kamil Krůta aka Koonda Holaa tohle celý začali. Kamil emigroval do Států a Marek, syn Martina, byl pod vlivem rock’n’rollu již od mlada, no a když jsme se setkali na vejšce všichni dohromady, tak bylo jasno, že tohle osudové setkání se promění v nekonečné umění.

Následovalo několik ročníků Celebration Days a potom jsme se dokopali k tomu, že to chcem dělat taky. Já, Matyáš Stiburek, Marek a Martin Peschlovi. Martin nás začal zásobovat kontaktama ze Států a celý Evropy, který mu dodal Kamil potom, co se po letech vrátil do Evropy, ale zatím ještě ne do Čech, nýbrž do Francie. Jak šel čas, tak Markovi se narodil syn, a tím pádem už na to neměl tolik čas. Matyáš cestoval a chce cestovat, a proto se z něj stal spíš takovej věrnej konzultant, kterej když má chuť, tak se zapojí do všeho.

S Veronikou jsme se potkali celkem dávno, bude tomu už deset let. Jenže tehdy se naše životy ubíraly jiným směrem. Znovu jsme se potkali asi před třemi lety. První ročník byl zrovna v plných přípravách a Verča prostě naskočila do jedoucího vlaku. No a pak se k nám externě přidala Anikó Puchalková a Toník Srp, členové Weird Visuals. Anikó spravuje sociální sítě a s Toníkem řešíme grafiku. Honza (Mošna, pozn. red.) se mi ozval sám po prvním ročníku, že by chtěl spolupracovat. Vzpomínám si na jeho výraz v obličeji a slova, když jsme se tak nějak seznámili a on do toho začal drobet víc vidět: „Ty vole a já si myslel, že jste nějaká úplně našláplá produkční organizace!” Máme na to, ale bude to ještě chvíli trvat. Uf…

Jak vybíráte účinkující? Hlásí se vám sami, stojí ve frontě?

Oba: První ročník byl o doporučování kapel. Tehdy jsme ještě neměli tak dlouhý seznam, jako máme dnes – díky kapelám Madhouse Express a Acid Row –, ale zároveň se nám už pár kapel ozvalo samo. Přišlo nám jako nejlepší nápad pozvat jako headlinera Cheap Wine, protože díky nim vznikl nápad na celý Stone Smoker. Dál jsme chtěli dát příležitost mladým kapelám. Druhý ročník už běžel v pro nás v mnohem přátelštějším duchu. Ozývala se nám spousta kapel z předchozího ročníku, zároveň došlo i k nějakým změnám.

Letos jsme vybírali kapely tak, aby se neopakoval line-up předchozích ročníků. Máme pocit, že koncertů českých kapel v tomhle stylu přes rok je spousta, a proto jsme se rozhodli přivézt kapely ze zahraničí.

Nastíníte něco z letošního programu?

Oba: Nový místo. (Předchozí dva ročníky festivalu se konaly ve Skalákově mlýně, letos se bude festival odehrávat ve Valči. Pořadatelé lákají na kouzelné místo nedaleko zámecké zahrady, s ovocným sadem a spoustou míst, kam se člověk bude moci prostě „uklidit” o samotě, nebo naopak trávit příjemný čas s přáteli, pozn. red.)

Bude maso! Většina lineupu je složená z kapel, který se do Čech jen tak nepodívaj, což je přesně to, čeho bychom rádi docílili: aby se, podle nás fakt dobrý a kvalitní kapely, podívaly i k nám a nějakým způsobem vytvořily takovýhle podhoubí. A pozor, výjimečně zahrajou Baro Chandel!

Na co se sami nejvíc těšíte?

Oba: Na solární sprchu a měkčí toaleťák. Ale vážně. Nic konkrétního, jen asi na to, že se to prostě celý děje, že jsme to opět zvládli udělat a lidi budou spokojený. Ty jejich úsměvy. Však víš…

galerii z loňského ročníku najdete tady a zde

Co doprovodný program? Vymýšlíte ho sami, nebo přijímáte i podněty od návštěvníků?

Oba: Program vymýšlíme hlavně sami. Podněty samozřejmě přijímáme, ale de facto jen pár z nich se dá ve finále použít, nebo si je můžeme dovolit. Hlavní prioritou je zajistit vše tak, aby návštěvníkovi nic nechybělo a aby neměl s ničím žádný problém. Pokud splníme tohle, tak se už ty naše děti zabaví s přehledem samy, nicméně nový prostor nám nabízí naprosto jiné možnosti, než tomu bylo předtím. A proto bychom tímto rádi vyzvali umělce/návštěvníky k prezentaci svých děl. Světelné instalace, obrazy, fotky, prostorové instalace a podobně. Fantazii se meze nekladou, takže pokud máš něco, co ti přijde super a nemělo by tam chybět, sem s tím. Kromě toho bude letos jóga a makáme na dalších věcech.

Jak vypadají vaše poslední dny před a první dny po festivalu?

Oba: Unaveně. Hodně unaveně.

Podle čeho vybíráte místo konání? Musí mít genius loci, vyhovovat plánovanému programu nebo jde o dostupnost?

Oba: Po minulých dvou ročnících na Skalákově mlýně bylo těžké najít místo zaslíbené. Pro Stone Smoker produkci je zásadní být v prostoru, kde se může návštěvník „ztratit a najít zároveň“. Důležitá je zeleň a celkově imaginativní prostředí. Lepší holá louka s neomezenými možnostmi než místo, kde se musíme něčemu podřizovat. Míst, která se nám líbila, byla spousta, nicméně najít společnou řeč s majiteli a zákony bylo často složité. Věříme, že nové místo si stávající i noví návštěvníci zamilují stejně jako my.

Budou se i letos o projekce starat Weird Visuals? Jak začala vaše spolupráce?

Oba: Ano. Před prvním ročníkem mě oslovil Toník Srp a nakonec nám osvítili celý festival. Od té doby je vidět obří progres, takže se těšíme, co nám zase ukážou. Rozhodně tam s námi opět budou vytvářet perfektní atmosféru. Před prvním ročníkem mi Tonda napsal, že by se svou skupinou Weird Visuals chtěl doplnit Stone Smoker analogovými projekcemi. Domluvili jsme se a od té doby jsou Weird Visuals nedílnou součástí vizuálu. Jsme moc rádi, že budou doprovázet kapely svým světelným uměním i letos.

Máte prostor na to, abyste si festival sami užili, nebo jste v průběhu pořád zavalení prací?

Oba: Každým rokem je to s našim volným časem lepší a lepší. První ročník byl opravdu náročný. Všechno bylo poprvé, a tak jsme ani neměli možnost se připravit na komplikace. Protože jsme ani nevěděli, co všechno vůbec může nastat! Během druhého ročníku už bylo víc času i zkušeností, ale pořád je co zlepšovat. Doufejme, že letos do třetice to půjde jako po másle.

Já osobně na festivalu žiju z kafe, ale spoustu lidí třeba zajímá, co bude na festivalu k jídlu. Co chystáte? A kafe tam bude, že jo?

Oba: Káva bude - stejně jako ty a spoustu dalších, ani my bychom tu vícedenní akci bez ní nezvládli. Co se týče jídla, to už celkově berem pod naši taktovku, protože chceme předejít problémům z let minulých. Poprvé jsme si řekli, že dáme i jeden stánek s masem. Maso bude od lokálního farmáře s certifikací „free range” a bio. Můžete se těšit i na kančí burgery, které dodá majitel blízké obory. Dále chystáme stánek s tzv. „finger food”, nějaké ty topinky s pestem, nakládané tofu, palačinky… a k tomu klasická vývařovna s polívkou a třemi hlavními jídly. Zkrátka ať je toho jídla dostatek. Raději ho pak darujeme nějaké potravinové bance, nebo rovnou lidem, co jsou na ulici.

Co děláte, když nepořádáte festival nebo koncerty?

Vojta: To je taková otázka, na kterou se blbě odpovídá. Všechno, co děláme se Stone Smokerem, nám zabere většinu času. Kromě fesťáku pořádáme i koncerty a tour, to je další žrout času a energie, takže na nic dalšího už mnoho nezbývá.

Verča: Mně nejvíc času zabere starost o domácnost, spousta prádla a nádobí. Máme tři syny a odvoz na kroužky je náročnější. Kluci mají rádi zvířata, nejvíce času pak zabere čištění klecí tygrům a lasičkám. Taky často luxuju a třídím lego.

Info

Stone Smoker Festival III
19.–20. 8. 2022
Valeč, Karlovarský kraj, Česká republika
fb událost

foto © Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Keoni: Přimět lidi přemýšlet

Kristýna Šaarová 27.07.2022

Keoni hledá inspiraci v sexu, Bohu, vesmíru a spojení s vyšší podstatou bytí. Texty jdou ruku v ruce se směsí hudebních stylů, které se v každém tracku slévají v jednolitý…

Voice of Baceprot: Náš hlas bude silnější a hlasitější!

Barbora Števanka Kadlíčková 09.07.2022

Kapela mladých Indonésanek pocházejících z konzervativní muslimské komunity neměla zdaleka jednoduchou cestu za svým hudebním snem. Rozhovor. Živě na Colours.

Kalandra: Přijmout sebe sama a svůj díl zodpovědnosti

Barbora Števanka Kadlíčková 30.06.2022

Čtveřice, pohybující se na pomezí alternativního popu s vlivy rocku a folku a s odzbrojujícím hlasem Katrine Stenbekk v popředí, letos na Colours of Ostrava. Rozhovor.

Osheyack: Předpandemická podoba klubové zábavy je ta tam

Václav Valtr 24.06.2022

Po deseti letech strávených v Šanghaji se Osheyack stěhuje pryč a vydává album, které je jakousi labutí písní za jeho pobytem. Rozhovor před koncertem ve Fuchsu2.

Daniel Romano: Žádné potěšení by nemělo být proviněním

Adéla Polka 23.06.2022

Rozhovor o tom, co bylo a je country, jak si stojí kanadská hudební scéna, ale také malé nahlédnutí do přísných pracovních postupů.

Matěj Velek (Kasárna Karlín): Zažil jsem neuvěřitelné věci

Jarmo Diehl 22.06.2022

Klasicistní pětipodlažní vojenská budova z roku 1844, která zůstala v téměř původním stavu? Kasárna Karlín slaví pod patronací Pražského centra páté narozeniny a my chceme být u toho. Rozhovor.

Marcin Dubrawski (Dr. Fleischman): Hodně všeho kromě metalu!

redakce 31.05.2022

Dr. Fleischman chystají v Česku hned dva koncerty. Chvíli na zodpovězení pár otázek si udělal Marcin Dubrawski, který v kapele hraje na bicí a má na starosti texty.

Zach Choy (Crack Cloud): Spojuje nás to, že jsme odpadlíci

David Čajčík 16.05.2022

Jako pozvánku na květnový koncert postpunkových Crack Cloud odemykáme rozhovor, který vyšel ve Full Moonu #113.

Ťukání do termosky a jiné výpravy do zvukové reality (Viera Marinová)

Viktor Palák 12.05.2022

Viera Marinová je zvuková designérka, která stojí mimo jiné za ceněným krátkým filmem Milý tati.

Poly (Insania): Tenkrát po tom byl hlad

Adéla Polka 09.05.2022

Falešný kněz Poly si ve svých obsáhlých kázáních rád rejpne a nechá být. Ať si každý přebere sám. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace